Výroční setkání členů

Sdružení přátel Vojenské zeměpisné služby, pobočky Dobruška

konané v Dobrušce dne 16. prosince 2016



Předseda pobočky Sdružení v Dobrušce Ing. Karel Vítek zahájil výročním setkání členů Sdružení přátel Vojenské zeměpisné a povětrnostní služby (Sdružení), pobočky Dobruška s velením Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř). Na úvod děkuji řediteli VGHMÚř plk. gšt. Ing. Janu MARŠOVI, Ph. D. za to, že umožnil naše setkání na půdě VGHMÚř, že poskytnul místnost a občerstvení. Za ředitele úřadu se našeho setkání zúčastnil pplk. Ing. Karel Vykoukal. Přivítal dále předsedu Sdružení pana plk. v. v. Ing. Bohuslava Haltmara, jako hosta Ing. Vladimíra Šilhavého a všechna členy Sdružení pobočky Dobruška. Všichni jsme si připili a popřáli si krásné vánoční svátky a hodně zdraví v novém roce 2017.

Program setkání:
1. Zahájení
2. Informace ředitele VGHMÚř o činnosti úřadu
3. Informace předsedy Sdružení o činnosti v roce 2016
4. Plán činnosti Sdružení na rok 2017
5. Informace o digitalizaci historických fotografií a podkladů
6. Beseda, různé
7. Závěr

Naše členská základna v Dobrušce, je nás nyní 10 členů: Antonín Dobrovolný, Jan Leiner, Ing. Vladimír Martinák, CSc., Ing. Dimitrij Pago, Jaroslav Popelář, Jan Sedláčel, Ing. Igor Šimon, Ing. Marta Šimonová, Dr. Viliam Vatrt a Ing. Karel Vítek. Za člena naší pobočka se hlásí Ing. Otakar Krásný. Před besedou se omluvili: ze zdravotních důvodů Jan Leiner, Ing. Vladimír Martinák CSc.,a Jan Sedláček a z pracovních důvodů Dr. Viliam Vatrt.

V úvodu našeho setkání vystoupil předseda Sdružení Ing. Bohuslav Haltmar. Přivítal přítomné, poděkoval členům za dosavadní práci, zejména Ing. Šimonovi, Ing. Pagovi a Tondovi Dobrovolnému za práci při digitalizace fotografií a dalších dokumentů. Potom pohovořil o akcích, které Sdružení připravuje v roce 2017.
Jsou to:
Spoluúčast na vytvoření pietního místa gen. Josefa Churavého ve VGHMÚř, jeho slavnostní otevření 5. května 2017;
Zorganizovat ve spolupráci s velením VGHMÚř 8. ročník tenisového turnaje Senior GeoCup;
Připravit a provést v Dobrušce v součinnosti se ZÚ Praha výstavu: Mapy a plány českých hradů a zámků“ a „Významná místa Královéhradeckého kraje“;
Pokračovat vybranými členy Sdružení skenování a vytvoření databáze historických dokumentů (fotografií, kronik, apod.) uložených u VGHMÚř;
Spolupracovat na tvorbě Výstavy „Historie vojenského mapování a snímkování na území Čech“ umístěné v Malém sále Společenského centra Kina 70 Dobruška;
Účastnit se pietních akcí v Praze a v Dobrušce dne 8. května, 30. června a 11. listopadu 2O17;
Podílet se přednáškou na přípravě příslušníků VGHMÚř „Počátku automatizované tvorby vojenských map“;
V součinnosti s vedením služby, úřadu, VÚGTK a Sdružení připravit setkání bývalých příslušníků služby včetně slovenských kolegů (vojenských topografů, geodetů, geografů a dalších odborností) na Universitě obrany Brno v termínu září – říjen 2017;
Pokračovat ve spolupráci s redakční radou VGO při přípravě článků k významným životním výročím příslušníků služby.

