Informace
Výstavu oficiálně zahájil starosta města. Ve svém vystoupení uvedl, že se jedná již o třetí výstavu kartografických děl v Dobrušce a můžeme již hovořit o vytvořené tradici. Zmínil se mimo jiné i o záměru města zřídit v Dobrušce muzeum Vojenské geografické služby. Město pro muzeum poskytne prostory v objektu Rydlovy vily. VGHMUř zajistí exponáty a dokumenty. Muzeum by mělo být dokončeno a otevřeno v listopadu 2018, jako jedna z akcí připomínající 100. výročí vzniku Vojenské zeměpisné služby Československé armády.
S krátkými zdravicemi vystoupili i ředitel VGHMÚř plukovník Marša a předseda Sdružení plk. v. v. Ing. Bohuslav Haltmar.
RNDr. Grim úvodem své přednášky zdůraznil zásluhu vojenských zeměpisců na vydávání kopií a reprodukcí této nejstarší mapy Čech. To přispělo k jejímu rozšíření na veřejnosti a v důsledku k poznání historie.
Ve svém zasvěceném a poutavém vystoupení označil Klaudyánovu mapu Čech z roku 1518 jako nejvzácnější českou kartografickou památku, kterou vytvořil Mikuláš Klaudyán, lékař, obchodník a knihtiskař, žijící v Mladé Boleslavi.
Následně popsal horní část tiskového archu, která je věnována společenským poměrům v Čechách. Zcela nahoře je obraz panovníka na trůně. Je to český a uherský král Ludvík Jagellonský (1506 – 1526). Po stranách jsou znaky zemí, které ovládal nebo si je nárokoval. Níže jsou texty nabádající k mravnému životu a znaky významných rodů Českého království. Vůz tažený na opačné strany představuje nábožensky rozdělené Čechy. Kresba přepadeného kupeckého vozu poukazuje na špatné bezpečnostní poměry v zemi.
V dolní části tisku je vlastní mapa. Upozornil, že mapa zobrazující Čechy a Kladsko je orientována k jihu, což bylo motivováno používáním slunečního kompasu pro orientaci mapy a putování z Čech především na sever.
Obsah mapy tvoří sídla, vodstvo, porosty, cesty a názvosloví. Sídla jsou rozdělena na města, hrady, zámky a kláštery. Města pak na královská a poddanská, katolická a nekatolická. Zobrazeno je celkem 280 sídel (včetně Dobrušky) a jedná se o vůbec její první známé zaznamenání v mapě. Názvosloví mapy je téměř výhradně české. Popsána jsou sídla, některé vodní toky a pohoří Krkonoše. Pohraniční hory jsou vyjádřeny kresbou mohutných listnatých lesů. Cesty jsou vyznačeny mílovými tečkami, které uvádějí počet mil mezi jednotlivými sídly. Pro lepší přehlednost byly spojeny linií.
Mapa byla vydána v Norimberku, tiskovou technikou dřevořezu v přibližném měřítku 1 : 685 000. Originál mapy je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, vlastníkem mapy je Biskupství litoměřické.
RNDr. Grim uvedl všechny známé kopie a reprodukce této mapy, které byly vytvořeny v dalších letech a stoletích a podrobně popsal vystavené exponáty.
Kopie Klaudyánovy mapy Čech vydané Šebestianem Münstrem v 16. století (přesně nedatováno). Mapa byla vydána v Basileji tiskem z dřevořezu, poprvé v roce 1540 v přibližném měřítku 1 : 1 080 000. Je zmenšena asi na 3/5 původní velikosti a proto byla část jejího obsahu vynechána, zejména cesty. Navíc byla doplněna mapová legenda s vysvětlením použitých mapových znaků, poměrové měřítko, světové strany v latinském jazyce a v některých případech německé názvy sídel. Pohraniční pohoří byla namísto mohutného hvozdu naznačena kresbou nepřiměřeně strmých vrcholů nasvícených od východu, lesní porosty nalezneme v mapě ve výrazně omezeném množství. Originál mapy je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
Kopie Klaudyánovy mapy Čech – kopie ze 16. století. Jedná se o malovanou kopii, originál je olejomalba na plátně a je uložen v Národním muzeu v Praze. Obsah mapy byl vzhledem k použité technice malování částečně redukován.
