Informace o návštěvě rodiny generála Josefa Churavého

ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu v Dobrušce

dne 18. června 2014

               

Dne 18. června 2014 navštívili rodinní příslušníci generála Josefa Churavého (dále jen návštěva) Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř) v Dobrušce. Návštěva se uskutečnila na pozvání ředitele VGHMÚř plk. gšt. Ing. Marka VAŇKA a byla pokračováním prvního setkání, které se uskutečnilo v historické budově Vojenského zeměpisného ústavu v Praze dne 16. prosince 2013. Návštěvy VGHMÚř Dobruška se zúčastnili: vnuci generála Churavého Ing. Vratislav Churavý, Ing. Václav Churavý, Ing. Mojmír Churavý a Vít Churavý, pravnučky a pravnuci generála Churavého Ing. MUC. Eva Churavá, Ing. Magdaléna Churavá, a manželka Ing. Mojmíra Churavého Marie. Host nejvýznamnější, syn generála Josefa Churavého, sedmaosmdesátiletý PhDr. Miroslav Churavý, se ze zdravotních důvodů omluvil. Návštěvu doprovázeli náčelník Geografické služby AČR plk. gšt. Ing. Pavel Skála, ředitel VGHMÚř plk. gšt. Ing. Marek VANĚK, zástupce ředitele VGHMÚř plk. Ing. Radek Wildmann, předseda Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby (Sdružení) plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar, místopředseda Sdružení plk. v. v. Ing. Karel VÍTEK a tiskový mluvčí VGHMÚř Ing. Michal KRÁL.

Po příjezdu do VGHMÚř a přivítání ředitelem následovala přednáška pracovníka Vojenského historického ústavu Praha PhDr. Karla Straky, Ph.Dr. o životě, práci a zejména neobyčejném hrdinstvím generála Josefa Churavého při odbojové činnosti v době okupace a při záchraně geografických podkladů Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze před nacisty. PhDr. Straka ve své přednášce uvedl:

Mladý Josef Churavý se po maturitě v roce 1912 chtěl stát strojním inženýrem. Zahájil studium na České vysoké škole technické, kde stačil absolvovat čtyři semestry do vypuknutí 1. světové války. V říjnu 1914 nastoupil službu u polního houfnicového pluku a po absolvování roční školy pro důstojníky dělostřelectva odjel ve funkci velitele čety na ruskou frontu. Pouhé dva měsíce nato padl (podle jiných zdrojů přeběhl) do zajetí. Prošel několika zajateckými tábory, až se v listopadu 1917 přihlásil do čs. legií. Účastnil se bojů na nikolajevské frontě a na jaře 1918 byl jako jeden z prvních zařazen do čs. dělostřeleckého batalionu v Irkutsku. Do vlasti se vrátil po dlouhé a strastiplné cestě na jaře 1920.

V Praze se nejprve pokračoval ve studiu strojního inženýrství, ale setrval pouze jeden semestr. Rozhodl se pro povolání vojáka a v červnu 1920 nastoupil na ministerstvu obrany. Zde byl povýšen do hodnosti nadporučíka a absolvoval kurz generálního štábu. V únoru 1922 se po desetileté známosti oženil s Marií Wolfovou a měli spolu syny Václava a Miroslava. Josef Churavý již jako kapitán absolvoval Vysokou školu válečnou a začal pracovat na generálním štábu. V letech 1923 až 1926 vyučoval na Válečné škole balistiku a zeměpis. Poté byl přemístěn k 1. dělostřeleckému pluku v Ruzyni, kde se setkal se svými pozdějšími druhy z odboje Josefem Balabánem a Josefem Mašínem. V dalších letech působil jako profesor taktiky dělostřelectva na Vysoké válečné škole, v letech 1934 až 1936 ve Vojenském zeměpisném ústavu (VZÚ) ve funkci přednosty Odboru popisu válčišť a v roce 1937 již jako plukovník velel 101. dělostřeleckému pluku. V době ohrožení republiky v polovině třicátých let stál u zrodu Ředitelství opevňovacích prací, což byla instituce, která koordinovala výstavbu čs. pohraničních opevnění.

Od listopadu 1938 působil ve funkci zástupce velitele VZÚ, pozorně sledoval vývoj situace po Mnichovu a již tehdy se začínal zabývat myšlenkou ukrýt důležité geografické podklady, techniku a materiál. Po obsazení republiky 14. března 1939 díky svému zařazení se svými spolupracovníky zajistil odvoz a ukrytí 25 nákladních vozů různých přístrojů, geografických podkladů a materiálů mimo objekt VZÚ. Na ztrátu přístrojů a materiálů z VZÚ se přišlo až koncem ledna 1940 při jednáních se Slováky, kteří si nárokovali část vybavení VZÚ. Za tuto činnost byl v červenci 1940 odsouzen k trestu smrti za velezradu a sabotáž. Když se dověděl o hrdelním rozsudku, možná uvažoval o útěku za hranice, ale jako vlastenec zůstal a pokračoval doma v odbojové činnosti.

