Výroční
setkání členů
Sdružení
přátel Vojenské zeměpisné služby,
pobočky
Dobruška
konané
v Dobrušce dne 16. prosince 2016
Předseda pobočky Sdružení
v Dobrušce Ing. Karel Vítek zahájil výročním setkání
členů Sdružení přátel Vojenské zeměpisné a povětrnostní služby
(Sdružení), pobočky Dobruška s velením Vojenského geografického
a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř). Na úvod děkuji řediteli
VGHMÚř plk. gšt. Ing. Janu MARŠOVI, Ph. D. za to, že umožnil naše
setkání na půdě VGHMÚř, že poskytnul místnost a občerstvení. Za
ředitele úřadu se našeho setkání zúčastnil pplk. Ing. Karel Vykoukal.
Přivítal dále předsedu Sdružení pana plk. v. v. Ing. Bohuslava
Haltmara, jako hosta Ing. Vladimíra Šilhavého a všechna členy
Sdružení pobočky Dobruška. Všichni jsme si připili a popřáli si
krásné vánoční svátky a hodně zdraví v novém roce 2017.
Program setkání:
1. Zahájení
2. Informace ředitele VGHMÚř o
činnosti úřadu
3. Informace předsedy Sdružení
o činnosti v roce 2016
4. Plán činnosti Sdružení na
rok 2017
5. Informace o digitalizaci
historických fotografií a podkladů
6. Beseda, různé
7. Závěr
Naše členská základna
v Dobrušce, je nás nyní 10 členů: Antonín Dobrovolný, Jan
Leiner, Ing. Vladimír Martinák, CSc., Ing. Dimitrij Pago, Jaroslav
Popelář, Jan Sedláčel, Ing. Igor Šimon, Ing. Marta Šimonová, Dr.
Viliam Vatrt a Ing. Karel Vítek. Za člena naší pobočka se hlásí Ing.
Otakar Krásný. Před besedou se omluvili: ze zdravotních důvodů Jan
Leiner, Ing. Vladimír Martinák CSc.,a Jan Sedláček a z pracovních
důvodů Dr. Viliam Vatrt.
V úvodu našeho setkání
vystoupil předseda Sdružení Ing. Bohuslav Haltmar.
Přivítal přítomné, poděkoval členům za dosavadní práci, zejména Ing.
Šimonovi, Ing. Pagovi a Tondovi Dobrovolnému za práci při
digitalizace fotografií a dalších dokumentů. Potom pohovořil o
akcích, které Sdružení připravuje v roce 2017.
Jsou to:
Spoluúčast na vytvoření
pietního místa gen. Josefa Churavého ve VGHMÚř, jeho slavnostní
otevření 5. května 2017;
Zorganizovat
ve spolupráci s velením VGHMÚř 8. ročník tenisového turnaje
Senior GeoCup;
Připravit
a provést v Dobrušce v součinnosti se ZÚ Praha výstavu:
Mapy a plány českých hradů a zámků“ a „Významná místa
Královéhradeckého kraje“;
Pokračovat vybranými členy
Sdružení skenování a vytvoření databáze historických dokumentů
(fotografií, kronik, apod.) uložených u VGHMÚř;
Spolupracovat na tvorbě
Výstavy „Historie vojenského mapování a snímkování na území
Čech“ umístěné v Malém sále Společenského centra Kina 70
Dobruška;
Účastnit se pietních akcí
v Praze a v Dobrušce dne 8. května, 30. června a 11.
listopadu 2O17;
Podílet
se přednáškou na přípravě příslušníků VGHMÚř „Počátku
automatizované tvorby vojenských map“;
V součinnosti s vedením
služby, úřadu, VÚGTK a Sdružení připravit setkání bývalých
příslušníků služby včetně slovenských kolegů (vojenských topografů,
geodetů, geografů a dalších odborností) na Universitě obrany Brno
v termínu září – říjen 2017;
Pokračovat
ve spolupráci s redakční radou VGO při přípravě článků
k významným životním výročím příslušníků služby.
