Plukovník. v. v. Ing. Jiří KNOPP osmdesátníkem
Dne 2. června 2014 oslaví v kruhu své rodiny vzácné životní jubileum, osmdesátiny, plukovník v. v. Ing. Jiří Knopp, dlouholetý příslušník Topografické služby Československé armády.
Ve věku patnácti
let nastoupil v roce 1949 jako elév do Vojenského výcvikového střediska
(VVS) Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze. Mezi spolužáky se cítil
dobře a ihned se stal hybnou silou mládežnického kolektivu. Jako harmonikář byl
u založení pěveckého souboru, recitoval a dokázal i moderovat estrády. Účastnil
se všech sportovních aktivit – ať už jako fotbalista, ragbista, zápasník,
vzpěrač, koulař, či diskař. Již tehdy začal psát povídky a pokoušel se i o
poezii. První jeho autorská tvorba zazněla právě při vystoupení pěveckého
souboru. Byl i spoluzakladatelem elévského časopisu "Vpřed" a jeho
prvním vedoucím redaktorem. Všestranně nadaný elév tehdy nezkazil žádnou
legraci.
Po absolvování
ŠDZ v Rokytnici v Orlických horách, od listopadu 1952 do září 1953,
nastoupil do Ženijně-technického učiliště (ŽTÚ)
topografického směru v Litoměřicích. Ukončil ho 28. srpna 1955. Poté nastoupil do VZÚ a
posléze byl Jiří, jako kartografický kreslič, přeřazen do kreslírny
operativního sálu Generálního štábu.
Na nadporučíka Knoppa, který již byl ženatý a měl dvě děti, zvlášť
výchovně působil pplk. Ing. Bátěk
z topografického oddělení. Protože Bátěk
nechtěl, aby Jirka ustrnul ve vývoji jako kreslič, přiměl ho, aby se přihlásil
ke studiu na katedře geodézie a kartografie Vojenské akademie Antonína
Zápotockého (VAAZ) v Brně.
Po absolvování
VAAZ měl nastoupit ve VZÚ Praha na oddělení vojenské geografie, avšak vzhledem
k mnoha okolnostem se mjr. Ing. Jiří Knopp
společně s mjr. Ing. Vladimírem Rollem, svým
dlouholetým přítelem, ocitli u 10. letecké armády v Hradci Králové.
V říjnu 1969 se stává velitelem 10. armádního kartoreprodukčního
odřadu a v listopadu 1974 nastupuje po pplk. Ing. Ivanovi Stožickém na místo náčelníka topografické služby 10.
letecké armády.
V září 1988 předal funkci náčelníka topografické služby 10. letecké armády plk. Ing. Vlastimilu Čapkovi a přebírá funkci zástupce náčelníka pro technické věci VTOPÚ Dobruška. Tuto funkci zastával do 30. června 1990, tímto dnem byl propuštěn za služebního poměru vojáka z povolání a odešel do starobního důchodu.
V důchodu se Ing. Jiří Knopp věnuje literární tvorbě. Napsal desítky povídek a básní; jeho novela Nad letištěm stín byla oceněna první cenou nakladatelství Magnet. Pro novelu Akce Kavalír čerpal poznatky z prostředí VS 090 a VTOPÚ a své dospívající přátele potěšil dílkem Jak rychle plyne čas – poezie pro odrostlé kluky a holky. Nakladatelství Futura vydala v roce 2004 sbírku básní Česká píseň a v roce 2013 nakladatelství Periskop sbírku básní Básně pro vás. Zatím poslední jeho akcí byla společná výstava s výtvarníky topografické služby – Ing. Josefem Benediktem, Ladislavem Motyčkou a dalšími – uspořádaná v roce 2008 v Ústředním domě armády v Praze a ve VTOPÚ Dobruška. Jiří Knopp je členem Unie českých spisovatelů.
Přátelé Jirky Knoppa rádi vzpomínají na jeho důvtipnost, smysl pro humor za každé situace a stálý optimismus, který tak lehce a příjemně přenášel na své spolupracovníky a přátele. Do budoucna a dalších let mu všichni přejeme stálé zdraví, potěšení z rodiny a potomků a vždy dostatek nových nápadů a neutuchající tvůrčí elán.
Zpracovali: plk. v.v.Ing. Drahomír Dušátko, CSc.,
plk. v. v.Ing. Stanislav Kamarád a plk. v.v. Ing. Karel Vítek.
