Muzeum Podkrkonoší v Trutnově,
24. října 2019
Historie vojenského
mapování a leteckého měřického snímkování na území českých zemí
Informace
o otevření výstavy
Výstava „Historie
vojenského mapování a leteckého měřického snímkování na území českých
zemí“ v Trutnově byla připravena Vojenským geografickým a
hydrometeorologickým úřadem ve spolupráci se Sdružením přátel
vojenské zeměpisné a povětrnostní služby, jako jedna
z doprovodných akcí k připomenutí 100. výročí vzniku
československé Vojenské zeměpisné služby.
Slavnostní akt otevření
výstavy zahájil ředitel Muzea Podkrkonoší v Trutnově pan
Vlastimil Málek.
Přivítal přítomné, představil
ředitele Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu
plukovníka gšt. Ing. Jana Maršu, Ph.D. a předal mu slovo. Plukovník
Marša připomněl souvislosti při vzniku Vojenské zeměpisné služby
v listopadu 1918. Dále uvedl, že tato výstava je putovní a byla
vystavena například v Praze, Brně, Karlových Varech, Hradci
Králové, Ostravě, Olomouci a Liberci.
Vyzdvihl krásné prostředí
nádvoří Muzea Podkrkonoší v Trutnově a účast množství zájemců o
zhlédnutí výstavy. Vyjádřil přesvědčení, že výstava přispěje
k zvýšení povědomí o historii našeho státu. Potom předal slovo
místopředsedovi Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní
služby Ing. Karlu Vítkovi, který přítomné seznámil s obsahem
výstavy.
Ten ve svém vystoupení uvedl:
Na prvních dvou panelech s názvem „Počátky mapování
českých zemí“ je zobrazena dobová rukopisná kopie nejstarší a
nejvzácnější české kartografické památky Klaudyánovy mapy Čech
z roku 1518 uloženou v Rychnově nad Kněžnou. Mapové dílo je
obsahově rozděleno do dvou částí – části obrazové tvořící dvě
třetiny formátu a části mapové v jeho spodní třetině. Obrazová
část je bohatě zdobena, vlastní mapa je jižně orientována. Druhou
vystavenou mapou je Müllerova mapa Čech (datována rokem 1720),
zpracovaná Janem Krištofem Müllerem. Vystaven je jeden z mapových
listů dvacetipěti dílné Müllerovy mapy Čech v měřítku 1 :
132 000 a přehledná jednolistová Müllerova mapa Čech v měřítku
1 : 649 180.
Na dalších dvou vystavovaných
panelech jsou ukázky map z I. (1763-1787), II. (1809-1869) a III.
vojenského mapování Rakouska-Uherska (1869-1885). Mapy II. vojenského
mapování (1809-1869) měřítka 1 : 28 800 měly již geodetické
základy. Zejména s rozvojem dělostřelectva v druhé polovině
19. století přestaly vyhovovat rostoucím vojenským požadavkům na
polohovou přesnost a též potřebám probíhající industrializace, tak
Rakousko-Uhersko přistoupilo k III. vojenskému mapování, které
bylo již v měřítku 1 : 25 000.
Následující skupina 6 panelů
zobrazuje ukázky vojenských map vydaných v letech 1919 až
1955. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918
byly převzaty geografické podklady z vídeňského Vojenského
zeměpisného ústavu do nově vzniklého Československého vojenského
zeměpisného ústavu v Praze. Z území Československé
republiky včetně Podkarpatské Rusi byly převzaty tyto mapové
produkty: Topografické sekce 1 : 25 000, Speciální mapy 1 :
75 000, Generální mapy 1 : 200 000 a Přehledné mapy 1 : 750
000. Převzaté mapové dílo bylo revidováno (upraveno), odstraněny
hrubé chyby a mapy opatřeny českým a slovenským názvoslovím. Upravené
mapy se používaly do 50. let. 20. století
Část výstavy je věnovaná
smutnému období – druhé světové válce. Jsou zde vystaveny
britská mapa, protektorátní mapy, německé mapy např. špionážní mapu
z roku 1938 se zákresem československého opevnění a j.
Dalších skupina panelů
zobrazuje vojenské mapy vydané v letech 1950 až 1997. V letech
1953 až 1957 se uskutečnilo nové topografické mapování území státu
v měřítku 1 : 25 000 a dále byly odvozeny topografické mapy
měřítka 1 : 50 000 a 1 : 100 000. Vzniklo tak velmi
zdařilé mapové dílo, používané až do konce 20. století.
Po vstupu ČR do NATO v roce
1999 začíná nová etapa tvorby vojenských pozemních, leteckých a
speciálních map upravených podle standardů NATO. Ukázku mapových
produktů z toho období poskytují panely Vojenské mapy vydané po
roce 1998.
Panel leteckých měřických
snímků je věnován unikátnímu archivu v Dobrušce, kde jsou soustředěny
veškeré letecké měřické snímky pořízené armádními složkami od roku
1936 až do současnosti.
Na 3 panelech je prezentována
atlasová tvorba. Představeny jsou Atlas Republiky
československé z roku 1935, který byl prvním národním atlasem
samostatného československého státu. Na mezinárodní výstavě umění a
techniky v Paříži v roce 1937 byl oceněn a vyznamenán
Velkou cenou a zlatou medailí za kartografické a litografické
zpracování a tisk. Na tvorbě Československého vojenského
atlasu z roku 1965 a Vojenského zeměpisného atlasu
z roku 1975 se podílel pedagogický sbor katedry geodézie a
kartografie brněnské Vojenské akademie.
Jeden panel je věnován muzejní
expozici „Vojenská geografie“, která byla vybudována
v rámci oslav 100. výročí vzniku zeměpisné služby ve spolupráci
města Dobrušky, vojenské geografické služby a Vojenského historického
ústavu Praha a je stálou expozici Vlastivědného muzea v Dobrušce.
Ing. Vítek pozval přítomné na
doprovodný program k výstavě dne 19. 12. 2019, kde vystoupí
příslušník VGHMÚř Dobruška Ing. Radek Wildmann, s přednáškou na
téma „Současný stav a perspektivy geografického zabezpečení
obrany státu“.
Na závěr slavnostního aktu
zahájení výstavy ředitel Muzea Podkrkonoší v Trutnově pan
Vlastimil Málek upozornil účastníky, že součástí výstavy je tištěný
průvodce výstavou a seznam vystavených exponátů. Tyto materiály jsou
k dispozici návštěvníkům expozice. Dále připomněl, že zde
je návštěvní kniha, kam je možné uvést své připomínky či hodnocení
výstavy. Potom pozval přítomné k prohlídce výstavy a na drobné
občerstvení.
Po slavnostním zahájení
následovala prohlídka výstavy. Ředitel VGHMÚř plk. Marša i Ing. Karel
Vítek zodpovídali řadu dotazů zvídavých návštěvníků k problematice
tvorby map.
K slavnostnímu průběhu
zahájení výstavy přispělo i vystoupení hudebné skupiny žáků
trutnovské hudební školy.
Výstava „Historie
vojenského mapování a leteckého měřického snímkování na území českých
zemí“ bude v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově potrvá od
24. října 2019 do 6. ledna 2020.
Zaznamenal Ing. Karel Vítek