Dále vystoupil zástupce VGHMÚř podplukovník Ing. Karel Vykoukal. Ve svém vystoupení nás seznámil se stávající organizační strukturou VGHMÚř, počty a rozmístěním úřadu v jednotlivých posádkách na území České republiky. Dále pohovořil o současných geografických produktech, které úřad zabezpečuje pro potřeby obrany státu, zahraničních misí a krizového řízení. Informoval i o stavu spolupráci s civilním resortem při budoucím využití základní databáze ZABAGED pro tvorbu vojenských topografických map, o probíhající spolupráci při zajišťování leteckého měřického snímkování a při tvorbě nového výškového modelu území České republiky 5. generace. Poděkoval za spolupráci se Sdružením při zajišťování společných akcí v roce 2016.

Dále místopředseda Sdružení Ing. Karel Vítek přednesl zprávu o činnosti Sdružení za rok 2016. Uvedl:

  1. Digitalizace historických fotografií, kronik, album a dalších dokumentů uložených u VGHMÚř.
Jedná se o dokumenty předané a uložené ve VGHMÚř od zrušených ústavů, útvarů a zařízení služby. Je tu i řada dokumentů, které jsme získali od soukromých osob, zejména bývalých příslušníků služby. Současně probíhá digitalizace dokumentů a souběžně s tím jejich identifikace (událost, místo, termín konání a zachycené osoby).
Považuji za potřebné uvést práci Ing. Igora Šimona při tvorbě mozaiky fotografií příslušníků služby pro případné využití při oslavách 100. výročí vzniku geografické služby. Dále práci Antonína Dobrovolného a Míti Paga při roztřídění, identifikaci a vlastním skenování dokumentů.
V současnosti je digitalizováno, popsáno a uloženo cca 4600 fotografií a dalších dokumentů. Zatím je zpracována cca polovina všech dokumentů, ale dostáváme další. Celkem bylo na úkolu odpracováno na 2900 hodin.
Do budoucna nás čeká úkol zpracovat „Zásady pro přístup zájemců z řad současných a bývalých příslušníků služby a odborné veřejnosti k již digitalizovaným podkladům. Současně hledáme další zájemce (pracovníky), kteří by nám pomohli dokončit tento časově náročný úkol.

  1. Setkání s členy Sdružení v Táboře dne 14. 6. 2016

Dne 14. 6. 2016 se setkali předseda Sdružené Ing. Bohuslav Haltmar, místopředseda Ing. Karel Vítek a dále Ing. Ladislav Kebílek, Ing. Karel Veselý a Ing. Karel Tůma s bývalými příslušníky útvarů topografické služby v Táboře a Písku. Ředitele VGHMÚř na akci zastupoval Ing. Michal Král. Setkání se uskutečnilo v táborské restauraci Crystal a sešlo se nás kolem třiceti. Z pověření ředitele VGHMÚř předal Ing. Michal Král panu plk. v. v. Ing. Vladimíru Zmeškalovi při příležitosti jeho 85. narozenin pamětní list ředitele VGHMÚř. V následném téměř tříhodinovém naprosto neformálním posezení se vzpomínalo na „staré dobré časy“ a na ostatní bývalé kamarády a kolegy. Zajímavá byla vystoupení zejména Ladislava Kebíska a Bohouše Haltmara. Využili jsme přítomnost táborských kolegů a identifikovali na fotografiích osoby ze Setkání k 85. výročí vzniku služby, které se uskutečnilo v Táboře v roce 2003.

