Slavnostní
otevření
stálé
expozice „Vojenská geografie“ Vlastivědného muzea v
Dobrušce
O
zřízení muzea Vojenské geografie v Dobrušce se začalo uvažovat
již v roce 2014. Zřízení muzea podpořilo vedení města Dobrušky,
náčelník geografické služby Armády České republiky a ředitel
Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála
Josefa Churavého. Postupně byl tento záměr dále rozvíjen a město pro
zřízení expozice vyčlenilo 1. poschodí v tzv. Rýdlově vile,
které následně rekonstruovalo. Pracovníci VGHMÚř začali připravovat
odborný obsah muzea a jeho uspořádání v jednotlivých prostorách
připravili textové, obrazové a přístrojové části expozice. Vlastní
instalace se uskutečnila v měsících březnu až květnu 2018.
Expozice Vojenská geografie je
součástí Vlastivědného muzea v Dobrušce. Byla připravena ve
spolupráci města Dobrušky, geografické služby Armády České republiky
(GeoSl AČR) Armády České republiky, Vojenského geografického a
hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého (VGHMÚř),
Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby (Sdružení) a
Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ). Představuje vývoj
základních oblastí tohoto oboru. Součástí expozice jsou i sbírkové
předměty, které poskytnul VHÚ, VGHMÚř, Katedra vojenské geografie a
meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně,
Vojenský kartografický ústav a. s., Harmanec, pan Lubor Šimrád, vnuk
šrtm. Františka Šimráda, kartografa Vojenského zeměpisného ústavu,
Ing. Miloš Vencovský, DrSc., vědecký pracovník Ústavu a mechaniky
hornin Akademie věd České republiky, plk. v. v. prof. Ing. Erhart
Srnka, DrSc., náčelník katedry geodézie a kartografie Vojenské
akademie v Brně, pplk. v. v. Jaroslav Popelář, příslušník Vojenského
topografického ústavu, pplk. v. v. Jan Sedláček, příslušník
Vojenského topografického ústavu, pplk. v. v. Ing. Karel Veselý,
příslušník Vojenského zeměpisného ústavu, pan Tomáš Kašpar, syn šrtm.
Bohuslava Kašpara, paní Olena Rohlenová, dcera generála Josefa
Petříka, rodina generála Josefa Churavého, pan Vojtěch Volf (modely
letadel) a další soukromí dárci. Velkou zásluhu o získání sbírkových
přístrojů měl pan Ing. Miloš Kilberger, který se na otevření expozice
velmi těšil, ale bohužel se jí již nedočkal.
V jednotlivých sekcích
jsou umístěny autentické přístroje, nástroje a pomůcky, které byly a
v některých případech jsou ještě používány. Stejně tak se zde
představují i geografické produkty a dokumenty, které byly a jsou
v rámci vojenské geografie využívány či zpracovány.
Vlastní
expozice muzea je rozdělena do sekcí:
Měřické práce
Mapová tvorba
Zabezpečení vojsk
Josef Churavý
Josef Petřík a Bohuslav
Kašpar.
V sekci Měřické práce
jsou na úvodním panelu uvedeny charakteristiky přístrojů: Teodolit,
tachymetr a nivelační přístroj. Dále je zde popsán vývoj měřických
přístrojů a pomůcek, od primitivních (např. cestovní sextant Tychona
de Brahe) až do současnosti. V prosklených skříních jsou ukázky
příslušenství přístrojů (např. centrací podložky, olovnice, terče,
odrazové hranoly atd.), mechanické stopky, barometry, teploměry,
logaritmická pravítka, trigonometrické tabulky, katalogy, stabilizace
trigonometrických, nivelačních a tíhových bodů. Na panelech je
zobrazena časová osa s popisem jednotlivých prací prováděných
v určité době doplněny fotografiemi z prací v terénu.
Na závěrečném panelu jsou dokumentovány práce při stavbě měřických
věží. Následuje ukázka měřických přístrojů, teodolitů, gyroteodolitů,
tachymetrů, elektrooptických a leserových dálkoměrů, nivelačních
přístrojů a gravimetrů používaných od roku 1918 do současnosti.
