Vojenská geografie - expozice
Vlastivědného muzea v Dobrušce

Informace

Stálá expozice Vojenská geografie jako součást Vlastivědného muzea v Dobrušce byla otevřena 23. května 2018 jako jedna z  akcí ke 100. výročí vzniku vojenské geografické služby. Expozice se nachází v 1. poschodí tzv. Rýdlovi vily v Dobrušce.

Expozice byla vytvořena ve spolupráci města Dobrušky, Geografické služby Armády České republiky, Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého, Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby. a Vojenského historického ústavu Praha.
Představuje vývoj základních oblastí činnosti ve stoleté historii Československé a České vojenské geografické služby. V jednotlivých sekcích muzea jsou umístěny mimo autentických přístrojů, nástrojů a pomůcky, které byly a v některých případech ještě jsou používány
Sbírkové předměty byly poskytnuty Vojenským historickým ústavem Praha, Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem, katedrou vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany, Vojenským kartografický ústavem, panem Luborem Šimrádem, (vnuk šrtm. Františka Šimráda, kartografa Vojenského zeměpisného ústavu), Pr, Ing. Milošem Vencovským, DrSc., vědeckým pracovníkem Ústavu a mechaniky hornin Akademie věd České republiky, plk. v. v. profesorem Ing. Erhartem Srnkou, DrSc., pplk. v. v. Jaroslavem Popelářem, pplk. v. v. Janem Sedláčkem, pplk. v. v. Ing. Karlem Veselým, Tomášem Kašparem, (syn šrtm. Bohuslava Kašpara), paní Olenou Rohlenovou, (dcera generála Josefa Petříka), rodinou generála Josefa Churavého, panem Vojtěchem Volfem, akademickým malířem Pavlem Vavrysem a dalšími osobami a institucemi.
Mimo přístroje a pomůcky jsou v expozici rovněž i mapy, dokumenty a produkty, které byly vytvořeny vojenskou geografií a jsou dodnes i využívány.
Expozice je rozdělena do sekcí:
  1. Měřické práce
  2. Mapová tvorba
  3. Zabezpečení vojsk
  4. Osobnost Josefa Churavého
  5. Osobnosti Josef Petřík a Bohuslav Kašpar