  1. Spolupráce Sdružení při přípravě oslav ke 100. výročí Geografické služby

Sdružení se zapojilo do přípravy oslav 100. výročí Geografické služby, po dohodě s ředitelem VGHMÚř, plk. gšt. Ing. Janem Maršou Ph.D., spoluprací byl pověřen místopředseda Sdružení Ing. Karel Vítek. Byl schválen Záměr oslav a Sdružení se podílí na přípravě těchto akcí:
Muzeum vojenského zeměměřictví v Dobrušce (dále jen Muzeum). Cestou Sdružení bylo provedeno oslovení soukromých osob a firem při sběru informací o exponátech, které mají a jsou ochotni je pro Muzeum poskytnout. Celkem se přihlásilo cca 10 osob a 6 organizací, nabídky byly shromážděny a předány ing. Břouškovi k vyhodnocení. Dále byl nabídnut 1. originál obrazu gen. Churavého od akademického malíře Dušana Vavryse pro Muzeum.
Výstava „Historie vojenského mapování a snímkování na území Čech“ (dále jen Výstava) bude umístěna v Malém sále Společenského centra Kina 70 Dobruška. Termín výstavy se předpokládá v období květen až červen 2018. Doba trvání výstavy cca 1 měsíc. Podíleli jsme se na zpracování Konceptu výstavy (schválen ředitelem VGHMÚř v červenci 2016). Byly zpracovány návrhy jednotlivých panelů s ukázkami map. Souběžně se zpracovávají podpůrné dokumenty: Průvodce výstavou a Seznam vystavených exponátů, vše s termínem dokončení a předložení ke schválení v dubnu 2017.

  1. Tenisový turnaj Senior GeoCup 2016.

Tenisový turnaj Senior GeoCup 2016 se uskutečnil dne 31. května 2016 ve VGHMÚř pod patronací Sdružení. Zúčastnilo se 14 hráčů (7 dvojic), hrálo se na tenisových kurtech VGHMÚř.
Pořadí:
  1. místo: mjr. v. z. Ing. Miloš Hodek a pplk. Ing. Josef Vrchota
  2. místo: Jaromír Podroužek a Miroslav Krátký
  3. místo: Jiří Šesták a Miroslav Kaňka
  4. místo: pplk. v. v. Ing. Otto Chlupáč a o. z. Ing Peter Danč
  5. místo: Václav Macháček a plk. v. v. Ing. Vladimír Zdeněk
  6. místo: při shodném počtu bodů Ladislav Weber a Bohumil Vešlička, pplk. v. v. Ing. Jan Vaverka a Ing. Otakar Krásný

Po skončení zápasů náčelník Geografické služby AČR a ředitel VGHMÚř vyhodnotili průběh turnaje, předali vítězům putovní pohár a hráčům na 1. až 6. místě diplomy, ceny a všem přítomným pamětní listy.
Potom se účastníci turnaje a další zájemci přesunuli do restaurace U jelena, kde bylo připraveno společné posezení za účasti náčelníka Geografické služby AČR plk. gšt. Ing. Marka Vaňka a ředitele VGHMÚř plk. gšt. Ing. Jana Marši. Posezení se dále zúčastnili: genmjr. v. v. Ing. Ladislav Kebísek, plk. v. v. Ing. Karel Vítek, pplk. v. v. Ing. Otto Chlupáč, pplk. v. v. Ing. Jan Veverka, Miloš Malý, Ing. Peter Danč, mjr. v. z. Ing. Miloš Hodek, pplk. Ing. Josef Vrchota, pplk. v. z. Ing. Karel Veselý, pplk. v. v. Ing. Milan Horký a Ing. Otakar Krásný. Zde přítomní pokračovali v přátelské besedě, vzpomínali na společné zážitky ale i na nepřítomné kamarády a spolupracovníky. Na závěr vyjádřili přesvědčení, že se podařilo pokračovat v dobré tradici a všechny přítomné ředitele VGHMÚř pozval na 8. ročník tenisového turnaje SENIOR GEO CUP, který se uskuteční dne 30. května 2017 na kurtech VGHMÚř v Dobrušce. Účastníci posezení hodnotili možnost se sejít a spolu posedět.
Na závěr článku uvádíme vítěze prvních šesti ročníků tenisového turnaje SENIOR GEO CUP jak jsou uvedeni na putovním poháru:
  1. ročník konaný v roce 2010 Ing. Jaroslav Kocián a Ing. Jiří Kučera
  2. ročník konaný v roce 2011 Ing. Ladislav Kebísek a Ing. Jiří Kučera
  3. ročník konaný v roce 2012 Ing. Otto Chlupáč a Ing. Peter Danč
  4. ročník konaný v roce 2013 Antonín Srubjan a Ing. Miroslav Vejda
  5. ročník konaný v roce 2014 Ing. Jiří Kučera a Ing. Milan Petřivý
  6. ročník konaný v roce 2015 Ing. Otto Chlupáč a Ing. Peter Danč

