Na XXXVI. sympoziu "Z dějin geodézie a kartografie", pořádaném 25. listopadu 2015 v Národním technickém muzeu, pokračoval Ing. Bohuslav Haltmar  svým  příspěvkem do Galerie osobností Československé kartografické polygrafie.  Představil v něm   plk. Doc. RNDr. Karla Čermína,  CSc.

Autorství svého vystoupení  připsal Ing. Haltmar plukovníku Ing. Zdeňku Karasovi, CSc. z jehož pojednání, zveřejněné ve VGO k devadesátinám Karla Čermína, čerpal.

OSOBNOSTI ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ KARTOGRAFICKÉ POLYGRAFIE.

Plk. Doc. RNDr. Karel ČERMÍN, CSc. se narodil v Týně nad Vltavou, v početné rodině truhláře - malorolníka. Po absolvování obecné a měšťanské školy požádal o přijetí za eléva Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, kam byl v roce 1930 přijat na učební obor heliogravury a fotolitografie. Již tehdy se projevil nesmírnou osobní houževnatostí, touhou po získávání nových vědomostí a vůli po sebevzdělání. V létech 1930–1934 absolvoval s vyznamenáním Státní grafickou školu v Praze. Současně vystudoval státní reálku. Po přijetí do sboru rotmistrů VZÚ zahájil v r. 1937 studium zeměpisu, chemie a fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, které přerušilo uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939.

Za okupace pracoval v Zeměpisném ústavu ministerstva vnitra, začleněném později do protektorátního Zeměměřického ústavu Čechy a Morava. Tehdy mimo jiné učil v abiturientském učebním běhu pro zeměměřictví.

Nesmírný význam pro zachování uceleného československého státního mapového díla měla akce ukrytí před Němci více než 1800 skleněných negativů úředních map, které měly být odevzdány okupantům. Do akce se zapojil i rotmistr Čermín, vedoucí fotoreprodukčního oddělení. To umožnilo ihned po květnu1945 obnovit tisk a vydat mapy pro potřeby řízení a obrany osvobozeného Československa.

V Pražském povstání se aktivně zúčastnil bojů na barikádách. Po osvobození

pracoval opět ve Vojenském zeměpisném ústavu. V roce1946 byl povýšen do hodnosti poručíka a dokončil válkou přerušená studia na Karlově univerzitě, kde po obhájení disertační práce byl dne 5. dubna 1946 promován doktorem přírodních věd.

Díky své odborné erudici i praktickým znalostem se stal příslušníkem výzkumného oddělení VZÚ, kde se podílel na přípravě technologií kartoreprodukčního zpracování a tisku map nového topografického mapování státu. Současně působil jako pedagog v kurzech důstojníků, elévů a techniků ústavu, ve Státní grafické škole i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V r. 1949 se podílel na výstavbě náhradních provozů ústavu na Slovensku v Harmanci. V r. 1951 byl povolán jako pedagog na nově vytvořenou Vojenskou technickou akademii (VTA) Brno, kde přednášel sestavování map a kartografickou reprodukci.

