Slavnostní otevření
stálé expozice „Vojenská geografie“ Vlastivědného muzea v Dobrušce

O zřízení muzea Vojenské geografie v Dobrušce se začalo uvažovat již v roce 2014. Zřízení muzea podpořilo vedení města Dobrušky, náčelník geografické služby Armády České republiky a ředitel Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého. Postupně byl tento záměr dále rozvíjen a město pro zřízení expozice vyčlenilo 1. poschodí v tzv. Rýdlově vile, které následně rekonstruovalo. Pracovníci VGHMÚř začali připravovat odborný obsah muzea a jeho uspořádání v jednotlivých prostorách připravili textové, obrazové a přístrojové části expozice. Vlastní instalace se uskutečnila v měsících březnu až květnu 2018.
Expozice Vojenská geografie je součástí Vlastivědného muzea v Dobrušce. Byla připravena ve spolupráci města Dobrušky, geografické služby Armády České republiky (GeoSl AČR) Armády České republiky, Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého (VGHMÚř), Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby (Sdružení) a Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ). Představuje vývoj základních oblastí tohoto oboru. Součástí expozice jsou i sbírkové předměty, které poskytnul VHÚ, VGHMÚř, Katedra vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně, Vojenský kartografický ústav a. s., Harmanec, pan Lubor Šimrád, vnuk šrtm. Františka Šimráda, kartografa Vojenského zeměpisného ústavu, Ing. Miloš Vencovský, DrSc., vědecký pracovník Ústavu a mechaniky hornin Akademie věd České republiky, plk. v. v. prof. Ing. Erhart Srnka, DrSc., náčelník katedry geodézie a kartografie Vojenské akademie v Brně, pplk. v. v. Jaroslav Popelář, příslušník Vojenského topografického ústavu, pplk. v. v. Jan Sedláček, příslušník Vojenského topografického ústavu, pplk. v. v. Ing. Karel Veselý, příslušník Vojenského zeměpisného ústavu, pan Tomáš Kašpar, syn šrtm. Bohuslava Kašpara, paní Olena Rohlenová, dcera generála Josefa Petříka, rodina generála Josefa Churavého, pan Vojtěch Volf (modely letadel) a další soukromí dárci. Velkou zásluhu o získání sbírkových přístrojů měl pan Ing. Miloš Kilberger, který se na otevření expozice velmi těšil, ale bohužel se jí již nedočkal.
V jednotlivých sekcích jsou umístěny autentické přístroje, nástroje a pomůcky, které byly a v některých případech jsou ještě používány. Stejně tak se zde představují i geografické produkty a dokumenty, které byly a jsou v rámci vojenské geografie využívány či zpracovány.
Vlastní expozice muzea je rozdělena do sekcí:
Měřické práce
Mapová tvorba
Zabezpečení vojsk
Josef Churavý
Josef Petřík a Bohuslav Kašpar.
V sekci Měřické práce jsou na úvodním panelu uvedeny charakteristiky přístrojů: Teodolit, tachymetr a nivelační přístroj. Dále je zde popsán vývoj měřických přístrojů a pomůcek, od primitivních (např. cestovní sextant Tychona de Brahe) až do současnosti. V prosklených skříních jsou ukázky příslušenství přístrojů (např. centrací podložky, olovnice, terče, odrazové hranoly atd.), mechanické stopky, barometry, teploměry, logaritmická pravítka, trigonometrické tabulky, katalogy, stabilizace trigonometrických, nivelačních a tíhových bodů. Na panelech je zobrazena časová osa s popisem jednotlivých prací prováděných v určité době doplněny fotografiemi z prací v terénu. Na závěrečném panelu jsou dokumentovány práce při stavbě měřických věží. Následuje ukázka měřických přístrojů, teodolitů, gyroteodolitů, tachymetrů, elektrooptických a leserových dálkoměrů, nivelačních přístrojů a gravimetrů používaných od roku 1918 do současnosti.
V sekci Mapová tvorba je na jednotlivých panelech zobrazena časová osa s popisem a ukázkou map zpracovaných a vydaných v té které době, doplněny fotografiemi. Ukázky map jsou datovány od roku 1518 (ukázka Klaudyánovy mapy Čech) přes mapy I., II., a III. vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800, resp. 1 : 25 000, reambulovaná mapa III. vojenského mapování z českým názvoslovím (1921), mapy vydávané za Protektorátu Čechy a Morava, topografická mapa 1 : 50 000 prozatímního mapování (1953), topografická mapa 1 : 25 000 z celostátního mapování (1952 – 1957), topografická mapa 1 : 10 000 z celostátního mapování (1961, výřez), topografická mapa 1 : 25 000 ve