  1. Pietní akt k uctění památky brigádního generála in memoriam Josefa Churavého

Dne 30. června 2016 se v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze za účasti zástupců geografické služby Armády České republiky (GeoSl AČR), Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby (dále jen „Sdružení“) a rodiny generála Churavého uskutečnil pietní akt k připomenutí popravy brigádního generála in memoriam Josefa Churavého, který byl dne 30. června 1942 byl podruhé odsouzen k trestu smrti a trest zastřelením byl ještě téhož dne vykonán.
Delegace GeoSl AČR byla zastoupena podplukovníkem Ing. Petrem Stehlíkem, ředitelem Střediska polygrafického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu. Za Sdružení vedl delegaci předseda sdružení plukovník v. v. Ing. Bohuslav Haltmar a za rodinu generála Churavého Ing. Vratislav Churavý, Ing. Václav Churavý, MUDr. Ing. Eva Howe Churavá, pan Steve Howe, Ing. Mojmír Churavý, paní Marie Churavá, pan Martin Churavý a pan Vlastimil Ducháček.
Předseda Sdružení přátel vojenské a povětrnostní služby plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar na zahájení přivítal všechny zúčastněné, zejména velký počet dětí rodiny Churavých. Představil podplukovníka Ing. Petr STEHLÍKA z VGHMÚř a přivítal též zástupce Českého svazu bojovníků za svobodu pana plk. v. v. Ing. Emila Cigánika a dále akad. malíře Pavla Vavryse.
Na zhájení vystoupil, v zastoupení ředitele VGHMÚř plk. gšt. Jana Marši, náčelník Odboru polygrafického zabezpečení podplukovník Ing. Petr STEHLÍK.
Ve svém projevu připomněl hrdinství příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu, kteří riskovali své životy, když ukrývali mapové a jiné podklady i přístroje před využití německou brannou mocí. Vyzvednul odvahu a vlastenectví zástupce velitele ústavu, plukovníka Josefa Churavého, který po prozrazení akce pokračoval v ilegalitě v boji proti okupantům v odbojových organizacích „Petiční výbor Věrni zůstaneme“ a „Obrana národa“. Závěrem svého vystoupení potvrdil vůli příslušníků Úřadu být čestnými pokračovateli v plnění odkazu gen. Churavého.
V dalším vystoupil vnuk gen. Churavého pan Mojmír Churavý proslovem, který uvádíme v plném znění:
Vážené dámy a pánové.
Sedmdesát čtyři let (a to na den přesně) dnes uplynulo od okamžiku, kdy na Kobyliské střelnici v Praze výstřely popravčí čety, ukončily kolem půl osmé hodiny večerní život mého dědečka Josefa Churavého. Neumíral sám, spolu s ním bylo ten den popraveno ještě dalších sedmdesát odbojářů, mezi kterými byl popraven (jako poslední) i jeho odbojový spolubojovník Josef Mašín.
Možná se ptáte, proč toto smutné, nekulaté výročí slavíme právě zde, v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu v Roosveltově ulici v Bubenči a nikoliv (na dnes již) pietně upraveném památníku v Kobylisích.
Důvod je prostý. Zde, v těchto zdech a kancelářích se zrodila myšlenka vytvořit kopie a duplikáty geodetických a kartografických podkladů a map a tyto ukrýt tak aby se k nim nedoslali a nemohli je zneužít velitelé německé okupační armády.
Není chybou Josefa Churavého ani jeho spolupracovníků, že začátkem února roku 1940 byla tato jejich ilegální činnost prozrazena. Jména na pamětní desce, která je umístěna tady v mezipatře připomínají jedenáct příslušníků Vojenské zeměpisné služby, kteří se stali oběťmi nacistického teroru a kteří položili svoje životy v boji za národní svobodu a obnovení československé samostatnosti. Josef Churavý je mezi nimi.
Ale protiněmecká odbojová činnost Josefa Churavého touto akcí neskončila. Když dopoledne 6. února 1940 byl před touto budovou štábním kapitánem Jindřichem Vilkou varován, že na něj zde uvnitř čeká gestapo, bylo mu jasné, že není jiné cesty než ponořit se plně do života v ilegalitě. Do života, v němž existují jen velmi omezené kontakty s rodinou a nejbližšími příbuznými, do života bez veřejných funkcí a zálib, do života plného ostražitosti a neustálé bdělosti.
Nastoupil v jistém smyslu dráhu životního stylu vyděděnce ale s odbojovými úkoly, které na sebe vzala jeho vysoká pozice v ilegální organizaci Obrana národa a také jeho role styčného důstojníka mezi touto organizací a Petičním výborem věrni zůstaneme (PVVZ).
Výčet odbojových aktivit, jimiž se Josef Churavý během svého pobytu v ilegalitě věnoval, by byl příliš rozsáhlý a nikdy asi nebude přesně a detailně zmapován. Že to nebyla procházka růžovým sadem, ale spíše opatrný pohyb v minovém poli je jasné snad každému, kdo se dnes k této tématice byť jen okrajově badatelsky přiblížil.
