„ NAŠE“ MUZEUM VE MĚSTĚ DOBRUŠCE

S blížícím se jubilejním 100 letým výročím vzniku Československé vojenské zeměpisné služby se zvažovaly možné aktivity, které by tuto významnou událost náležitě připomnělo.

Z širokého spektra nápadů a návrhů podaných velením služby, VGHMÚř (Úřadu) i Sdružením přátel vojenské služby bylo rozhodnuto realizovat vydání stávající publikace Historie Geografické služby AČR 1918–2008 doplněné v rozšířené edici o léta 2008 – 2018. K tomuto významnému výročí se uskuteční i dvě slavnostní shromáždění a to v Dobrušce a v Praze.

S vynikajícím návrhem však přišel starosta města pan Ing. Mgr. Petr Tojnar, který nabídl k dispozici prostory 1. patra tzv. Laichterovi vily, nacházející se na křižovatce ulic Belveder, V Zahradách a Novoměstská v sousedství rodného domku F. V. Heka (F. L. Věka ).

Vila byla letos revitalizována a patří k architektonickým výtvorům arch. Kotěry, žáka významného českého architekta Josefa Gočára.

Nutno podotknout, že vstřícnost města je v duchu společných úspěšných aktivit v oblasti výstav starých map z mapových sbírek, uskutečněných pod patronací starosty pana Tojnara a ředitelů Úřadu pánů Vaňka a Marši, ve Společenském centru KINO 70. Na nich se podílelo velkou měrou Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby.

Zřízení muzea s pracovním názvem „Muzeum Československé a České vojenské zeměpisné služby” (dále Muzeum) se stalo prioritní záležitostí mezi aktivitami spojených s významným výročím existence Služby.

Tento významný počin prospěje Dobrušce z hlediska zvýšení prestiže a její návštěvnosti, prezentací tradic Vojenské zeměpisné služby a posílí i pozici Geografické služby v rámci Armády České republiky.

Je na místě si říci, že kde jinde by takový “svatostánek” vojenského zeměměřictví měl být než v Dobrušce. Dnešní Vojenský geografický a hydrometeotrologický úřad je pokračovatelem všech předchozích institucí, kterými byly Vojenský zeměpisný ústav, Vojenský topografický ústav, Vojenský kartografický ústav, Ústřední topografická základna, Výzkumné středisko 090 i všechny odřady v podřízenosti GŠ, ZVO,VVO, armád a dalších složek druhů vojsk.

Z Dobrušky se stala “Mekka” České vojenské zeměpisné služby a tudíž tam logicky patří i její Muzeum. Pozice je v Dobrušce je výraznější a významnější, než by tomu bylo ve velkém městě jako jsou Praha, Brno či Olomouc. Existence ve městě, kde je i VGHMÚř, umožní našim i zahraničním návštěvníkům a delegacím v Úřadu seznámit se na úrovni z historií Služby

Významný rok 2018 se neúprosně blíží a proto se na realizaci zámyslu musí začít pracovat téměř okamžitě. Proto se 5. a 6. října tohoto roku uskutečnilo ve VGHMÚř jednání o základních přístupech ke koncepci Muzea.

Účastníci byli po příjezdu přijati starostou Ing. Mgr. Petrem Tojnarem, na Městském úřadu, který nás přivítal v městě Dobrušce a popřál nám pěkný pobyt a úspěšné jednání.

Široké spektrum účastnílů ( Za MěÚř: starosta Ing. Mgr. Petr Tojnar. místostarosta Ing. Petr Poláček, ředitel městského muzea Mgr. Jiří Mach. Za Geografickou službu: náčelník služby plk. gšt. Ing. Marek Vaněk, zástupce ředitele VGHMÚř plk. Ing. Radek Wildman, vedoucí realizačního týmu pplk. Ing. Karel Vykoukal a členové týmu Ing. Luděk Břoušek, Ing. Libor Laža. Za Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby: předseda plk. v.v. Ing. Bohuslav Haltmar, místopředseda plk.v.v. Ing. Karel Vítek, členové: plk. v.v. Ing. Drahomír Dušátko, CSc., pplk. v.v. Ing. Milan Horký, gen. v.v. Ing. Ladislav Kebísek, prof. plk. v.v. Ing. František Miklošík, DrSc., plk. v.v. Ing. Igor Šimon, plk. v.v. Ing. Karel Tůma. Dále: ředitel VÚGTK plk. v.v. Ing. Karel Raděj, CSc. a plk. v.v. Ing Rudolf Filip) svědčí o tom, jakou důležitost a mimořádný význam zřízení Muzea vedení Vojenské geografické služby přikládá.

