Cesta do duše inženýra seniorského věku.

 

Je všeobecně platnou skutečností, že vysokoškolsky vzdělaní lidé honosící se svými tituly je hojně používají ve spojení se svým jménem. Taková praxe není v rozporu se zákonem a ono to přece lépe zní, když člověka oslovují „pane inženýre, doktore, magistře“ či jiným titulem.

Tituly získali dotyční po úspěšném absolvování příslušného vysoko-školského studia, které ukončili k určitému datu a zkouškami vědomostí a znalostí. Potud je to v pořádku.

Bohužel, často se stává, že si dotyčný nositel titulu po ukončení studia, pokud k tomu není nucen, dál své vědomosti nezvyšuje. Ba naopak o ně přichází. Vyvrcholením nezájmu je období, kdy odchází do „zaslouženého odpočinku“ a často ho vnější požadavky již k dalšímu vzdělávání v oboru nenutí. Toto tvrzení ať mě prominou ti, a není jich málo, kteří se udržují „v kurzu“ z podstaty svého naturelu, se zájmem a trvalým vztahem ke svému oboru. Oni se zcela oprávněně a s čistým svědomím mohou ke svému titulu hlásit a užívat ho.

Samozřejmě, že nelze plně zvládat nové technické objevy, postupy a technologie. Postačuje však sledovat, co se v jejich užší odbornosti vůbec děje.

Stále se zrychlující tempo rozvoje způsobuje změny a v komplexu oboru je to pro vysokoškolského seniora nezvládnutelné. Ovšem mít všeobecný přehled o rozvoji svého oboru, je pro užívání titulu, to minimální a je na každém z nich jak se s tím vypořádá.

(Pokud jde někomu jen o titul, tak doporučuji si za 990,-Kč koupit čestný doktorát honoris causa s právem si bez výčitek uvádět před jménem titul Dr. h. c. a nechat si říkat „pane doktore/paní doktorko“).

K minimálnímu udržení přehledu o oboru, který jsme studovali na vojenských školách, v oboru zeměměřictví, zeměpisectví, geografie nebo jak chcete, stačí si prolistovat některé všeobecně odborné časopisy. Doporučuji Geodetický a kartografický obzor (GAKO), Vojenský geografický obzor (VGO) a časopis Zeměměřič.

První dva jsou k dispozici v elektronické verzi a dostanete se na ně proklikem z naší rubriky „OKNO JINAM“. VGO v tištěné verzi si můžete ve VGHMÚř  zajistit s doručením až „do domu“.  „Zeměměřič“ v elektronické verzi, vychází se zpožděním. Ale vzhledem k tomu, že ho naše Sdružení odebírá v tištěné podobě, tak si ho lze v Praze zapůjčit ode mne a v Dobrušce od kolegy Karla Vítka.

I VGO a GAKO máme k dispozici v tištěné podobě a můžete si je rovněž zapůjčit. Aby jste věděli co je obsaženo v příslušném čísle Zeměměřiče, tak v rubrice „OKNO JINAM“ budeme uvádět obsah posledního vydání.

Pokud studiu uvedených časopisů budete věnovat 1 až 2 hodiny měsíčně, tak se nemusíte stydět za to, že si nezaslouženě uvádíte titul Ing. před svým jménem.

Ve spolupráci se Zeměměřickým úřadem chystáme od jara několik zajímavých odborných přednášek. První se bude týkat laserového skenování výškopisu ČR s prohlídkou letadla.

Věřím, že o tyto akce bude zájem

                                                                                             Bohuslav Haltmar