Dále vystoupil zástupce
VGHMÚř podplukovník Ing. Karel Vykoukal.
Ve svém vystoupení nás seznámil se stávající organizační strukturou
VGHMÚř, počty a rozmístěním úřadu v jednotlivých posádkách na
území České republiky. Dále pohovořil o současných geografických
produktech, které úřad zabezpečuje pro potřeby obrany státu,
zahraničních misí a krizového řízení. Informoval i o stavu spolupráci
s civilním resortem při budoucím využití základní databáze
ZABAGED pro tvorbu vojenských topografických map, o probíhající
spolupráci při zajišťování leteckého měřického snímkování a při
tvorbě nového výškového modelu území České republiky 5. generace.
Poděkoval za spolupráci se Sdružením při zajišťování společných akcí
v roce 2016.
Dále místopředseda Sdružení
Ing. Karel Vítek přednesl zprávu o činnosti Sdružení za rok 2016.
Uvedl:
Digitalizace historických
fotografií, kronik, album a dalších dokumentů uložených u VGHMÚř.
Jedná se o dokumenty předané
a uložené ve VGHMÚř od zrušených ústavů, útvarů a zařízení služby. Je
tu i řada dokumentů, které jsme získali od soukromých osob, zejména
bývalých příslušníků služby. Současně probíhá digitalizace dokumentů
a souběžně s tím jejich identifikace (událost, místo, termín
konání a zachycené osoby).
Považuji za potřebné uvést
práci Ing. Igora Šimona při tvorbě mozaiky fotografií příslušníků
služby pro případné využití při oslavách 100. výročí vzniku
geografické služby. Dále práci Antonína Dobrovolného a Míti Paga při
roztřídění, identifikaci a vlastním skenování dokumentů.
V současnosti je
digitalizováno, popsáno a uloženo cca 4600 fotografií a dalších
dokumentů. Zatím je zpracována cca polovina všech dokumentů, ale
dostáváme další. Celkem bylo na úkolu odpracováno na 2900 hodin.
Do budoucna nás čeká úkol
zpracovat „Zásady pro přístup zájemců z řad současných a
bývalých příslušníků služby a odborné veřejnosti k již
digitalizovaným podkladům. Současně hledáme další zájemce
(pracovníky), kteří by nám pomohli dokončit tento časově náročný
úkol.
Setkání s členy
Sdružení v Táboře dne 14. 6. 2016
Dne 14. 6. 2016 se setkali
předseda Sdružené Ing. Bohuslav Haltmar, místopředseda Ing. Karel
Vítek a dále Ing. Ladislav Kebílek, Ing. Karel Veselý a Ing. Karel
Tůma s bývalými příslušníky útvarů topografické služby v Táboře
a Písku. Ředitele VGHMÚř na akci zastupoval Ing. Michal Král. Setkání
se uskutečnilo v táborské restauraci Crystal a sešlo se nás
kolem třiceti. Z pověření ředitele VGHMÚř předal Ing. Michal
Král panu plk. v. v. Ing. Vladimíru Zmeškalovi při příležitosti jeho
85. narozenin pamětní list ředitele VGHMÚř. V následném téměř
tříhodinovém naprosto neformálním posezení se vzpomínalo na „staré
dobré časy“ a na ostatní bývalé kamarády a kolegy. Zajímavá
byla vystoupení zejména Ladislava Kebíska a Bohouše Haltmara. Využili
jsme přítomnost táborských kolegů a identifikovali na fotografiích
osoby ze Setkání k 85. výročí vzniku služby, které se
uskutečnilo v Táboře v roce 2003.
Spolupráce Sdružení při
přípravě oslav ke 100. výročí Geografické služby
Sdružení se zapojilo do
přípravy oslav 100. výročí Geografické služby, po dohodě s ředitelem
VGHMÚř, plk. gšt. Ing. Janem Maršou Ph.D., spoluprací byl pověřen
místopředseda Sdružení Ing. Karel Vítek. Byl schválen Záměr oslav a
Sdružení se podílí na přípravě těchto akcí:
Muzeum vojenského
zeměměřictví v Dobrušce
(dále jen Muzeum). Cestou Sdružení bylo provedeno oslovení soukromých
osob a firem při sběru informací o exponátech, které mají a jsou
ochotni je pro Muzeum poskytnout. Celkem se přihlásilo cca 10 osob a
6 organizací, nabídky byly shromážděny a předány ing. Břouškovi
k vyhodnocení. Dále byl nabídnut 1. originál obrazu gen.