Světovém geodetickém systému 1984 (2005, výřez), topografické mapy 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000 zpracované podle standardů NATO (2014), mapa Joint Operations Graphic- JOG (2014) a výřez vojenské mapy České republiky 1 : 250 000 (2014). V prosklených skříních jsou ukázky různých směrnic pro mapovací práce a značkové klíče, rýsovací, rycí a litografické nástroje a pomůcky, vynášecí trojúhelníky a pravítka, planimetry a pomůcky pro odbornou práci s mapou. V centrální skříni jsou ukázky přístrojů pro stolovou tachymetrii (různé druhy tachymetrů a eklimetrů). Je též vystavena letecká snímkovací kamera RC-5 z druhé poloviny dvacátého století, fotografie přístroje pro zpracování materiálů dálkového průzkumu Země (analogové vyhodnocovací přístroje, překreslovače, fotogrammetrické a digitální pracovní stanice) a ukázky zpracování a tisku map od dvacátých let minulého století (ve VZÚ v Praze) až do současnosti (ve VGHMÚř v Dobrušce). Vystaveny jsou vynášecí a překreslovací přístroje, koordinatografy (polární, pravoúhlý), vynášecí trojúhelníky, planigrafy, pantografy, přístroje pro stereoskopické prohlížení LMS a nástroje pro topografické vyhodnocení změn na mapě. Popsána a ukázána je atlasová tvorba – Atlas Republiky Československé (1923 – 1929), Československý vojenský atlas (vydání 1965) a Vojenský zeměpisný atlas (vydán 1975 v české a slovenské verzi). V expozici je ukázka Automapy ČSSR 1 : 400 000 (vydání 1985), Automapa České republiky (vydání 1996 a 1999), Vojenská automapa České republiky 1 : 250 000 (vydání 2007).
V sekci zabezpečení vojsk jsou ukázky vojensko-geografických podkladů a informační produkty, soubor publikací Svět slovem a mapou (Evropa, Asie, Afrika a Severní a Jižní Amerika), Vojensko-geografické vyhodnocení České republiky a „rychlé“, operativní geografické informace. Představeny jsou mobilní prostředky topografického a geografického zabezpečení od osmdesátých let minulého století až do současnosti, včetně ukázky pracoviště náčelníka cvičícího oddělení v dobové uniformě a jeho pracovní mapa, kterou vedl při odborném taktickém cvičení v terénu. Tato část expozice představuje průřez vykonávaných činností a geografických produktů zpracovávaných k uspokojování potřeb vojsk při běžných činnostech, výcviku a vedení bojové činnosti.
Součástí expozice muzea Vojenské geografie je část věnovaná osobnosti generála Josefa Churavého. Plukovník Josef Churavý byl prvorepublikový vysoký důstojník Československé armády, který prošel řadou funkcí na Ministerstvu národní obrany, u dělostřeleckých útvarů, Ředitelství opevňovacích prací, ve Vojenském zeměpisném ústavu v Praze a působil i jako pedagog na Válečné škole. Jako zástupce velitele VZÚ spolu se svými spolupracovníky organizoval odvoz a ukrytí různých přístrojů, mapových a geografických podkladů a materiálů před německými okupanty. Za tuto činnost byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Unikl zatčení a odešel do ilegality, kde se zapojil do odbojového hnutí, zejména vojenského organizace OBRANA NÁRODA ve kterém aktivně působil až do svého zatčení gestapem v říjnu 1941. Po zatčení byl několik týdnů surově vyslýchán, dne 30. června 1942 stanným soudem podruhé odsouzen k trestu smrti a ještě téhož dne popraven na kobyliské střelnici v Praze. Po skončení druhé světové války byl posmrtně povýšen do hodnosti brigádního generála. Dne 30. června 2013 propůjčil prezident republiky Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu čestný název „generála Josefa Churavého“. V této části expozice jsou uvedeny informace a fotografie z jeho života a činnosti v protifašistickém odboji. Vystaveny jsou některé osobní věci generála Josefa Churavého, které zapůjčila rodina a obraz „Generál Josef Churavý“ akademického malíře Pavla Vavryse, který je součástí obrazové kolekce projektu „Legie 100“ a autorova obrazového cyklu „Česká paměť“.
V sekci jsou rovněž představeni příslušníci prvorepublikové Československé armády brigádní generál Josef Petřík a štábní rotmistr Bohuslav Kašpar. Oba byli za okupace demobilizováni a přestěhovali se z Prahy do Dobrušky, kde se zapojili do odbojové činnosti. Po zatčení gestapem byli vyslýcháni, odsouzeni k trestu smrti a popraveni.