V sekci „Měřické práce“ jsou na úvodním panelu uvedeny charakteristiky přístrojů: Teodolit, tachymetr a nivelační přístroj a popsán vývoj měřických přístrojů a pomůcek od primitivních (např. cestovní sextant Tychona de Brahe) až do současnosti.
V prosklených skříních jsou ukázky příslušenství přístrojů (např. centrací podložky, olovnice, terče, odrazové hranoly atp.), mechanické stopky, barometry, teploměry, logaritmická pravítka, trigonometrické tabulky, katalogy, stabilizace trigonometrických, nivelačních a tíhových bodů.
Na dalších panelech je zobrazena časová osa s popisem jednotlivých prací prováděných vojenskými geografy v dané době s fotografiemi z terénu.
Na závěrečném panelu jsou dokumentovány práce při stavbě měřických věží. Následuje ukázka měřických přístrojů, teodolitů, gyroteodolitů, tachymetrů, elektrooptických a leserových dálkoměrů, nivelačních přístrojů a gravimetrů používaných od roku 1918 do současnosti.
V sekci „Mapová tvorba“ je na jednotlivých panelech opět zobrazena časová osa s popisem a ukázkou map zpracovaných a vydaných v té které době a doplněny fotografiemi. Ukázky map jsou datovány od roku 1518 (výřez Klaudyánovy mapy Čech) přes mapy I., II., a III. vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800, resp. 1 : 25 000, reambulovaná mapa III. vojenského mapování z českým názvoslovím (1921), mapy vydávané za Protektorátu Čechy a Morava, topografická mapa 1 : 50 000 prozatímního mapování (1953), topografická mapa 1 : 25 000 z celostátního mapování (1952 – 1957), topografická mapa 1 : 10 000 z celostátního mapování (1961, výřez), topografická mapa 1 : 25 000 ve Světovém geodetickém systému 1984 (2005, výřez), topografické mapy 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000 zpracované podle standardů NATO (2014), mapa Joint Operations Graphic (2014, výřez) a Vojenská mapa České republiky 1 : 250 000 (2014, výřez).
V prosklených skříních jsou ukázky různých směrnic pro mapovací práce a značkové klíče. Také jsou vystaveny rýsovací, rycí a litografické nástroje a pomůcky, vynášecí trojúhelníky a pravítka, planimetry a pomůcky pro odbornou práci s mapou. V centrální prosklené skříni jsou ukázky různých druhů tachymetrů a dále měřický stůl s mapou a stolovým tachymetrem Kern. Rovněž je vystavena letecká snímkovací kamera RC-5 z druhé poloviny dvacátého století, fotografie přístroje pro zpracování materiálů dálkového průzkumu Země (analogové vyhodnocovací přístroje, překreslovače, fotogrammetrické a digitální pracovní stanice) a ukázky zpracování a tisku map od dvacátých let minulého století v Praze) až do současnosti . Vystaveny jsou též vynášecí a překreslovací přístroje, koordinatografy (polární, pravoúhlý), vynášecí trojúhelníky, planigrafy, pantografy, přístroje pro stereoskopické prohlížení LMS a nástroje pro topografické vyhodnocení změn na mapě.
Je prezentována též vojenská atlasová tvorba. Atlas Republiky Československé (1923 – 1929), Československý vojenský atlas (vydání 1965) a Vojenský zeměpisný atlas (vydání v české a slovenské verzi 1975). Ukázky vojenských automap ČSSR 1 : 400 000 (vydání 1985), Česká republika (1996, 1999), vojenská automapa České republiky 1 : 250 000 (2007).
V sekci „ Zabezpečení vojsk“ jsou ukázány vojensko-geografické podklady a informace. Např. Svět slovem a mapou (Evropa, Asie, Afrika a Severní a Jižní Amerika), Vojensko-geografické vyhodnocení České republiky, „rychlé“ geografické informace. Ke shlédnutí jsou i mobilní prostředky topografického a geografického zabezpečení činnosti vojsk od osmdesátých let minulého století až do současnosti. Názorná ukázka pracoviště náčelníka cvičícího měřického oddělení v dobové uniformě a jeho pracovní mapa, kterou vedl při odborném taktickém cvičení v terénu.
Sekce ukazuje průřez činností a geografických produktů zpracovávaných pro potřeby vojsk při běžných činnostech, výcviku a zabezpečení jejich bojové činnosti.
Částí expozice muzea Vojenské geografie jsou věnovány významným osobnostem.
Generál Josef Churavý. Prvorepublikový vysoký důstojník Československé armády, který prošel řadou funkcí na Ministerstvu národní obrany, u dělostřeleckých útvarů, Ředitelství opevňovacích prací, působil i jako pedagog na Válečné škole. Ve Vojenském zeměpisném ústavu, jako zástupce velitele ústavu, spolu s dalšími spolupracovníky organizoval odvoz a ukrytí různých přístrojů, geografických podkladů a materiálů před německými okupanty. Za tuto činnost byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Odešel do ilegality a zapojil se do odbojového hnutí OBRANA NÁRODA ve kterém aktivně působil až do svého zatčení gestapem v říjnu 1941. 30. června 1942 byl podruhé odsouzen k trestu smrti a téhož dne popraven. In memoriam povýšen do generálské hodnosti. Dne 30. června 2013 propůjčil prezident republiky Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu čestný název „generála Josefa Churavého“. Mimo fotografie a dokumenty z jeho života a činnosti v protifašistickém odboji. Vystaveny jsou osobní věci generála Josefa Churavého, které zapůjčila rodina a obraz „Generál Josef Churavý“ akademického malíře Pavla Vavryse, který je součástí obrazové kolekce projektu „Legie 100“ a autorova obrazového cyklu „Česká paměť“.
Brigádní generál Josef Petřík a štábní rotmistr Bohuslav Kašpar. Oba byli za okupace demobilizováni, přestěhovali se do Dobrušky a zde se zapojili do odbojové činnosti. Byli zatčeni gestapem, vyslýcháni, odsouzeni k trestu smrti a popraveni.

Informační systém Vojenská geografie, kterým lze v interaktivním režimu prohlédnout oblasti: „Příběh vojenské geografie“, „Brigádní generál Josef Churavý“ a „Protifašistický odboj v Dobrušce“.

Expozice je otevřena od začátku května do konce září, otevírací doba je mimo pondělí od 10:00 do 12:00 hodin a od 13:00 do 17:00 hodin.
Cena vstupného činí pro dospělé osoby 40,- Kč, pro děti od 6 let, studenty a seniory nad 60 let 20,- Kč.

Průvodci expozicemi muzea jsou bývalí příslušníci VGHMÚř, kteří poskytnou návštěvníkům fundovaný výklad.
Srdečně zveme všechny zájemce na  prohlídku expozice Vojenské geografie Městského muzea v Dobrušce.
Ing. Karel Vítek