Churavého od akademického malíře Dušana Vavryse pro Muzeum.
Výstava „Historie
vojenského mapování a snímkování na území Čech“ (dále
jen Výstava) bude umístěna v Malém sále Společenského centra
Kina 70 Dobruška. Termín výstavy se předpokládá v období květen
až červen 2018. Doba trvání výstavy cca 1 měsíc. Podíleli jsme se na
zpracování Konceptu výstavy (schválen ředitelem VGHMÚř v červenci
2016). Byly zpracovány návrhy jednotlivých panelů s ukázkami
map. Souběžně se zpracovávají podpůrné dokumenty: Průvodce výstavou a
Seznam vystavených exponátů, vše s termínem dokončení a
předložení ke schválení v dubnu 2017.
Tenisový turnaj Senior
GeoCup 2016.
Tenisový turnaj Senior GeoCup
2016 se uskutečnil dne 31. května 2016 ve VGHMÚř pod patronací
Sdružení. Zúčastnilo se 14 hráčů (7 dvojic), hrálo se na tenisových
kurtech VGHMÚř.
Pořadí:
místo: mjr. v. z. Ing. Miloš
Hodek a pplk. Ing. Josef Vrchota
místo: Jaromír Podroužek a
Miroslav Krátký
místo: Jiří Šesták a Miroslav
Kaňka
místo: pplk. v. v. Ing. Otto
Chlupáč a o. z. Ing Peter Danč
místo: Václav Macháček a plk.
v. v. Ing. Vladimír Zdeněk
místo: při shodném počtu bodů
Ladislav Weber a Bohumil Vešlička, pplk. v. v. Ing. Jan Vaverka a
Ing. Otakar Krásný
Po skončení zápasů náčelník
Geografické služby AČR a ředitel VGHMÚř vyhodnotili průběh turnaje,
předali vítězům putovní pohár a hráčům na 1. až 6. místě diplomy,
ceny a všem přítomným pamětní listy.
Potom se účastníci turnaje a
další zájemci přesunuli do restaurace U jelena, kde bylo připraveno
společné posezení za účasti náčelníka Geografické služby AČR plk.
gšt. Ing. Marka Vaňka a ředitele VGHMÚř plk. gšt. Ing. Jana
Marši. Posezení se dále zúčastnili: genmjr. v. v. Ing. Ladislav
Kebísek, plk. v. v. Ing. Karel Vítek, pplk. v. v. Ing. Otto Chlupáč,
pplk. v. v. Ing. Jan Veverka, Miloš Malý, Ing. Peter Danč, mjr. v. z.
Ing. Miloš Hodek, pplk. Ing. Josef Vrchota, pplk. v. z. Ing. Karel
Veselý, pplk. v. v. Ing. Milan Horký a Ing. Otakar Krásný. Zde
přítomní pokračovali v přátelské besedě, vzpomínali na společné
zážitky ale i na nepřítomné kamarády a spolupracovníky. Na závěr
vyjádřili přesvědčení, že se podařilo pokračovat v dobré tradici
a všechny přítomné ředitele VGHMÚř pozval na 8. ročník tenisového
turnaje SENIOR GEO CUP, který se uskuteční dne 30. května 2017 na
kurtech VGHMÚř v Dobrušce. Účastníci posezení hodnotili možnost
se sejít a spolu posedět.
