Bájná hora Říp na starých a vojenských mapách.
Drahomír Dušátko
Říp
byl přitažlivý a zajímavý také pro tvůrce map, geodety a kartografy v průběhu
dějin mapování české krajiny. Zde je vzpomínka, několik připomínek z minulosti
a ukázek mapové tvorby – historických a z nedávné minulosti.
Topografické
mapování Řípu a okolní krajiny v roce 1955
V roce 1955 jsem byl v rámci
praktického výcviku topografického mapování na závěr tehdejšího
Ženijně-technickém učiliště, jeho Topografického oddělení v Litoměřicích
pověřen prací na originálu listu topografické mapy – fotoplánu Roudnice nad
Labem. Mapování tehdejšího Československa probíhalo v měřítku 1 : 25 000
převážně tehdy nejmodernější metodou – fotogrammetrickým vyhodnocováním
řadových leteckých snímků. Proto také poválečné vojenské mapování ČSR, 128
000km2, proběhlo v rekordním čase – v letech 1954 až 1957.
Tato metoda však tehdy ještě
vyžadovala v rovinných územích s malým relativním převýšením nasazení klasické
topografické metody, tj. tradičního stolku s tzv. fotoplánem, v terénu
orientovaným podle stolní buzoly, měření eklimetrem a s tzv. laťařem, který
podle pokynů topografa stavěl svisle dvoumetrovou lať na významné topografické
body, které po zaměření a vynesení do listu fotoplánu umožňovaly kresbu situace
a konstrukci vrstevnic.
Mapování metodou
stolové tachymetrie (ilustrační obrázek)
Topografický
originál zhotovený metodou „kombinovanou“ – doměřením výškopisu na fotoplánu. Fotoplán byl zhotovený ze svislých
řadových leteckých snímků převedených do měřítka mapování pro fotogrammetrické
vyhodnocování situace a výškopisu; doplněna byla souřadnicová zeměpisná a
rovinná ”kilometrová” síť a opěrné geodetické bodové pole (ilustrační obrázek)
Naše školní, topografická mapovací skupina, považovala
přidělení listu s Řípem za projev důvěry se strany našich učitelů – bývalých
topografů a geodetů předválečného Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.
Ubytováni jsme byli v Krabčicích na
bývalém statku; bydleli tam moc hodní a milí lidé, kteří měli velmi dobré
vztahy s bývalou majitelkou statku, starou paní, která tam také bydlela a někdy
nám vyprávěla o životě za svého mládí. Vzadu za dvorem byla družstevní stáj,
měli tam koně, krávy a seno – úplně selské hospodářství, které jsme tak mohli
vidět zblízka včetně té lidské práce kolem toho všeho. Ještě mám schovány
kresbičky koní, kteří mě při črtání strpěli ve svém sousedství.
Mapování se pomalu rozbíhalo –
nejprve jsme mapovali v rovinném terénu, prostřednictvím protínání a
polygonových tahů si zhušťovali situační a výškopisný podklad; všechno to
probíhalo v krajině kolem Řípu, na jehož zmapování jsem se denně duševně
připravoval. Východní část hory byla skalnatá a bylo zapotřebí vyzkoušet si
přiléhavé použití mapových značek k výstižnému vyjádření tvarů skal –
vrstevnicemi to už nebylo možné. Na vrcholu hory byl geodetický bod, takže jsme
měli k dispozici nezpochybnitelnou výškovou kótu 455m. Po turistické cestě na
vrchol byl zaměřen polygonový tah, takže byly k dispozici základní topografické
informace a data. Přesto jeden odvážný laťař, voják základní služby, lezl podle
pokynů po bočních skalách s krátkou latí, která byla na úpatí hory eklimetrem
zaměřována tak, aby bylo možné konstruovat – tam kde to bylo možné – průběh
vkládaných vrstevnic s krokem alespoň po
Krajina s Řípem dnes - stejně tak
ji před padesáti lety vnímali při své denní práci
v terénu vojenští topografové
během vojenského mapování tehdejšího
Československa (foto Ing.
Když bylo vše hotovo, poseděli jsme v místní restauraci, ve
staré pamětní knize jsme prolistovali již historické zápisy návštěvníků hory
Říp – byly tam mj. i vzpomínkové řádky prezidenta Masaryka – a připojili jsme
se k nim karikaturou naší skupiny, vyjadřující jak vojenští topografové 20. století
zvládají klasické mapování Řípu (doufám, že tam ta karikatura ještě někde
zůstala).
Cíl cesty na Říp – rotunda sv.
Jiří, tak jak ji viděli turisté tehdy a jistě i dnes
(foto http://www.hora-rip.cz)
Když nás přijel do terénu (neohlášeně) zkontrolovat odpovědný
vedoucí topografické přípravy, tehdy to byl velmi zkušený topograf a vždy tak
trochu ironický podplukovník Erban, skvělé paměti, neměl k vyjádření Řípu
připomínky, ale spíše se věnoval kvalitě zmapování volného, rovinatého terénu,
vyjádření jeho topografické situace a výškopisu.
Na uvedené období máme všichni,
kteří se tohoto mapování zúčastnili ty nejpěknější vzpomínky. Připojuji ještě
několik současných obrázků a také krajinu s Řípem na starých mapách tak, jak
byl vyjadřován při tehdejších mapováních, dokumentujících náš staroslavný Říp;
na závěr pak současnou vojenskou topografickou mapu 1 : 25 000.
Hora Říp kopečkovou metodou na
Aretinově mapě Čech z roku 1619
(zdroj http://www.staremapy.cz)
Hora Říp na Vogtově mapě Čech z
roku 1712 (zdroj http://www.staremapy.cz)
Říp na Müllerově mapě Čech z
mapování v letech 1712-1720 v měřítku 1 : 132 000
(zdroj http://oldmaps.geolab.cz)
Říp na mapě z I.vojenského
(josefského) mapování v letech 1763-1787 v měřítku 1 : 28 800 (zdroj
http://oldmaps.geolab.cz)
Říp na mapě z II. vojenského
mapování (Františkova) v letech 1806-1869
(měřítko 1:28 800, výška je uvedena
v rakouských sázích)
(zdroj http://oldmaps.geolab.cz)
Říp na mapě z III.vojenského
mapování v letech 1869-1918 již v měřítku 1 : 25 000
(zdroj http://oldmaps.geolab.cz)
Říp na topografické mapě 1:25 000
vojenského mapování tehdejšího
Československa, které proběhlo v
letech 1954-1957. (Zdroj: mapová sbírka VGHMÚř)
Říp na topografické mapě 1:25 000
z posledního vojenského mapování českých zemí,
dokončeného na základě
nejmodernějších technologií v roce 2005
Vojenským geografickým a hydrometeorologickým
úřadem v Dobrušce
(zdroj mapová sbírka VGHMÚř)