Fakt, že život v ilegalitě kladl nároky na konspirativní chování Josefa Churavého samotného je nabíledni. Téže a možná ještě větší ostražitosti a opatrnosti bylo potřeba i ze strany jeho nejbližších spolupracovníků. Gestapo nasazovalo proti odboji konfidenty, jejichž úkolem bylo pronikat do stávajících struktur odboje nebo přimět skutečné odbojáře ke spolupráci s fiktivními ilegálními organizacemi, které fungovaly jako volavčí sítě gestapa.
Ani této odbojové zkušenosti nebyl Josef Churavý ušetřen. Dne 8. května 1941 se kontaktoval s odbojovou skupinou "Všeobecné národní hnutí" (jinak též nazývaných "prstýnkáři"), která ovšem byla infiltrována agentem gestapa Antonínem Neradem. Skoro přesně čtyři měsíce mu pak trvalo, než se 9. září 1941 opět ztratil gestapu z dohledu a mohl se tak zase ponořit do temných a bezpečnějších vod ilegality.
Nikoliv však na dlouho. Téměř přesně za měsíc - 8. října 1941 gestapo zatklo Františka Vojáčka, zástupce Vladimíra Krajiny docenta Radima Nováčka, generálního tajemníka České akademie profesora doktora Františka Ulrycha a v jednom letenském bytě spolu s klempířem Josefem Rozumem i sovětského zpravodajského rezidenta doktora přírodních věd (RNDr.) majora letectva Josefa Jedličku. Byl to právě Jedlička, kdo vypověděl, že se následující večer má na vltavském nábřeží setkat s Josefem Churavým alias "Kaprem".
Události zatčení Josefa Churavého gestapem druhý den (tedy 9. října 1941) ve 21 hodin na nábřeží Na Františku pak byly jen logickým důsledkem předchozích událostí.
Nekonečná série tvrdých výslechů v Petchkově paláci na sebe nenechala dlouho čekat. Ani věznění v pankrácké věznici ale silného a optimistického ducha Josefa Churavého nezlomilo.
Ve svém posledním motáku z 12. dubna 1942, který se rodině podařilo doručit, se obrací životními radami k oběma svým synům: devatenáctiletému Václavovi a šestnáctiletému Miloslavovi.
Ke svému staršímu synu Václavovi se tehdy obracel těmito radami, prodchnutými jeho vlastními zkušenostmi, ve kterých shrnul i své životní krédo:
"Nyní ti nastává povinnost volby povolání. Ať je to povolání jakékoliv, je-li konáno s láskou a svědomitě a se snahou přinésti v něm něco nového, lepšího, pak každé dává na sta možností vyšinouti se nad průměr a získati vážnost a úctu ostatních lidí i klid vlastního svědomí. Chtěl jsi býti důstojníkem - nedovolí-li to poměry inženýrem. Uvažuj o obém. Situace nebude rozhodně tak růžová, aby bylo možno žít bez armády. Před 22 lety mne život postavil před tutéž otázku, jen moje touha dávala oběma povoláním opačné pořadí. Když jsem uvážil své schopnosti a všechny ostatní okolnosti, rozhodl jsem se, že raději budu dobrým důstojníkem než špatným inženýrem. Přeji ti synu ze srdce, abys našel správnou cestu pro svůj život.“
Na adresu svého mladšího syna Miloslava pak pokračoval takto:
"Je vždy lépe jíti životem s úsměvem, i když je někdy člověku neveselo, než mračit se i ve chvílích radosti. Důležité je ovšem, aby člověk měl stále klidné svědomí, že co dělá cele a ne polovičatě. Budeš-li mít úspěch, bude to jen a jen tvoje zásluha, ztroskotáš-li, nebudeš smět nikoho vinit. Mládí je bojovné a touží po vítězství. Jenomže si málokdo uvědomuje, že vítězství se musí vždy dlouho a svědomitě a usilovně připravovat, má-li býti jisté a nemá-li se člověk dožít neočekávaně zdrcující porážky. Nadání máš, možnosti klidné práce též, tedy jen vytrvalost, svědomitost a nebojácnost před námahou si vypěstuj a pak se života bát nemusíš, ať si zvolíš povolání jakékoliv."
Výstřely popravčí čety v podvečer posledního červnového dne roku 1942 na Kobyliské střelnici v Praze ukončily život plukovníka generálního štábu Josefa Churavého.
Tady si připomínáme odvahu a statečnost pana generála Josefa Churavého, který položil život za to, abychom se my později mohli mít lépe. On s nebývalou odvahou, obdivuhodnou vnitřní silou a nevyčerpatelnou energií stál aktivně proti devastujícímu režimu, který se snažil podrobit si svět.
Uznával a ctil hodnoty, které dnes, bohužel, upadají v zapomnění. Jako je svoboda, sebeurčení, vlastenectví a spravedlnost. Měl víru ve svou vlast, víru v přátelství, víru v sounáležitost, v loajalitu a také velkou víru v sebe sama.