Zalteriho italská odvozenina Klaudyánovy mapy Čech ze 16. století. Zalteri ztvárnil Klaudyánovu mapu Čech tak, že vytvořil mědirytinu, která je mnohem jemnější než její předloha. Rozšíření Klaudyánovy mapy Čech do světa přispělo ke zvýšení informovanosti o Čechách a podpořilo rozvoj obchodu s okolními zeměmi.
Kopie Klaudyánovy mapy Čech od A. Frinda z roku 1872. V druhé polovině 19. století si odborná veřejnost již plně uvědomovala význam a vzácnost Klaudyánovy mapy Čech. Rukopisná kopie mapy byla vyhotovena podle původního výtisku uloženého v biskupské knihovně v Litoměřicích a vyšla tiskem. Předloha zde vystavené reprodukce je uložena ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Kopie Klaudyánovy mapy Čech, kreslil František Jakub Jindřich Kreibich. Rokem 1816 je datováno nové vydání knihy Kronika církevní od kněze a spisovatele Bohuslava Bílejovského (1480 – 1555). Obsahovala mapovou přílohu, kterou podle norimberského výtisku Klaudyánovy mapy Čech z roku 1518 připravil významný kartograf a kněz František Jakub Jindřich Kreibich (1759 – 1833). Původní mapu vykopíroval pomocí propíchání. Rukopisná kopie byla přenesena do mědirytiny a černobíle vytištěna v původní velikosti. Podle přání uživatele pak byla samostatně kolorována. Vydána byla pravděpodobně v Praze. Originál mapy je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
Šimákova reprodukce Klaudyánovy mapy Čech z let 1945 – 1949. Významný vojenský kartograf a znalec Klaudyánovy mapy Čech profesor Bohuslav Šimák překreslil originál litoměřické mapy a zajistil její tisk. Výtisk je ručně vybarven. Náklad není znám. Lze předpokládat, že byl velmi nízký, proto je tato kresebná kopie velmi cenná. Originál je uložen na Masarykově univerzitě v Brně.
Reprodukce Klaudyánovy mapy Čech vyhotovená Vojenským zeměpisným ústavem v Praze v roce 1949. Vojenský zeměpisný ústav v Praze patřil mezi významné šiřitele znalostí starých mapovým dílem českých zemí. V roce 1949 vyšla tato zmenšená reprodukce jmenované vzácné předlohy. Dnes je tato reprodukce sběratelsky ceněná a hledaná znalci problematiky starých map. Originál této reprodukce s číslem 495 je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
Reprodukce Klaudyánovy mapy Čech vytištěná příslušníky Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého (dnes Univerzita obrany) v Brně v roce 1957. Tuto reprodukci vytiskli posluchači IV. ročníku Oboru geodézie z tiskových podkladů I. Vojenského kartografického ústavu. Originál je uložen na Masarykově univerzitě v Brně.
Reprodukce mapové části Klaudyánovy mapy Čech, o jejíž vydání se zasloužil významný český kartograf a znalec starých map profesor Univerzity Karlovy Karel Kuchař. Byla vytištěna v roce 1959 péčí Ústřední správy geodézie a kartografie v Praze, později opakovaně zásluhou Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.
Reprodukce Klaudyánovy mapy Čech vydaná nakladatelstvím krásné literatury a umění ODEON v roce 1973, vytiskla Severografia Děčín. Mapa byla vydána ve více než jednom vydání s cílem přiblížit tuto vzácnou mapovou památku co nejširší veřejnosti. Originál této reprodukce je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
Organizátoři věří, že výstava o Klaudyánově mapě Čech z roku 1518 přispěla ke zvýšení informovanosti nejen odborné ale i široké dobrušské veřejnosti o naší nejvzácnější kartografické památce. Dohodli se, že nabídnou na přelomu měsíců září a října 2015 uspořádání další výstavy na téma „Slezský kartograf Jan Přibyla, tvůrce hospodářských map Československa včetně Podkarpatské Rusi“.
Zaznamenal Ing. Karel Vítek