Plukovník Jozef Belica

Jozef Belica se narodil dne 31. prosince 1919 v Krásnu nad Kysucou. Do slovenské armády vstoupil jako vojín základní služby v květnu 1940 a v roce 1941 absolvoval Poddůstojnickou školu dělostřeleckou v Topolčanech.

Od 11. října 1942 se ve funkci Nabíječ kanónu a Telefonista dělostřeleckého pluku 11 slovenské Rychlé divize zúčastnil německého tažení na východní frontě v SSSR. Po zběhnutí od své jednotky byl dne 24. února 1943 zajat sovětskými orgány a následně internován.

K formující se 1. československé samostatné brigádě v SSSR nastoupil dne 5. července 1943 v Novochopersku pod pořadovým číslem 109 a byl zařazen do výcviku telefonistů. V rámci Kyjevské operace byl při boji o Bílou Cerekev dne 30. prosince 1943 v obci Ruda těžce zraněn v obličeji a jako trvalý následek zůstala poúrazová obrna lícního nervu. Po rekonvalescenci byl v hodnosti rotný koncem října 1944 přidělen k 1. československému stíhacímu leteckému pluku 1. československé smíšené letecké divize v polském Przemyslu, kde vykonával funkce Skladník proviantu a Ošetřovatel padáků. Tento letecký pluk působící v operační podřízenosti velitelství sovětské 8. letecké armády zasáhl v dubnu roku 1945 do vzdušných bojů v rámci Ostravské operace. V té době především prováděl stíhací ochranu 3. československého bitevního leteckého pluku a v jeho prospěch provedl do počátku května celkem 282 operačních vzletů. Dne 10. května 1945 byl 1. československý stíhací letecký pluk přemístěn na polní letiště Albrechtičky u Ostravy (dnes Ostrava-Mošnov) a dne 14. května přistál na letištích Praha-Kbely a Letňany.

V poválečném období nejprve Jozef Belica působil jako Výkonný rotmistr letky Leteckého pluku 1 ve Zvoleně. Od 21. dubna 1947 do 14. července 1947 absolvoval „Kurz velitelů a správců povětrnostních stanic“ a následně krátce působil jako Velitel povětrnostní stanice Bratislava-Vajnory. Následně od poloviny roku 1948 vykonával funkci Pobočník velitele letky Leteckého pluku 1 ve Zvoleně a od října 1949 působil jako Meteorologický správce Povětrnostní ústředny III ve Zvoleně. V listopadu roku 1951 byl kapitán Jozef Belica ustanoven do funkce Náčelník povětrnostní služby 15. leteckého stíhacího sboru – proudového v Praze-Kbelích. V období let 1955 až 1957 působil jako Náčelník povětrnostní služby Velitelství protivzdušné obrany státu MNO. Od roku 1957 se stal příslušníkem Hlavního leteckého povětrnostního ústředí (od roku 1963 HPÚ), kde převážně zastával funkci Zástupce náčelníka. V roce 1961 a potom v období let 1968 až 1969 zde krátce působil jako Náčelník z pověření.

Na přelomu 60. a 70. let byl podplukovník Jozef Belica perzekuován a jako politicky nespolehlivý byl v květnu roku 1971 propuštěn ze služebního poměru. Po odchodu do zálohy pracoval jako dělník v národním podniku KABLO v Praze-Hostivaři. V souvislosti s celospolečenskými změnami byl v roce 1990 mimosoudně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovník.

Jozef Belica zemřel v Praze v květnu 2001.