Na závěr článku uvádíme vítěze
prvních šesti ročníků tenisového turnaje SENIOR GEO CUP jak jsou
uvedeni na putovním poháru:
ročník konaný v roce
2010 Ing. Jaroslav Kocián a Ing. Jiří Kučera
ročník konaný v roce
2011 Ing. Ladislav Kebísek a Ing. Jiří Kučera
ročník konaný v roce
2012 Ing. Otto Chlupáč a Ing. Peter Danč
ročník konaný v roce
2013 Antonín Srubjan a Ing. Miroslav Vejda
ročník konaný v roce
2014 Ing. Jiří Kučera a Ing. Milan Petřivý
ročník konaný v roce
2015 Ing. Otto Chlupáč a Ing. Peter Danč
Pietní akt k uctění
památky brigádního generála in memoriam Josefa Churavého
Dne 30. června 2016 se
v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze
za účasti zástupců geografické služby Armády České republiky (GeoSl
AČR), Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní
služby (dále jen
„Sdružení“) a rodiny generála Churavého uskutečnil pietní
akt k připomenutí popravy brigádního generála in memoriam Josefa
Churavého, který byl dne 30. června 1942 byl podruhé odsouzen k
trestu smrti a trest zastřelením byl ještě téhož dne vykonán.
Delegace GeoSl AČR byla
zastoupena podplukovníkem Ing. Petrem Stehlíkem, ředitelem Střediska
polygrafického zabezpečení Vojenského geografického a
hydrometeorologického úřadu. Za Sdružení vedl delegaci předseda
sdružení plukovník v. v. Ing. Bohuslav Haltmar a za rodinu generála
Churavého Ing. Vratislav Churavý, Ing. Václav Churavý, MUDr. Ing. Eva
Howe Churavá, pan Steve Howe, Ing. Mojmír Churavý, paní Marie
Churavá, pan Martin Churavý a pan Vlastimil Ducháček.
Předseda Sdružení přátel
vojenské a povětrnostní služby plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar na
zahájení přivítal všechny zúčastněné, zejména velký počet dětí rodiny
Churavých. Představil podplukovníka Ing. Petr STEHLÍKA z VGHMÚř
a přivítal též zástupce Českého svazu bojovníků za svobodu pana plk.
v. v. Ing. Emila Cigánika a dále akad. malíře Pavla Vavryse.
Na zhájení vystoupil,
v zastoupení ředitele VGHMÚř plk. gšt. Jana Marši, náčelník
Odboru polygrafického zabezpečení podplukovník
Ing. Petr STEHLÍK.
Ve svém projevu připomněl
hrdinství příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu, kteří riskovali
své životy, když ukrývali mapové a jiné podklady i přístroje před
využití německou brannou mocí. Vyzvednul odvahu a vlastenectví
zástupce velitele ústavu, plukovníka Josefa Churavého, který po
prozrazení akce pokračoval v ilegalitě v boji proti
okupantům v odbojových organizacích „Petiční výbor Věrni
zůstaneme“ a „Obrana národa“. Závěrem svého
vystoupení potvrdil vůli příslušníků Úřadu být čestnými pokračovateli
v plnění odkazu gen. Churavého.
V dalším vystoupil vnuk gen.
Churavého pan Mojmír
Churavý proslovem,
který uvádíme v plném znění:
Vážené
dámy a pánové.
Sedmdesát čtyři let (a to na
den přesně) dnes uplynulo od okamžiku, kdy na Kobyliské střelnici v
Praze výstřely popravčí čety, ukončily kolem půl osmé hodiny večerní
život mého dědečka Josefa Churavého. Neumíral sám, spolu s ním bylo
ten den popraveno ještě dalších sedmdesát odbojářů, mezi kterými byl
popraven (jako poslední) i jeho odbojový spolubojovník Josef Mašín.
Možná se ptáte, proč toto
smutné, nekulaté výročí slavíme právě zde, v historické budově
Vojenského zeměpisného ústavu v Roosveltově ulici v Bubenči a nikoliv
(na dnes již) pietně upraveném památníku v Kobylisích.
Důvod je prostý. Zde, v těchto
zdech a kancelářích se zrodila myšlenka vytvořit kopie a duplikáty
geodetických a kartografických podkladů a map a tyto ukrýt tak aby se
k nim nedoslali a nemohli je zneužít velitelé německé okupační
armády.