Před jednáním si účastníci prohlédli Městské muzeum, synagogu, rodný domek F.L. Věka a Laichterovu vilu v které bude Muzeum zřízeno.

Odpolední jednání ve VGHMÚř zahájil úvodním slovem zástupce ředitele VGHMÚř plk. Wildmann a přivítal účastníky. Poté předal slovo náčelníkovi služby plk.gšt. Vaňkovi, který ve svém projevu označil zámysl zřízení Muzea k 100 výročí založení služby za historický moment nejen pro současnou Službu ale i historicky ve spojení s městem Dobruškou. V ní působí různé součásti služby již od roku 1951. Ocenil přístup města, jmenovitě současného starosty, které nejen že nabídlo prostory na zřízení Muzea, ale jako jeho provozovatel převezme na sebe náklady, odpovědnost i povinnosti s tím spojené.

Starosta navázal na vystoupení náčelníka služby a v krátkém vystoupení uvedl, že vzhledem k dlouhodobému působení topografické/geografické služby v Dobrušce se vytvořili velmi dobré vztahy oboustranně prospěšné jak mezi městem a armádními složkami, tak i osobní mezi lidmi. Občané Dobrušky byli zaměstnanci armády a vojáci byli aktivními občany Dobrušky. Byli iniciátory a zapojovali se do různých zájmových organizací ve všech oblastech života města. Oni i jejich rodinní příslušníci se stali patrioti Dobrušky a i když se odstěhovali, tak se o život v Dobrušce zajímají a rádi se vracejí. Důkazem „srostlosti“ je i současné složení městské rady, kdy z pěti radních jsou tří bývalí zaměstnanci Úřadu (Poláček Petr, Lžíčař Petr, Brázdil Karel). Proto je zcela přirozené, že město nabídlo Vojenské geografické službě zřízení jejího muzea. Je pochopitelné, že on i ostatní představitelé města sledují i svůj zájem, kterým je zvýšení veřejné popularity Dobrušky, které přispěje k růstu zájmu v oblasti turistického ruchu. Muzeum je proto nutno koncipovat jako zajímavé a poutavé, aby nalákalo turisty i místní k jeho opakované návštěvě. Uvedl, že jednou z možností je periodická obměna vystavených exponátů, což by se mělo odrazit i v připravované koncepci.

Jako podklad k jednání zpracoval tým příslušníků úřadu i Sdružení náměty pro vytvoření koncepce. S náměty přišel i profesor Miklošík, které prezentoval myšlenky a přístupy vyjádřené na společném setkání bývalých příslušníků služby i učitelů a posluchačů v Brně.

Ing. Břoušek následně přednesl prezentaci, která by měla být východiskem tvorby koncepce. Referoval též o aktivitách týmu, zejména ve snaze získat informace o dostupnosti dostatečného počtu exponátů. Přitom je nutno respektovat omezenou dispoziční výstavní plochu. Vyzval všechny přítomné, zejména členy Sdružení, k osobní iniciativě spočívající v kontaktování bývalých kolegů a jejich rodin s cílem zmapovat vhodné exponáty a přesvědčit majitele o jejich zapůjčení do Muzea.

V téměř dvouhodinové diskuzi zaznělo mnoho konstruktivních názorů, nápadů a přístupů na vytvoření koncepce.

Její vytvoření nebude jednoduché. Prakticky není možné akceptovat všechny. Nelehká úloha stojí před řešitelským týmem. Vlastní vytvoření Muzea však bude náročné ale i „pěkné a potěšující“.

Je samozřejmostí, že každý podnětný nápad od členů sdružení je do doby schválení koncepce vítán

Po společném posezení u večeře v restauraci „U Zelingerů“ se ubytovaní přesunuli do chaty „Na Polomu“, kde proběhla u šálku kávy neformální ale velmi zajímavá beseda s náčelníkem služby o současných podmínkách služby v armádě, odborném studiu na Univerzitě obrany a úkolech, které před službou stojí v nejbližší době.

Celkově jsme cestou domů zhodnotili jednání jako prospěšné a přínosné pro vytvoření koncepce, která nám bude v návrhu zaslána realizačním týmem.