6. února 1940 mělo dojít k  zatčení jeho a dalších důstojníků včetně velitele VZÚ. Byli však varováni a plk. Churavý přešel do ilegality. Zapojil se do činnosti organizace Obrana národa (ON), jejímž cílem bylo vybudování podzemní armády a v případě příznivých okolností zahájit boj s německými okupanty. Do ON bylo zapojeno až 90 000 osob a bylo vybudováno 200 praporů. Vzhledem k vývoji války se však ON výrazně vojensky neuplatnila. Významná ale byla zpravodajská složka ON, která získávala a předávala zpravodajské informace do Londýna a Moskvy. Na přelomu let 1939 a 1940 byla řada představitelů ON gestapem zatčena a do čela ON se dostala tzv. druhá garnitura velení ON. V této patřil plk. Churavý k těm nejaktivnějším. Zde se opět setkal se svým bývalým spolupracovníkem pplk. Balabánem a spolu s dalšími odbojovými skupinami se podíleli na formování programu domácího odboje. Po zradě byl plk. Churavý zatčen gestapem 9. října 1941 a hned druhý den surově vyslýchán. Takovým výslechům byl podroben i v dalších dnech a týdnech. Odpovídal na všechno, co se týkalo jeho osoby, ale jiná jména ani adresy spolupracovníků neprozradil. Z vězení se mu podařilo napsat několik motáků, psaných na toaletním papíře, na nichž popisoval výslechové metody, ale uváděl i svá osobní vyznání a pocity. V polovině prosince 1941 se výslechy změnily, vyšetřoval jej osobně vedoucí kontrašpionážního oddělení. Ten s plk. Churavým jednal slušně a dával mu naději, že pokud pomůže odhalit německého zrádce, může vyváznout životem. Poslední moták se podařilo rodině zaslat v dubnu 1942, od té doby mu žádná korespondence s rodinou ani návštěvy nebyly umožněny. Dne 30. června 1942 byl podruhé odsouzen k trestu smrti, přičemž trest zastřelením byl ještě téhož dne vykonán. Jeho tělo bylo s ostatními popravenými, mezi nimiž byl i spolupracovník Josef Mašín, spáleno ve strašnickém krematoriu.

Přednáška PhDr. Straky se uskutečnila na sále VGHMÚř a poslechli si ji kromě rodinných příslušníků generála Josefa Churavého i příslušníci úřadu a členové Sdružení.

Na závěr přednášky vystoupil náčelník Geografické služby AČR plk. Skála, který poděkoval PhDr. Strakovi za poutavou a fakty doplněnou přednášku o životních osudech a práci generála Churavého a vyslovil přesvědčení, že odkaz generála Churavého zůstane trvale v srdcích a myslích budoucích generací vojenských geografů.

Dalším bodem programu návštěvy byla prezentace VGHMÚř, kterou provedl zástupce ředitele úřadu plk. Ing. Wildmann. Účastníky seznámil se stávající organizační strukturou, počty, dislokací, hlavními produkty a úkoly úřadu v oblasti geografického a hydrometeorologického zabezpečení.

Po obědě v jídelně úřadu následovala prohlídka vybraných pracovišť. Nejprve kpt. Kocour předvedl současnou geodetickou techniku a seznámil přítomné se škálou úkolů, které naši geodeti zajišťují. Potom proběhla návštěva pracoviště fotogrammetrie kde vedoucí střediska informací o území pplk. Vykoukal hovořil o archivu leteckých měřických snímků, způsoby a technikou jejich pořizování a využití. Prohlédli jsme si i současnou fotogrammetrickou techniku. Dále jsme navštívili tiskárnu, kde nás zástupce vedoucího střediska polygrafického zabezpečení mjr. Kuběnka seznámil s parametry pětibarvového ofsetového tiskového stroje RAPIDA 105 od firmy KBA a prohlédli si tisky map a dalších produktů, které úřad pro potřeby resortu MO zajišťuje. Na závěr prohlídky pracovišť úřadu jsme navštívili archiv, kde o. z. Ješinová provedla ukázku a odborný výklad k ukázkám historických map. Na závěr ukázky představila vedoucí střediska kartografie a geografie pplk. Ledvinková současnou mapovou produkci úřadu a tvorbu geografických produktů.

V odpoledních hodinách účastníci setkání navštívili na pozvání starosty města Dobrušky radnici.  Místostarostka paní Čiháčková je seznámila s historií a současností města. Ve svém vystoupení velmi kladně zhodnotila spolupráci vedení města s Úřadem při propagaci města Dobrušky doma i v zahraničí a vyzdvihla rovněž podíl zaměstnanců úřadu na práci pro město. Rodinní příslušníci generála Churavého se zapsali do pamětní knihy města. Na závěr návštěvy si prohlédli výstavku prací významného dobrušského občana světoznámého malíře Františka Kupky, prohlédli si město z věže Dobrušské radnice a na náměstí se zastavili u atrakce „žulové koule“.

Po návratu zpět do úřadu se hovořilo o životě a odkazu generála Churavého a probírali možnosti vybudování památního místa s dokumenty a fotografiemi připomínajícími jeho osobnost. Za tímto účelem zapůjčila rodina Úřadu k využití historické rodinné dokumenty a fotografie. Na závěr Ing. MUC. Churavá  za celou rodinu udělala zápis do kroniky VGHMÚř.

V 17,30 hodin návštěva rodinných příslušníků generála Churavého u VGHMÚř v Dobrušce skončila.

Na závěr své informace z návštěvy rodinných příslušníků generála Josefa Churavého v Dobrušce si dovolím citovat ze zápisu v kronice VGHMÚř: „Děkujeme Vojenskému geografickému a hydrometeorologickému úřadu generála Josefa Churavého a Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby za pozvání na poutavou přednášku PhDr. Straky o životě našeho předka a zajímavou exkurzi po pracovištích úřadu“.

Sdružení, geografické službě AČR a Úřadu se podařila dobrá věc, když představili žijícím potomkům pana generála vojenskou instituci  nesoucí jeho jméno a ubezpečili je, že je a bude trvalou zárukou odpovědného plnění úkolů geografického zabezpečení obrany státu i aliance.

 

 

                                                                                  Zaznamenal plk. v. v. Ing. Karel Vítek