Není chybou Josefa Churavého
ani jeho spolupracovníků, že začátkem února roku 1940 byla tato
jejich ilegální činnost prozrazena. Jména na pamětní desce, která je
umístěna tady v mezipatře připomínají jedenáct příslušníků Vojenské
zeměpisné služby, kteří se stali oběťmi nacistického teroru a kteří
položili svoje životy v boji za národní svobodu a obnovení
československé samostatnosti. Josef Churavý je mezi nimi.
Ale protiněmecká odbojová
činnost Josefa Churavého touto akcí neskončila. Když dopoledne 6.
února 1940 byl před touto budovou štábním kapitánem Jindřichem Vilkou
varován, že na něj zde uvnitř čeká gestapo, bylo mu jasné, že není
jiné cesty než ponořit se plně do života v ilegalitě. Do života, v
němž existují jen velmi omezené kontakty s rodinou a nejbližšími
příbuznými, do života bez veřejných funkcí a zálib, do života plného
ostražitosti a neustálé bdělosti.
Nastoupil v jistém smyslu
dráhu životního stylu vyděděnce ale s odbojovými úkoly, které na sebe
vzala jeho vysoká pozice v ilegální organizaci Obrana národa a také
jeho role styčného důstojníka mezi touto organizací a Petičním
výborem věrni zůstaneme (PVVZ).
Výčet odbojových aktivit,
jimiž se Josef Churavý během svého pobytu v ilegalitě věnoval, by byl
příliš rozsáhlý a nikdy asi nebude přesně a detailně zmapován. Že to
nebyla procházka růžovým sadem, ale spíše opatrný pohyb v minovém
poli je jasné snad každému, kdo se dnes k této tématice byť jen
okrajově badatelsky přiblížil.
Fakt, že život v ilegalitě
kladl nároky na konspirativní chování Josefa Churavého samotného je
nabíledni. Téže a možná ještě větší ostražitosti a opatrnosti bylo
potřeba i ze strany jeho nejbližších spolupracovníků. Gestapo
nasazovalo proti odboji konfidenty, jejichž úkolem bylo pronikat do
stávajících struktur odboje nebo přimět skutečné odbojáře ke
spolupráci s fiktivními ilegálními organizacemi, které fungovaly jako
volavčí sítě gestapa.
Ani této odbojové zkušenosti
nebyl Josef Churavý ušetřen. Dne 8. května 1941 se kontaktoval s
odbojovou skupinou "Všeobecné národní hnutí" (jinak též
nazývaných "prstýnkáři"), která ovšem byla infiltrována
agentem gestapa Antonínem Neradem. Skoro přesně čtyři měsíce mu pak
trvalo, než se 9. září 1941 opět ztratil gestapu z dohledu a mohl se
tak zase ponořit do temných a bezpečnějších vod ilegality.
Nikoliv však na dlouho. Téměř
přesně za měsíc - 8. října 1941 gestapo zatklo Františka Vojáčka,
zástupce Vladimíra Krajiny docenta Radima Nováčka, generálního
tajemníka České akademie profesora doktora Františka Ulrycha a v
jednom letenském bytě spolu s klempířem Josefem Rozumem i sovětského
zpravodajského rezidenta doktora přírodních věd (RNDr.) majora
letectva Josefa Jedličku. Byl to právě Jedlička, kdo vypověděl, že se
následující večer má na vltavském nábřeží setkat s Josefem Churavým
alias "Kaprem".
Události zatčení Josefa
Churavého gestapem druhý den (tedy 9. října 1941) ve 21 hodin na
nábřeží Na Františku pak byly jen logickým důsledkem předchozích
událostí.
Nekonečná
série tvrdých výslechů v Petchkově paláci na sebe nenechala dlouho
čekat. Ani věznění v pankrácké věznici ale silného a optimistického
ducha Josefa Churavého nezlomilo.
Ve svém posledním motáku z
12. dubna 1942, který se rodině podařilo doručit, se obrací životními
radami k oběma svým synům: devatenáctiletému Václavovi a
šestnáctiletému Miloslavovi.
