25. září 1952 vznikly rozkazem ministra železnic č. 21 o „Zřízení hospodářských jednotek a podniků železnic“ měřicko-dokumentační kanceláře, ze kterých se postupně vyvinuly dnešní správy železniční geodézie. Náplní původních dokumentačních kanceláří bylo, vést archiv staničních a traťových plánů, soubor podélných profilů a sbírku železničních map. Pracovníci měřicko-dokumentačních kanceláří také vyhotovovali v obvodu dráhy geometrické plány související s údržbou vlastnické hranice dráhy a prováděli měření železničního svršku pro účely projektování a oprav osy koleje. S nástupem fotogrammetrických metod mapování byl v roce 1960 zřízen v Olomouci fotogrammetrický oddíl, který se podílel na vyhodnocování leteckých měřických snímků pro vyhotovování jednotných železničních plánů a později jednotných železničních map v měřítku 1:1000.

Výstavba železničních koridorů přinesla na výsledky práce železničních geodetů nové požadavky. Od zpracování papírové dokumentace musela v krátkém období 1994-5 tehdejší střediska železniční geodézie rychle přejít k pořizování digitálních modelů terénu, které sloužily k projektování na železnici. V roce 2008 přešla střediska železniční geodézie od Českých drah ke Správě železniční dopravní cesty pod názvem Správa železniční geodézie Praha a Správa železniční geodézie Olomouc. V této organizační struktuře působí obě samostatné jednotky, s drobnými změnami, dosud.

Základním úkolem správ železniční geodézie je výkon funkce úředně oprávněného zeměměřického inženýra, tvorba a údržba železničního bodového pole, správa železničního katastru nemovitostí, správa parametrů prostorové polohy koleje, správa staničení, projektování osy koleje a kontrolní činnost na drahách, ke které patří i geometrická kontrola lanové dráhy. Kromě toho správy železniční geodézie samy zaměřují skutečné provedení staveb na železnici, kontrolují geoprostorová data pořízená cizími zhotoviteli na železnici a sledují prostorovou stabilitu staveb. Správy železniční geodézie jsou garantem za poskytování geodat polohopisného znázornění železniční infrastruktury cizím subjektům a veřejné správě.

Zvláště v posledních letech se rozvíjí působnost železničních geodetů v geografických informačních systémech. Mezi tyto projekty patří třeba vytváření geometricky přesné grafické složky pasportu železničního svršku, tedy os kolejí. Plánuje se také propojení polohové a pasportní složky téměř všech objektů infrastruktury. Správci geodetické dokumentace spolupracují se správci železniční infrastruktury na ověřování platnosti jednotlivých objektů na železnici a vytváření jednotného grafického znázornění těchto elementů. Novinkou, která je také testována, je tzv. informační modelování staveb (BIM), které poskytuje dosud nevídaně obsáhlé informace o všech objektech stavby. Důrazně jsou sledovány úkoly integrace geodat naší železniční infrastruktury s geodaty ostatních evropských států.

Z uvedeného je patrné, že železniční geodézie je velmi náročná disciplína na rozhraní inženýrské geodézie, stavební geodézie a stále více informatiky a GIS oborů. V obou Správách ji dnes celkem zajišťuje okolo 200 pracovníků s vysokou odbornou erudovaností. Kromě pečlivosti, přesnosti a spolehlivosti, které jsou obecně předpokládány u zeměměřických profesí, leží na bedrech železničních geodetů ještě vysoká dávka odpovědnosti za kvalitu a profesionální odvedení díla. Případné chybky, které mohou být v ostatních zeměměřických činnostech zcela pominutelné, vedou v železniční geodézii k mnohamiliónovým vícenákladům u stavebních prací.

65 let železniční geodézie u nás