Návštěva

Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby u Vojenské hydrometeorologické služby
dne 15. března 2013 v kasárnách 17. listopadu v Praze Ruzyni.

Napsal: Ing. Eduard Vařejka

Při jednom mém rozhovoru s předsedou SPVojZeSl Ing. Bohuslavem Haltmarem jsme došli k závěru, že příslušníci geografické služby, byť koexistují v jedné službě společně s vojenskými hydrometeorology, toho o sobě navzájem vědí poměrně málo. A i já sám jsem se o tom přesvědčil během mé služby u vojenských hydrometeorologů v Praze v Ruzyni.

A od myšlenky k realizaci byl pouhý krok. Navázali jsme kontakt se zástupcem ředitele VGHMÚř plk. Ing. Kamilem Dvořákem a Ing. Miroslavem Flajšmanem, bývalým náčelníkem VHMSl a autorem knihy "Hydrometeorologická služba AČR v období 1918-2009" a dohoda o exkurzi na pracovišti VHMSl dopoledne dne 15. března 2013 v kasárnách 17. listopadu v Praze Ruzyni byla na světě.

Mimo jiné podotýkám, že právě zde má nyní kancelář Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby po jejím exodu z naší „alma mater“ tj. z budovy Vojenského zeměpisného ústavu v Praze v Rooseveltově ulici 23, nynějším sídle HV Vojenské policie a VFÚ 603.

Exkurze se pátečního dopoledne zúčastnili dále uvedení členové našeho sdružení a to:

Bývalí důstojníci Geografické služby, pánové Ing. Bohuslav Haltmar, Ing. Miloslav Kilberger, Ing. Stanislav Kamarád, Ing. Drahomír Dušátko, CSc., Ing. Zdeněk Fiala a Ing. Eduard Vařejka.

Po přivítání nás svěřil plk. Ing. Kamil Dvořák do rukou člověka nejpovolanějšího a to náčelníka SHMZ (střediska hydrometeorologického zabezpečení) pplk. Ing. Tomáše Sittera.

V úvodu jsme byli seznámeni s pracovištěm VHMSl a na panelech nás pplk. Sitter stručně seznámil s historií VHMSl, která oslavila, v roce 2009, 90-té výročí od jejího založení, s významnými osobnostmi služby, kteří se podíleli na její výstavbě a současnou její organizací. Po vstupu ČR do NATO v březnu 1999 se začalo hydrometeorologické zabezpečení AČR řídit přijatými standardy NATO, samozřejmě včetně jejího zapojení se do zahraničních misí v Kuvajtu, bývalé Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Litvě a zabezpečení LOH v Athénách apod.

Poté jsme se přesunuli do centra HMSl, kde vznikají předpovědi počasí pro potřeby AČR- tj. na sál celodenní směny, která pracuje ve složení náčelník směny, synoptik a podle potřeby asistentka.

Zde jsme se seznámili s novými numerickými předpovědními metodami, které se začaly zavádět od roku 2007, novými matematickými modely využívanými jak v prostoru střední Evropy, tak pro potřeby působení v zahraničních misích (např. model ALADIN), včetně vyvíjeného systému REP (Recconaisence Enviromental Picture).

Vytvářet krátkodobé a střednědobé předpovědi počasí s vyšší mírou pravděpodobnosti nejde bez další spolupráce VHMSl zejména s ČHMÚ v Praze Komořanech a povětrnostními centry NATO, a to především s 21. OWS USAFE (Operation Weather Sqadron US Air Force in Europe) v Sembachu (Německo).

Na sále celodenní směny pak odpovídal pplk. Ing. Tomáš Sitterv diskusi na řadu našich dalších otázek k právě shlédnuté a přednesené problematice.

Odtud naše cesta vedla do SPHMZ (střediska podpory hydrometeorologického zabezpečení). Zde jsme měli možnost vidět technické prostředky používané v meteorologii a to od těch nejjednodušších jako jsou teploměry, vlkoměry, barometry, větroměrné systémy až po ty složitější jako je např. přemístitelná taktická meteorologická stanice MAWS-TACMET vyrobenými finskou firmou Vaisala (která patří mezi prestižní výrobce moderní meteorologické techniky).

Na dvoře kasáren 17. listopadu jsme měli možnost vidět rozvinutou mobilní hydrometeorologickou stanici Blesk, která byla zařazena do výzbroje VHMSl v roce 2009 a s kterou vojenští meteorologové pravidelně cvičí. Tyto mobilní stanice se právě využívají pro podporu bojové činnosti jednotek v zahraničních misích.

V uplynulých letech se příslušníci VHMSl také zúčastnili celé řady vojenských cvičení, jak domácích (Cihelna, Rozhledy, Beskydy, Havárie,…) tak i zahraničních (Common Goal, Hexagrant, Clean Hunter, Flying Rhino, …), říká pplk. Sitter.

Po krátké závěrečné diskusi jsme za, alespoň z mého pohledu, velmi užitečnou exkurzi našemu průvodci srdečně poděkovali a popřáli jemu osobně i VHMSl úspěšná příští léta.

Závěr:

Vzhledem k tomu, že každý z nás je s meteorologií ( nebo chcete-li s předpovědí počasí) ve styku více či méně prakticky denně, domnívám se , že to nebyl v žádném případě ztracený čas a myslím, že se nemýlím, když řeknu, že přispěl určitě k dalšímu rozvoji naší přirozené inteligence.