Ke svému staršímu synu
Václavovi se tehdy
obracel těmito radami, prodchnutými jeho vlastními zkušenostmi, ve
kterých shrnul i své životní krédo:
"Nyní ti nastává
povinnost volby povolání. Ať je to povolání jakékoliv, je-li konáno s
láskou a svědomitě a se snahou přinésti v něm něco nového, lepšího,
pak každé dává na sta možností vyšinouti se nad průměr a získati
vážnost a úctu ostatních lidí i klid vlastního svědomí. Chtěl jsi
býti důstojníkem - nedovolí-li to poměry inženýrem. Uvažuj o obém.
Situace nebude rozhodně tak růžová, aby bylo možno žít bez armády.
Před 22 lety mne život postavil před tutéž otázku, jen moje touha
dávala oběma povoláním opačné pořadí. Když jsem uvážil své schopnosti
a všechny ostatní okolnosti, rozhodl jsem se, že raději budu dobrým
důstojníkem než špatným inženýrem. Přeji ti synu ze srdce, abys našel
správnou cestu pro svůj život.“
Na adresu svého mladšího
syna Miloslava pak
pokračoval takto:
"Je vždy lépe jíti
životem s úsměvem, i když je někdy člověku neveselo, než mračit se i
ve chvílích radosti. Důležité je ovšem, aby člověk měl stále klidné
svědomí, že co dělá cele a ne polovičatě. Budeš-li mít úspěch, bude
to jen a jen tvoje zásluha, ztroskotáš-li, nebudeš smět nikoho vinit.
Mládí je bojovné a touží po vítězství. Jenomže si málokdo uvědomuje,
že vítězství se musí vždy dlouho a svědomitě a usilovně připravovat,
má-li býti jisté a nemá-li se člověk dožít neočekávaně zdrcující
porážky. Nadání máš, možnosti klidné práce též, tedy jen vytrvalost,
svědomitost a nebojácnost před námahou si vypěstuj a pak se života
bát nemusíš, ať si zvolíš povolání jakékoliv."
Výstřely popravčí čety v
podvečer posledního červnového dne roku 1942 na Kobyliské střelnici v
Praze ukončily život plukovníka generálního štábu Josefa Churavého.
Tady si připomínáme odvahu a
statečnost pana generála Josefa Churavého, který položil život za to,
abychom se my později mohli mít lépe. On s nebývalou odvahou,
obdivuhodnou vnitřní silou a nevyčerpatelnou energií stál aktivně
proti devastujícímu režimu, který se snažil podrobit si svět.
Uznával a ctil hodnoty,
které dnes, bohužel, upadají v zapomnění. Jako je svoboda,
sebeurčení, vlastenectví a spravedlnost. Měl víru ve svou vlast, víru
v přátelství, víru v sounáležitost, v loajalitu a také velkou víru v
sebe sama.
Po příspěvku pana Mojmíra
Churavého vystoupil plk.
v. v. Ing. Emila Cigánik,
který krátce pozdravil všechny přítomné a potvrdil morální potřebu
připomínat oběti 2. Odboje, na které se dneska zapomíná.
Vyřídil též pozdrav od
předsedy Svazu pana plk. v. v. plk. Jaroslava Vodičku, který se
z časových důvodů nemohl této akce zúčastnit.
V posledním vystoupení
připomněl předseda Sdružení přátel vojenské a povětrnostní služby
plk. v. v. Ing.
Bohuslav Haltmar,
jmenovitě hrdinství všech příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu,
kteří obětovali své životy při odporu vůči okupantům a jejichž jména
jsou uvedena na desce pamětního místa v budově VZÚ.
Po pietní akci pokračovalo
setkání, pro všechny zúčastněné, besedou v zasedací místnosti
ve 3. poschodí budovy. Beseda s rodinou gen. Churavého přinesla
řadu podnětů ke zřízení památníku gen. Churavého ve VGHMÚř.
