V letech 1968 – 1970 měřili příslušníci tehdejšího oddělení geodetické astronomie (oga) Vojenského topografického ústavu (VTOPÚ) délky a úhly na bodech 1.řádu čs.geodetické sítě v rámci programu měření základny kosmické triangulace Potsdam-Sofia-Pulkovo (ZKT), jehož cílem bylo vytvořit přesné východisko pro novou mezinárodní („Jednotnou“) astronomicko-geodetickou síť (JAGS). Měření této základny bylo důležité zejména pro zpřesnění rozměru a orientace mezinárodní sítě.
Příslušníci oga VTOPÚ měli za úkol nezávisle změřit na straně trojúhelníku Potsdam-Sofia úsek mezi body JAGS Landes Krone v katastru města Goerlitz (v Německu) a Csovanyos (v Maďarsku) přes severní a střední Čechy, Českomoravskou vrchovinu, jižní Moravu a jihozápadní Slovensko.
Druhé nezávislé měření bylo úkolem triangulační čety Geodetického ústavu v Praze vedené Ing. Ješutou.
V tehdejších technických podmínkách
bylo nutné pro přesné určení délky mezi body 1.řádu čs. trig.sítě, vložit 1-2
body, neboť výkon dálkoměrů neumožňoval měření vzdáleností 30-
Kromě podélného směru ZKT proběhlo i měření v příčném směru na délkových základnách čs.trig.sítě Veliš-Sadská, Brdo-Kelčský Javorník a Velký Inovec-Sítno.
Přístroje pro měření délek se v průběhu měření měnily podle dostupnosti těch nejmodernějších. Postupně tak byly využity (po příslušných zácvicích) dálkoměry EOD-1, EOS a AGA 8.
V rámci přípravy v roce 1967 byl proveden pro úhlová měření výběr mezi tehdy nejpřesnějšími teodolity Wild T3 pomocí měření v geodetické laboratoři Pecný.
Příprava zahrnovala dále výcvik
v úhlovém měření, školení pro měření délek a kontrolní měření na délkové
základně 1km Hvězda, které pak bylo opakováno i v roce 1968,
Ke komplexní přípravě a zabezpečení měření jsem zpracoval „Technickou projektovou studii k zaměření čs. části základny kosmické triangulace“, která je k dispozici k nahlédnutí spolu s dalšími pracovními materiály, které ilustrují způsob práce a zčásti i výsledky.
Pro koordinaci přípravy a realizace ZKT se pravidelně scházela v Praze koordinační skupina vedená náměstkem tehdejší Ústřední správy geodézie a kartografie Ing. Delonem, jejíž práce jsem se osobně účastnil. Na významných rozhodnutích skupiny se podílel i osobní účastí na jednáních zejména tehdejší hlavní inženýr VTOPÚ pplk. Ing. Zdeněk Karas, CSc..
Spolu s tehdejším mým přímým nadřízeným náčelníkem geodetického odboru pplk.Ing. Antošem jsem absolvoval rekognoskaci budoucích bodů ZKT a kontroly průběhu staveb měřických věží na budoucích bodech ZKT. Stavby organizovali a řídili příslušníci 5.GO mjr.Noháček a kpt.Rezek.
Jako cíle pro úhlová měření byly používány světlomety (ve dne heliotropy), pro délková měření hranoly ze souprav dálkoměrů. V nočních hodinách však musely být měřeny vždy vzdálenosti a převážně i úhly.
Noční měření byla značnou zátěží pro všechny příslušníky oga.
Na koordinaci činnosti byly kladeny vysoké nároky nejen s ohledem na spolupráci s českými partnery civilní geodézie a zahraničními partnery (pravidelné koordinační porady), ale i vzhledem k nutnosti předem přesně hlásit pohraničním orgánům překračování státních hranic a pohyb v jejich blízkosti při trvající existenci nestálého počasí. Vozidla musela být vybavena civilními poznávacími značkami a v případě poruchy vozidla bylo nezbytné tyto značky pro náhradní auto dopravit z Prahy po písemném zdůvodnění a telefonickém upřesnění. Pro jízdy vozidly byly navíc stanoveny tvrdé limity jejich měsíčního proběhu a spotřeby PHM. K pobytu v Německu a Maďarsku byli pracovníci průběžně vybavováni příslušnými měnami (v markách a forintech) podle skutečné délky pobytu.
Velká závislost na meteorologických podmínkách vyžadovala neustálou pozornost pracovníků a výkon měření bez ohledu na víkendy a svátky. V důsledku vpádu vojsk Varšavské smlouvy do republiky byly práce přerušeny přibližně na jeden měsíc.
Na měřeních ZKT se podíleli mjr. Ing. Poláček, již jmenovaní Ing.Říkal a Ing. Němeček, přivelení příslušníci 5.GO mjr.Ing. Čeněk Kadlec, kpt.Ing. Korotvička, mjr.Pindés, v závěru prací i příslušník VTOPÚ kpt. Hanousek. Podíl na úspěchu měření mají také přidělení absolventi VKVŠ a vojáci základní služby. Z nadřízených věnoval úkolu nejvíce pozornosti pplk.Ing. Karas,CSc. a mjr. Ing. Jaroslav Koblížek.
Jako tlumočník se osvědčil při pracích por.Nagy jak při pobytu oga v maďarsky hovořící slovenské vesnici Vyškovce tak i v kontaktu s maďarskými měřickými partnery.
Souběžná gravimetrická měření vykonával mjr.Ing.Dušátko, CSc.a pomoc při zpracování výsledků poskytovaly o.z. Zvolánková a Zítková.
Potřebných astronomických měření na Laplaceových bodech se již tehdejší topografická služba armády neúčastnila, samostatně je vykonali pracovníci čs. civilní geodézie.
Výsledky všech uskutečněných měření v následujících letech využila mezinárodní pracovní skupina, vytvořená pro nové vyrovnání JAGS, jejíž práce se zúčastnil tehdejší náčelník odboru VTOPÚ npor.Ing. Karel Raděj a posloužila pro zavedení do praxe geodetických služeb přesnějšího systému S-42/1983.
Vzpomínka na práce spojené s měřením, které byly svým způsobem výjimečné a svým rozsahem největší od doby triangulačních měření v 1. čs. republice, mi připomíná nejen dobrou spolupráci s civilní geodézií a zahraničními partnery, ale zejména dobré kamarády, kteří v obtížných podmínkách plnili náročný úkol. Bohužel někteří z nich již nejsou mezi námi.
Plk.v.v. Ing. Vladislav Košek,
v letech 1968-1970 náčelník oga v hodnostech kpt., mjr.