Plukovník Dr. Ladislav Beneš

Významný český geodet se narodil 26.11.1882 v Pečkách u Kolína. Po ukončení studia na reálném gymnáziu zahájil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze. Současně studoval i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnoval astronomii.

Po vojenské službě pracoval na pařížské observatoři v Heidelbergu a ve Štrasburgu. Před vypuknutím 1.světové války odjel do Ruska, kde studoval seismologii a pracoval na hvězdárně v Pulkovu. Od 1.2.1916 se stal příslušníkem ruské armády a jako topograf pracoval při generálním štábu v Petrohradě. V témže roce vstoupil do čs.legií. Na vlastní žádost byl převelen jako topograf na francouzskou frontu na které byl zasažen yperitem.

Po válce byl pověřen zřízením kartografického oddělení při čs. mírové misi v Paříži, u níž působil až do září 1919. Následně byl převelen na kartografické oddělení generálního štábu v Praze, které se stalo 9.7.1920 základem. Vojenského zeměpisného ústavu. Zde byl ustanoven náčelníkem astronomicko–geodetického odboru.

V r. 1922 se zúčastnil I. valného shromáždění Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální v Římě, na němž byl předložen návrh na prodloužení Struveho poledníkového oblouku až do Alexandrie. Na II. valném shromáždění Unie v Madridu byla schválena komise a Beneš byl zvolen jejím sekretářem.

Pro nové mapování ČSR navrhl zobrazení, známé jako Benešovo – konformní, kuželové v normální poloze, klad listu a měřítko mapování.

Jedná se o kuželové zobrazení v normální sečné poloze. Nezkresleny byly rovnoběžky 50°15´ a 48°30´.

Pod jeho vedením pokračovalo mezinárodní poledníkové měření ve východní části státu, při němž byla zaměřena již zmíněná nová délková základna u Mukačeva a zpřesněna trigonometrická síť I. řádu. K tomu pak byla na vybraných bodech provedena opakovaná astronomická měření tak, aby tyto body měly kvalitu bodů Laplaceových. Na Moravě a Slovensku pokračovaly práce na zpřesnění a doplnění trigonometrické sítě body nižších řádů. Ve spolupráci s civilními orgány pokračovalo i budování sítě velmi přesné nivelace. Spolupracoval s Dr. Bucharem a Dr. Kladivem.

Současně probíhalo zhušťování trigonometrické sítě pro potřeby nového mapování v prostorech určených zájmy MNO. Specifickým úkolem bylo spojení trigonometrických sítí se sousedními státy – Polskem, Rakouskem, Rumunskem.

Pro domácí neshody a zdravotní problémy rezignoval na všechny funkce a v roce 1934 odešel také z armády. Dále však studoval, publikoval a pracoval v Národním geodetickém komitétu.

Zemřel 3.11. 1968 v nedožitých 87 letech v Pardubicích.