Akademický malíř Dušan Vavrys představil obraz gen. Churavého a jako
dar jej předal rodině. Dále nabídnul 1. originál obrazu pro Muzeum
vojenského zeměměřictví v Dobrušce. Dále bylo dohodnuto, že
MUDr. Ing. Eva Howe Churavá připraví návrhy památníku a předá je do
VGHMÚř.
Uctění památky brigádního
generála in memoriam Josefa Churavého se uskutečnilo v den jeho
nedožitých 122. narozenin na pietním místě v historické budově
Vojenského zeměpisného ústavu v Praze
Dne 27. října 2016 se
v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze
za účasti zástupců geografické služby Armády České republiky (GeoSl
AČR), Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní
služby (dále jen
„Sdružení“) a rodiny generála Churavého uskutečnil pietní
akt při příležitosti 122. výročí narození brigádního generála in
memoriam Josefa Churavého.
Delegace GeoSl AČR byla
zastoupena podplukovníkem Ing. Marcelem Vašíčkem (odbor vojskového
průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany) a ředitelem
Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř)
plukovníkem gšt. Ing. Janem Maršou, Ph.D. Za Sdružení se akce
zúčastnil jeho místopředseda plukovník v. v. Ing. Karel Vítek a za
rodinu generála Churavého Ing. Vratislav Churavý, Ing. Václav
Churavý, MUDr. Ing. Eva Howe Churavá, pan Steve Howe, Ing. Mojmír
Churavý, paní Marie Churavá, pan Martin Churavý, paní Monica Granjan,
pan Vlastimil Ducháček a pplk. Ing. Vít Ducháček.
Po úvodním položení květin
k pamětní desce padlých příslušníků VZÚ ve 2. světové válce
pietní akt zahájil plk. Marša, který přivítal přítomné hosty. Na něj
navázal Ing. Vítek, který ve svém vystoupení krátce pohovořil o
historii VZÚ a úkolech, které ve své 85leté historii plnil. Současně
připomněl, že dnešní následovník a pokračovatel práce VZÚ –
VGHMÚř – nese od 30. června 2013 čestný název „Generála
Josefa Churavého“, který mu propůjčil prezident republiky.
Za rodinu generála Churavého
vystoupil jeho vnuk Ing. Mojmír Churavý. Ten se ve svém vystoupení
věnoval společným osudům představitelů organizace „Obrana
národa“, jmenovitě št. kpt. Morávka, Josefa Balabána a Josefa
Mašína, s nimiž se jeho děd znal již z předválečného
období, a které osud dovedl ke společné práci v protifašistickém
odboji. Obšírně informoval o působení generála Churavého ve VZÚ a
v odboji před a v prvních letech války, až do okamžiku, kdy
byl za svoji odbojářskou činnost nacisty zatčen a popraven.
Pietní akt ukončil plk. Marša,
který se zamyslel nad odkazem generála Josefa Churavého pro současnou
generaci vojenských geografů. Dále poděkoval za přednesené projevy a
pozval účastníky pietního aktu ke krátkému posezení, v jehož
rámci spolu s ing. Vratislavem Churavým přítomné seznámili s
textem „Memoranda ke zřízení památníku generála Josefa
Churavého ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu
v Dobrušce“, které následně podepsali (text memoranda je
dostupný na webových stránkách Sdružení –
http://www.vojzesl.cz).
Zhotovení památníku
brigádního generála in memoriam Josefa Churavého ve VGHMÚř
Dne 27. 10. 2016 podepsali
Memorandum ke zřízení památníku generála Josefa Churavého v objektu
VGHMÚř (dále jen Memorandum, Památník): Za rodinu generála Josefa
Churavého pan Ing. Vratislav Churavý. Za Geografickou službu AČR
ředitel VGHMÚř plukovník gšt. Ing. Jan Marša Ph.D.
Rodina generála Josefa
Churavého zajistí financování Památníku, jeho grafický návrh
(zpracuje MUDr. Ing. Eva Howe Churavá) a zhotovení a instalaci
Památníku na podstavci u vchodu do VGHMÚř. Památník budou tvořit tři
samostatné části: uprostřed textová část, vpravo od textu ztvárněný
reliéf obličeje generála Josefa Churavého a vlevo od textu logo
VGHMÚř.