V sekci Mapová tvorba
je na jednotlivých panelech zobrazena časová osa s popisem a
ukázkou map zpracovaných a vydaných v té které době, doplněny
fotografiemi. Ukázky map jsou datovány od roku 1518 (ukázka
Klaudyánovy mapy Čech) přes mapy I., II., a III. vojenského mapování
v měřítku 1 : 28 800, resp. 1 : 25 000, reambulovaná
mapa III. vojenského mapování z českým názvoslovím (1921), mapy
vydávané za Protektorátu Čechy a Morava, topografická mapa 1 : 50 000
prozatímního mapování (1953), topografická mapa 1 : 25 000
z celostátního mapování (1952 – 1957), topografická mapa 1
: 10 000 z celostátního mapování (1961, výřez),
topografická mapa 1 : 25 000 ve Světovém geodetickém systému
1984 (2005, výřez), topografické mapy 1 : 25 000, 1 : 50 000
a 1 : 100 000 zpracované podle standardů NATO (2014), mapa Joint
Operations Graphic- JOG (2014) a výřez vojenské mapy České republiky
1 : 250 000 (2014). V prosklených skříních jsou ukázky různých
směrnic pro mapovací práce a značkové klíče, rýsovací, rycí a
litografické nástroje a pomůcky, vynášecí trojúhelníky a pravítka,
planimetry a pomůcky pro odbornou práci s mapou. V centrální
skříni jsou ukázky přístrojů pro stolovou tachymetrii (různé druhy
tachymetrů a eklimetrů). Je též vystavena letecká snímkovací kamera
RC-5 z druhé poloviny dvacátého století, fotografie přístroje
pro zpracování materiálů dálkového průzkumu Země (analogové
vyhodnocovací přístroje, překreslovače, fotogrammetrické a digitální
pracovní stanice) a ukázky zpracování a tisku map od dvacátých let
minulého století (ve VZÚ v Praze) až do současnosti (ve VGHMÚř
v Dobrušce). Vystaveny jsou vynášecí a překreslovací přístroje,
koordinatografy (polární, pravoúhlý), vynášecí trojúhelníky,
planigrafy, pantografy, přístroje pro stereoskopické prohlížení LMS a
nástroje pro topografické vyhodnocení změn na mapě. Popsána a ukázána
je atlasová tvorba – Atlas Republiky Československé (1923 –
1929), Československý vojenský atlas (vydání 1965) a Vojenský
zeměpisný atlas (vydán 1975 v české a slovenské verzi).
V expozici je ukázka Automapy ČSSR 1 : 400 000 (vydání
1985), Automapa České republiky (vydání 1996 a 1999), Vojenská
automapa České republiky 1 : 250 000 (vydání 2007).
V sekci zabezpečení
vojsk jsou ukázky
vojensko-geografických podkladů a informační produkty, soubor
publikací Svět slovem a mapou (Evropa, Asie, Afrika a Severní a Jižní
Amerika), Vojensko-geografické vyhodnocení České republiky a
„rychlé“, operativní geografické informace. Představeny
jsou mobilní prostředky topografického a geografického zabezpečení od
osmdesátých let minulého století až do současnosti, včetně ukázky
pracoviště náčelníka cvičícího oddělení v dobové uniformě a jeho
pracovní mapa, kterou vedl při odborném taktickém cvičení v terénu.
Tato část expozice představuje průřez vykonávaných činností a
geografických produktů zpracovávaných k uspokojování potřeb
vojsk při běžných činnostech, výcviku a vedení bojové činnosti.
Součástí
expozice muzea Vojenské geografie je část
věnovaná osobnosti
generála Josefa Churavého.