KNOPPOESIE
Jiří Knopp
POŠTOVNÍ
SCHRÁNKA
Dostával jsem dopisy i pohledy,
od bratrance, od tety i od dědy.
Z cest, prázdnin , zájezdů a lázní,
že slunce svítí, voda je teplá
a lidi z ní blázní.
Jitka má spálená záda…
Děti, doma už bych byla ráda…
Před svátky schránka přetékala,
pozdravy, štěstí a zdraví.
Celý náš národ tak svátky slaví.
Teď nám píše pouze VODAFON,
že nám zdražil telefon…
PROPADLIŠTĚ
DĚJIN
Propadliště dějin? Jistěže existuje.
Spadli tam mnozí
a už je hanba netříská.
Kdyby do něho nespadli
byli by tam ještě do zítřka.
KAM
JSEM TO VLEZ?
Kam jsem to vlez,
všude jsou dámy bez.
Nejsou to žádné sexy hrátky,
přece jsou tu ženy skoro nahatý
Lucifer, satan, čertík rohatý-
ty luzné tvary – krása nemá hranici:
sleduji obrazovku – vysílání pro děti,
Českou stanici…
Láska jako trám, až se lámou futra-
Dívejte se děti, to je Kamasutra.
MOBIL
Ke komu jsem se to dostal mobilem?
Snad k tobě, má milá? Že ani omylem?
Ozvi se mi, stále hledám tvoje lepší stránky.
Slyším jen, že dostal jsem se do hlasové schránky.
PRO
PRAVDU
Pro pravdu mám zemřít na kříži?
Ale jak najít tu pravdu pravdoucí
kterou uznávali ti před námi
a uznávat budou i ti budoucí.
KANADA
V kolébce hokeje Kanadě,
tam tedy duní mantinely,
hráči si dávají do zubů,
někdy se mlátí i po prdeli.
Hraje tam Kanaďan, Rus a Fin,
I Češi tam chodí pro výplatu,
Švéd,Němec, také Nor,
drží tam spolu dobrou partu.
Ale když potom hrají za svou vlast
těžko se hraje pouze z lásky,
dolary fuč a žádný chlast,
tvé jméno
zmizelo z výplatní pásky…
LÁSKA
Vítězí faleš,lež a klam,
láska končí u bordeldam.
Věrnost je pouze slovo
Slovo do básně a do románu.
Je k smíchu těm co z hanbince
Se vrací domu k ránu
.
MY
ČEŠI
My Češi jsme chytré hlavy,
nám drahá je pravda ryzí,
co netvrdí amíci
tak je nám cizí.
STÁLE
MEZI NÁMI
Nepřestali si leštit krovky
I když zmizeli nám z obrazovky.
Těžko bychom ale mohli chápat,
když zpátky by přestali se sápat.
Je to už takový kolorit
stále se roztahovat u koryt.
Ty politiky snad nic nezničí,
ani když silný vítr zafičí.
Drží se pevně, ze všech sil
tučných kont a výstavních vil.
MÓDA
Teď je v módě střídat ženy
tak jako košile či kravatu,
nač být věrný jedné slečně,
když mohu mít rád tu a nebo tu.
Nač mít doma jednu
A hledět na její vrásky,
když mohu jiné laskat vlásky,
nač sponzorovat staré známé lepší vnady
když si mohu vybrat podle rady
jaká je právě v módě velikost
kterápak se ke mně hodí kost.
Teď musím zjistit jak jsem na tom já,
Zda žádanější muž má hráti golf
A nebo raděj tenis
A jaký je v módě nyní penis.
ZPÍVÁNKY
Zpívali jsme si do pochodu,
někdy smutně, někdy zvesela,
při práci a nebo k tanci,
všechny hity co kapela uměla.
Jsou slova, která v uších zní
od dětských let do stáří
cítíš je v každé žilce svého těla,
neseš je v očích i ve tváři.
Zpíváš je dětem, vnoučatům
o chaloupkách pod horami
o řece co teče krajem kvítí
co tady bude stále s vámi…
MYS DOBRÉ NADĚJE
Na Mysu dobré naděje
Nic zvláštního se neděje
Kam se člověk poděje
Narazí na zloděje
Pozor dej na kurděje
Nemoc v patách hned ti jde.
ODVAŽ
SE
Stoupni si na váhu
A zavři oči
Opravdu chce to kus odvahy
Stoupat si, tlustý, na váhy.