Podplukovník
v. v. Ferdinand Tesař sedmdesátiletý.
Dne 4. března 2013 jsem navštívil dlouholetého příslušníka
Vojenského topografického ústavu v Dobrušce (VTOPÚ) podplukovníka v. v.
Ferdinanda Tesaře při příležitosti jeho sedmdesátých narozenin.
Jubilantovi jsem popřál hodně zdraví, štěstí, rodinné pohody, aby
si ještě dlouho užíval v rodinném kruhu s vnoučaty ale také zahradní
chatky, kterou si s rodinou postavili v nedalekých Spech. Současně
jsem poděkoval za jeho
mnohaletou poctivou práci ve VTOPÚ v Dobrušce při plnění úkolů
topograficko-geodetického zabezpečení. Předal jsem také pozdrav a přání od
ředitele Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) plk. gšt. Ing. Marka
Vaňka, který se návštěvy měl zúčastnit, ale omluvil se z důvodu neodkladné
služební cesty.
Spolu s Ferdou a manželkou Martou jsme vzpomínali na zahájení
jeho vojenské služby, kdy nastoupil jako žák školní jednotky směr ženijní u 1. ženijní
brigády v Pardubicích. Tato jednotka byla při Berlínských událostech po
třech týdnech přemístěná do Ženijně
technického učiliště (ŽTU) v Bratislavě. Po zkušenostech z výcviku v minování v
dotyku s nepřítelem, z nácviků stavby mostů a dalších ženijních činností došel
k závěru, že být ženistou by asi nebylo to pravé. Po ročním působení ve školní jednotce se mu
podařilo přejít na topografický směr, který byl součástí ŽTU Bratislava.
Vzpomněli jsme na začátky
služby ve VTOPÚ, která začala jedním z největších cvičení se zálohami. Při
mapování v měřítku 1 10 000 jsme jako figuranty, měli přivelené vojáky od
jiných útvarů, a jindy zase lidi z místa
probíhajících prací. Většinou to byli postarší důchodci z nich někteří měli
dost kladný vztah k alkoholu, takže už ráno při zahájení práce měli pod
„čepicí“ a jiným zase příliš nesloužila paměť. Těm, kteří dělali
zapisovatele dělaly dost velké potíže výpočty a vedení
zápisníků. Z toho pak plynuly problémy s dodržováním dost napnutých norem. Dále
jsme také vzpomněli na naše společné začátky na cvičeních Topograficko-geodetického
odřadu (TGO) u VTOPÚ. Ferda byl náčelník cvičícího oddělení a já mu jako mladý
poručík dělal zástupce a učil se od něj a získával zkušenosti.
Probrali jsme také naše děti
jak jim pomáháme s hlídáním vnoučat, vodíme je do školky či školy. Také jsme vzpomněli na bývalé
spolupracovníky a kamarády a na společné zážitky. Připomněli si i ty, kteří již
nejsou mezi námi. Oldu Kostku, Josefa Šmída, Jaromíra Bryndu a některé další.
Děkuji ještě paní Martě Tesařové za připravené pohoštění a oběma
za krásný zážitek z našeho společného setkání.
Na
závěr připojuji moje společné foto s jubilantem.
plk. v. z. Ing. Karel Vítek