VGHMÚř provedl opravu
podstavce Památníku, zpracoval podle předchozího dohovoru se zástupci
rodiny grafický návrh textové části Památníku a zhotovil logo úřadu
ve vektorovém tvaru. Dále zajistí přístup do objektu VGHMÚř,
součinnost s představiteli města Dobrušky a uveřejnění informací
o zhotovení Památníku na stránkách Sdružení přátel vojenské zeměpisné
a povětrnostní
služby a v dalších
informačních kanálech resortu MO.
Památník generála Josefa
Churavého ve VGHMÚř bude slavnostně odhalen dne 5. května 2017 za
účasti zástupců rodiny generála Josefa Churavého, zástupců Armády
České republiky, Geografické služby AČR, zástupců města Dobrušky,
příslušníků VGHMÚř a dobrušské veřejnosti.
Spolupráce s redakční
radou VGO při
přípravě článků a informací významným životním výročím bývalých
příslušníků služby.
V roce 2016 byly
zpracovány příspěvky do VGO k významným životním výročím 19. 3.
Jozef Karniš (80), 22. 7. Jaroslav Dvořák (70), při příležitosti
nedožitých narozenin 15. 2. Josef Sýkora (nedožitých 105), 2. 4. Jiří
Černík (nedožitých 100), 3. 4. Jaroslav Koblížek (nedožitých 85), 29.
7. Jaromír Slanina (nedožitých 85), 14. 9. a Zdeněk Jílek (nedožitých
80). Současně jsme jubilantům zaslali přání a některé navštívili
zástupci Sdružení a VGHMÚř.
V roce 2017 připravujeme
články
11. 3. Ladislav Pokorný a 15.
3. Alois Patera oba k nedožitým 90. Dále si připomeneme narozeniny
12. 3. Jiří Bouška (85), 26. 3. Jaroslav Pavelka (90), 30. 3.
Jaroslav Popelář (85), 22. 7. Ing. Dimitrij Pago (85) a 17. 12. Ing.
Vladimír Martinák CSc. (92).
Současně jsou životopisy
uvedeny na stránkách Sdružení.
To jsem
ve stručnosti připomenul hlavní akce a činnosti Sdružení, na kterých
jsme se podíleli, nebo se na jejich zajištění přímo účastnili.
Výhled
na rok 2017
Přednesl ve svém vystoupení
předseda Sdružení Ing. Haltmar.
Beseda
a závěr setkání
V nastávající besedě
nejprve pplk. Vykoukal zodpověděl některé dotazy přítomných. Potom
Ing. Pago informoval o výsledcích digitalizace fotografií a dalších
dokumentů a Ing. Šimon požádal o pomoc specialistou úřadu při využití
ACDSee 7.0 k vyhledávání fotografií podle klíčových slov a ještě lépe
při zakoupení novější verze ACDSee. Dále jsme hovořili o výstavbě
Muzea vojenského zeměměřictví v Dobrušce a přípravě výstavy
„Historie vojenského mapování a snímkování na území Čech.
V besedě byla podpořena myšlenka připravit setkání bývalých
příslušníků služby včetně slovenských kolegů (vojenských topografů,
geodetů, geografů a dalších odborností) na Universitě obrany Brno
v termínu září – říjen 2017. Igor Šimon hovořil o svých
začátcích vojáka z povolání v Jihlavě, a jak se později
dostal po rozhovoru s tehdejším náčelníkem VTOPÚ pplk. Kánským
do ústavu v Dobrušce.
Beseda se všem přítomným velmi
líbila a byla ukončena v cca 15,30 hodin. Členové Sdružení
posádky Dobruška děkují touto cestou pplk. Ing. Vykoukalovi za
zajímavou presentaci úřadu a celkovou přátelskou atmosféru. Po besedě
jsme se vypravili skupina ve složení Ing. Haltmar, Ing. Vítek a Ing.
Pago na návštěvu Ing. Vladimíra Martináka, který v sobotu 17.
12. 2016 oslavil v rodinném kruhu 91. narozeniny.