Po příspěvku pana Mojmíra Churavého vystoupil plk. v. v. Ing. Emila Cigánik, který krátce pozdravil všechny přítomné a potvrdil morální potřebu připomínat oběti 2. Odboje, na které se dneska zapomíná.
Vyřídil též pozdrav od předsedy Svazu pana plk. v. v. plk. Jaroslava Vodičku, který se z časových důvodů nemohl této akce zúčastnit.
V posledním vystoupení připomněl předseda Sdružení přátel vojenské a povětrnostní služby plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar, jmenovitě hrdinství všech příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu, kteří obětovali své životy při odporu vůči okupantům a jejichž jména jsou uvedena na desce pamětního místa v budově VZÚ.
Po pietní akci pokračovalo setkání, pro všechny zúčastněné, besedou v  zasedací místnosti ve 3. poschodí budovy. Beseda s rodinou gen. Churavého přinesla řadu podnětů ke zřízení památníku gen. Churavého ve VGHMÚř. Akademický malíř Dušan Vavrys představil obraz gen. Churavého a jako dar jej předal rodině. Dále nabídnul 1. originál obrazu pro Muzeum vojenského zeměměřictví v Dobrušce. Dále bylo dohodnuto, že MUDr. Ing. Eva Howe Churavá připraví návrhy památníku a předá je do VGHMÚř.