V expozici je instalován Informační systém expozice Vojenská geografie, kde si lze v interaktivním režimu prohlédnout oblasti: „Příběh vojenské geografie“, „Brigádní generál Josef Churavý“ a „Protifašistický odboj v Dobrušce“.

Stálá expozice muzea Vojenská geografie byla slavnostně otevřena dne 23. 5. 2018 v 14,00 hodin jako jedna z doprovodných akcí 100. výročí vzniku geografické služby AČR Expozici otevřeli přestřižením pásky ředitel OVPrEB, náčelník GeoSl AČR, ředitel VGHMÚř, starosta i místostarosta města Dobrušky za účasti asi 30 pozvaných hostů. Ředitel VGHMÚř ve svém vystoupení jmenovitě poděkoval hlavním tvůrcům muzea Vojenské geografie: příslušníkům VGHMÚř Ing. Luďkovi Břouškovi a Ing. Liboru Lažovi a bývalému vedoucímu Vlastivědného muzea v Dobrušce panu Jiřímu Machovi. Řekl, že bez jejich každodenní tvůrčí práce by se expozice Vojenské geografie v Dobrušce nepodařilo vytvořit. Rovněž poděkoval za poskytnutí sbírkových předmětů a pomoc při přípravě expozice všem dárcům, spolupracovníkům a Sdružení přátel vojenské geografické a hydrometeorologické služby. Po skončení aktu slavnostního otevření muzea si jednotlivé expozice prohlédli další návštěvníci, zejména z řad bývalých příslušníků služby, kteří se účastnili oslav 100. výročí vzniku služby.
Muzeum Vojenská geografie je otevřeno denně kromě pondělí od 10,00 do 12,00 hodin a od 13,00 do 17,00 hodin. Cena vstupného činí pro dospělé osoby 40,- Kč, pro děti od 6 let, studenty a seniory nad 60 let 20,- Kč. Průvodcovské služby s odborným výkladem zajišťují bývalí příslušníci VGHMÚř, kteří jsou připraveni dát návštěvníkům fundovaný výklad.
Srdečně zveme všechny bývalé i současné příslušníky služby i širokou veřejnost k prohlídce expozice „Vojenské geografie“ Vlastivědného muzea v Dobrušce. Stojí to opravdu za to.

Ing. Karel Vítek




Fotogalerie