Plukovník Josef Churavý byl prvorepublikový vysoký důstojník
Československé armády, který prošel řadou funkcí na Ministerstvu
národní obrany, u dělostřeleckých útvarů, Ředitelství opevňovacích
prací, ve Vojenském zeměpisném ústavu v Praze a působil i jako
pedagog na Válečné škole. Jako zástupce velitele VZÚ spolu se svými
spolupracovníky organizoval odvoz a ukrytí různých přístrojů,
mapových a geografických podkladů a materiálů před německými
okupanty. Za tuto činnost byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu
smrti. Unikl zatčení a odešel do ilegality, kde se zapojil do
odbojového hnutí, zejména vojenského organizace OBRANA NÁRODA ve
kterém aktivně působil až do svého zatčení gestapem v říjnu
1941. Po zatčení byl několik týdnů surově vyslýchán, dne 30. června
1942 stanným soudem podruhé odsouzen k trestu smrti a ještě
téhož dne popraven na kobyliské střelnici v Praze. Po skončení
druhé světové války byl posmrtně povýšen do hodnosti brigádního
generála. Dne 30. června 2013 propůjčil prezident republiky
Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu čestný název
„generála Josefa Churavého“. V této části expozice
jsou uvedeny informace a fotografie z jeho života a činnosti
v protifašistickém odboji. Vystaveny jsou některé osobní věci
generála Josefa Churavého, které zapůjčila rodina a obraz „Generál
Josef Churavý“ akademického malíře Pavla Vavryse, který je
součástí obrazové kolekce projektu „Legie 100“ a autorova
obrazového cyklu „Česká paměť“.
V sekci jsou rovněž
představeni příslušníci prvorepublikové Československé armády
brigádní generál
Josef Petřík a štábní rotmistr Bohuslav Kašpar.
Oba byli za okupace demobilizováni a přestěhovali se z Prahy do
Dobrušky, kde se zapojili do odbojové činnosti. Po zatčení gestapem
byli vyslýcháni, odsouzeni k trestu smrti a popraveni.
V expozici je instalován
Informační systém
expozice Vojenská geografie, kde
si lze v interaktivním režimu prohlédnout oblasti: „Příběh
vojenské geografie“, „Brigádní generál Josef Churavý“
a „Protifašistický odboj v Dobrušce“.
Stálá expozice muzea Vojenská
geografie byla slavnostně otevřena dne 23. 5. 2018 v 14,00 hodin jako
jedna z doprovodných akcí 100. výročí vzniku geografické služby
AČR Expozici otevřeli přestřižením pásky ředitel OVPrEB, náčelník
GeoSl AČR, ředitel VGHMÚř, starosta i místostarosta města Dobrušky za
účasti asi 30 pozvaných hostů. Ředitel VGHMÚř ve svém vystoupení
jmenovitě poděkoval hlavním tvůrcům muzea Vojenské geografie:
příslušníkům VGHMÚř Ing. Luďkovi Břouškovi a Ing. Liboru Lažovi a
bývalému vedoucímu Vlastivědného muzea v Dobrušce panu Jiřímu
Machovi. Řekl, že bez jejich každodenní tvůrčí práce by se expozice
Vojenské geografie v Dobrušce nepodařilo vytvořit. Rovněž
poděkoval za poskytnutí sbírkových předmětů a pomoc při přípravě
expozice všem dárcům, spolupracovníkům a Sdružení přátel vojenské
geografické a hydrometeorologické služby. Po skončení aktu
slavnostního otevření muzea si jednotlivé expozice prohlédli další
návštěvníci, zejména z řad bývalých příslušníků služby, kteří se
účastnili oslav 100. výročí vzniku služby.
Muzeum Vojenská geografie je
otevřeno denně kromě pondělí od 10,00 do 12,00 hodin a od 13,00 do
17,00 hodin. Cena vstupného činí pro dospělé osoby 40,- Kč, pro děti
od 6 let, studenty a seniory nad 60 let 20,- Kč. Průvodcovské služby
s odborným výkladem zajišťují bývalí příslušníci VGHMÚř, kteří
jsou připraveni dát návštěvníkům fundovaný výklad.
Srdečně zveme všechny bývalé i
současné příslušníky služby i širokou veřejnost k prohlídce
expozice „Vojenské geografie“ Vlastivědného muzea v
Dobrušce. Stojí to opravdu za to.
Ing. Karel Vítek