  1. Uctění památky brigádního generála in memoriam Josefa Churavého se uskutečnilo v den jeho nedožitých 122. narozenin na pietním místě v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu v Praze

Dne 27. října 2016 se v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze za účasti zástupců geografické služby Armády České republiky (GeoSl AČR), Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby (dále jen „Sdružení“) a rodiny generála Churavého uskutečnil pietní akt při příležitosti 122. výročí narození brigádního generála in memoriam Josefa Churavého.
Delegace GeoSl AČR byla zastoupena podplukovníkem Ing. Marcelem Vašíčkem (odbor vojskového průzkumu a elektronického boje Ministerstva obrany) a ředitelem Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) plukovníkem gšt. Ing. Janem Maršou, Ph.D. Za Sdružení se akce zúčastnil jeho místopředseda plukovník v. v. Ing. Karel Vítek a za rodinu generála Churavého Ing. Vratislav Churavý, Ing. Václav Churavý, MUDr. Ing. Eva Howe Churavá, pan Steve Howe, Ing. Mojmír Churavý, paní Marie Churavá, pan Martin Churavý, paní Monica Granjan, pan Vlastimil Ducháček a pplk. Ing. Vít Ducháček.
Po úvodním položení květin k pamětní desce padlých příslušníků VZÚ ve 2. světové válce pietní akt zahájil plk. Marša, který přivítal přítomné hosty. Na něj navázal Ing. Vítek, který ve svém vystoupení krátce pohovořil o historii VZÚ a úkolech, které ve své 85leté historii plnil. Současně připomněl, že dnešní následovník a pokračovatel práce VZÚ – VGHMÚř – nese od 30. června 2013 čestný název „Generála Josefa Churavého“, který mu propůjčil prezident republiky.
Za rodinu generála Churavého vystoupil jeho vnuk Ing. Mojmír Churavý. Ten se ve svém vystoupení věnoval společným osudům představitelů organizace „Obrana národa“, jmenovitě št. kpt. Morávka, Josefa Balabána a Josefa Mašína, s nimiž se jeho děd znal již z předválečného období, a které osud dovedl ke společné práci v protifašistickém odboji. Obšírně informoval o působení generála Churavého ve VZÚ a v odboji před a v prvních letech války, až do okamžiku, kdy byl za svoji odbojářskou činnost nacisty zatčen a popraven.
Pietní akt ukončil plk. Marša, který se zamyslel nad odkazem generála Josefa Churavého pro současnou generaci vojenských geografů. Dále poděkoval za přednesené projevy a pozval účastníky pietního aktu ke krátkému posezení, v jehož rámci spolu s ing. Vratislavem Churavým přítomné seznámili s textem „Memoranda ke zřízení památníku generála Josefa Churavého ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu v Dobrušce“, které následně podepsali (text memoranda je dostupný na webových stránkách Sdružení – http://www.vojzesl.cz).