.Jeho práce pro vojenskou zeměpisnou službu byla přerušena dnem 30. 9. 1953, kdy byl „na hodinu “propuštěn z armády pro údajnou protistátní činnost bratra JUDr. Jakuba Čermína (po r. 1989 předseda Svazu bojovníků za svobodu) a údajnou emigraci bratra Ing. Josefa Čermína. Perzekuční opatření postavilo Dr. Čermína, živitele rodiny, otce tří malých dcer, do obtížné životní situace. Díky pomoci přátel a jejich přímluvě u tehdejšího ministra kultury získal zaměstnání ve Výzkumném ústavu zvukové a zobrazovací techniky (VÚZORT), kde v létech 1954–1959 pracoval jako vědecký pracovníka školitel několika vědeckých aspirantů. Poté až do odchodu do důchodu pracoval ve Výzkumném ústavu polygrafickém (VÚP), opět jako vědecký pracovník. I v nových pracovních podmínkách zůstal věren svému úsilí poznávat a zavádět nové, vědecky a pedagogicky pracovat. Působil jako externí pedagog na filmové a televizní fakultě AMU, Střední průmyslové škole grafické (SPŠG), Vysoké škole strojní a textilní (VŠST) v Liberci. Byl členem polygrafické sekce Vědeckotechnické rady ministerstva spotřebního průmyslu, Komitétu pro rozvoj reprografie, Typografické besedy, spoluzakladatelem Společnosti tisku při ČSVTS. Pravidelně přednášel na mezinárodních, celostátních a oborových konferencích, dnech nové techniky a seminářích. Rozsáhle publikoval a byl autorem řady odborných titulů (Reprografie – 1976, Reprografický osmijazyčný slovník – 1977, Názvosloví a symbolika v reprografii – 1984, Technické a názvoslovné normy pro nátisk, reprodukční fotografie, tiskové formy). Je autorem řady původních patentů z oboru polygrafie. Opravdu rozsáhlý je výčet jeho odborných článků, publikací, původních technických a technologických řešení a patentů. Dr. Karel Čermín se významně podílel na rozvoji československé polygrafie, zejména na vědeckém rozpracování technologie stabiliz ovaného čtyřbarvotisku. Ve spolupráci s Vysokou školou strojní a textilní se podílel na vývoji a konstrukci středně formátových ofsetových tiskových strojů, v Reprokomitétu se podílel na rozvoji a uplatnění reprografie v celém spektru informatiky. V r. 1967úspěšně obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Stanovení podmínek pro kolorimetrickou reprodukci barev ofsetovým čtyřbarvotiskem“ a získal titul kandidáta technických věd. V r. 1972 předložil na VŠST Liberec docentskou habilitační práci, která, ač přijata, nebyla kvůli trvající perzekuci připuštěna k habilitačnímu řízení.

Teprve po roce 1989 bylo v rámci rehabilitace obnoveno habilitační řízení Dr. Čermína a v r. 1992 byl jmenován docentem. Práce a zásluhy Dr. Čermína byly oficiálně oceněny mnoha formami. Byl oceněn mnoha medailemi a vyznamenáními („Za zásluhy o Čs. armádu“, pamětní medaile k 50. výročí osvobození Slovenska udělené MO SR, pamětní medaile k 55. Výročí ukončení 2. světové války udělené vládou ČR dalších). Přes osudové zvraty svého života si zachoval životní optimismus, zájem o vývoj ve svém oboru i o společenské dění.

Do konce života byl aktivním členem Svazu bojovníků za svobodu, Svazu důstojníků a praporčíků, Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby a dalších odborných společností.

I v současnosti mu patří popřední místo mezi osobnostmi kartografické polygrafie a trvalé uznání i poděkování za vše co vykonal pro rozvoj oboru kartografické polygrafie a výchovu dalších generací odborníků.

Plukovník v.v. doc. RNDr. Karel Čermín zemřel v Praze 12. února 2010.

Dokončené výzkumné úkoly:

Zavádění objektivní kontroly citlivých foto-technických vrstev v reprodukčních technikách.

Závěrečná zpráva č. 7//1954. Praha, Výzkumný ústav zvukové a zobrazovací techniky (VÚZORT) 1954.

Využití třívrstvého barevného materiálu „ Agfacolor“ v reprodukční technice.

Závěrečná zpráva č. 16/1954. Praha, VÚZORT 1954.

Typizované roztoky připravené z látek v suchém stavu pro zpracování černobílých fotografických vrstev.

Závěrečná zpráva č. 28/1955. Praha, VÚZORT 1955.

Vypracování kontrolní metody pro zjišťování rozměrové deformace filmu.

Závěrečná zpráva č. 91/1955. Praha, VÚZORT 1955.

Výzkum v oboru čtyřbarevného ofsetu.

Závěrečná zpráva č. 16/1958. Praha, VÚZORT 1958.

Vývoj nového druhu síťového filmu a nových druhů materiálů.

Kolektiv Praha, Výzkumný ústav tiskové a zobrazovací techniky (VÚTAZT) 1959.

Technologické instrukce pro stabilizovaný ofsetový čtyřbarvotisk.

Praha, Výzkumný ústav polygrafický 1960.

Ing. Zdeněk Karas, CSc. VGO 2010/1