  1. Zhotovení památníku brigádního generála in memoriam Josefa Churavého ve VGHMÚř

Dne 27. 10. 2016 podepsali Memorandum ke zřízení památníku generála Josefa Churavého v objektu VGHMÚř (dále jen Memorandum, Památník): Za rodinu generála Josefa Churavého pan Ing. Vratislav Churavý. Za Geografickou službu AČR ředitel VGHMÚř plukovník gšt. Ing. Jan Marša Ph.D.
Rodina generála Josefa Churavého zajistí financování Památníku, jeho grafický návrh (zpracuje MUDr. Ing. Eva Howe Churavá) a zhotovení a instalaci Památníku na podstavci u vchodu do VGHMÚř. Památník budou tvořit tři samostatné části: uprostřed textová část, vpravo od textu ztvárněný reliéf obličeje generála Josefa Churavého a vlevo od textu logo VGHMÚř.
VGHMÚř provedl opravu podstavce Památníku, zpracoval podle předchozího dohovoru se zástupci rodiny grafický návrh textové části Památníku a zhotovil logo úřadu ve vektorovém tvaru. Dále zajistí přístup do objektu VGHMÚř, součinnost s představiteli města Dobrušky a uveřejnění informací o zhotovení Památníku na stránkách Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby a v dalších informačních kanálech resortu MO.
Památník generála Josefa Churavého ve VGHMÚř bude slavnostně odhalen dne 5. května 2017 za účasti zástupců rodiny generála Josefa Churavého, zástupců Armády České republiky, Geografické služby AČR, zástupců města Dobrušky, příslušníků VGHMÚř a dobrušské veřejnosti.

  1. Spolupráce s redakční radou VGO při přípravě článků a informací významným životním výročím bývalých příslušníků služby.
V roce 2016 byly zpracovány příspěvky do VGO k významným životním výročím 19. 3. Jozef Karniš (80), 22. 7. Jaroslav Dvořák (70), při příležitosti nedožitých narozenin 15. 2. Josef Sýkora (nedožitých 105), 2. 4. Jiří Černík (nedožitých 100), 3. 4. Jaroslav Koblížek (nedožitých 85), 29. 7. Jaromír Slanina (nedožitých 85), 14. 9. a Zdeněk Jílek (nedožitých 80). Současně jsme jubilantům zaslali přání a některé navštívili zástupci Sdružení a VGHMÚř.
V roce 2017 připravujeme články
11. 3. Ladislav Pokorný a 15. 3. Alois Patera oba k nedožitým 90. Dále si připomeneme narozeniny 12. 3. Jiří Bouška (85), 26. 3. Jaroslav Pavelka (90), 30. 3. Jaroslav Popelář (85), 22. 7. Ing. Dimitrij Pago (85) a 17. 12. Ing. Vladimír Martinák CSc. (92).
Současně jsou životopisy uvedeny na stránkách Sdružení.

To jsem ve stručnosti připomenul hlavní akce a činnosti Sdružení, na kterých jsme se podíleli, nebo se na jejich zajištění přímo účastnili.

Výhled na rok 2017
Přednesl ve svém vystoupení předseda Sdružení Ing. Haltmar.

Beseda a závěr setkání
V nastávající besedě nejprve pplk. Vykoukal zodpověděl některé dotazy přítomných. Potom Ing. Pago informoval o výsledcích digitalizace fotografií a dalších dokumentů a Ing. Šimon požádal o pomoc specialistou úřadu při využití ACDSee 7.0 k vyhledávání fotografií podle klíčových slov a ještě lépe při zakoupení novější verze ACDSee. Dále jsme hovořili o výstavbě Muzea vojenského zeměměřictví v Dobrušce a přípravě výstavy „Historie vojenského mapování a snímkování na území Čech. V besedě byla podpořena myšlenka připravit setkání bývalých příslušníků služby včetně slovenských kolegů (vojenských topografů, geodetů, geografů a dalších odborností) na Universitě obrany Brno v termínu září – říjen 2017. Igor Šimon hovořil o svých začátcích vojáka z povolání v Jihlavě, a jak se později dostal po rozhovoru s tehdejším náčelníkem VTOPÚ pplk. Kánským do ústavu v Dobrušce.
Beseda se všem přítomným velmi líbila a byla ukončena v cca 15,30 hodin. Členové Sdružení posádky Dobruška děkují touto cestou pplk. Ing. Vykoukalovi za zajímavou presentaci úřadu a celkovou přátelskou atmosféru. Po besedě jsme se vypravili skupina ve složení Ing. Haltmar, Ing. Vítek a Ing. Pago na návštěvu Ing. Vladimíra Martináka, který v sobotu 17. 12. 2016 oslavil v rodinném kruhu 91. narozeniny.