Plukovník PhDr. Jiří Čermák

Životopis
Narodil se 12. ledna 1884 v Praze na Kampě v rodině spisovatele a úředníka pražské univerzitní knihovny Bohuslava Čermáka.
Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval historii a zeměpis a k těmto oborům přibral i geologii. V letech 1907/1908 získal titul PhDr. V letech 1910 – 1911 pokračoval ve studiích ve Francii na univerzitě v Grenoblu, kde studoval u francouzského geografa Raoula Blancharda V Grenoblu také studoval u profesora Wilfrida Kiliana.
Po absolvování vysokoškolských studií v Praze a Grenoblu se těsně před první světovou válkou zabýval geologii a paleontologií. První světová válka jej zavedla na srbskou frontu a do řad československých legií v Rusku. Po první světové válce se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a těsně před Mnichovem pak byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v Praze. Tuto funkci zastával i během prvního roku protektorátu prakticky do svého zatčení na počátku února 1940. Spolu s několika klíčovými pracovníky z řad zaměstnanců ústavu se mu v tomto období podařilo před Němci zatajit strategicky důležité geografické materiály. V následném procesu byl za tyto činy obžalován, suspendován ze své funkce, odsouzen a uvězněn.
Po skončení druhé světové války se v květnu 1945 jako velitel ústavu nakrátko účastnil poválečné obnovy Vojenského zeměpisného ústavu, ale již v roce 1946 odešel z aktivní vojenské služby.
Mezi světovými válkami byl členem mnoha československých vědeckých, badatelských, zeměpisných a geografických společností. V tomto svém zaměření pokračoval i po druhé světové válce prakticky až do svého skonu.
Měl od mládí rád hory a podnikl řadu cest do evropských pohoří. Cílem jeho výprav byly často slovinské Julské Alpy. Před první světovou válkou se věnoval horolezectví a stál u zrodu prvního českého horolezeckého spolku. Kromě hor také cestoval.
Kromě hor cestoval Jiří Čermák také po Dalmácii, Černé Hoře a před začátkem první světové války navštívil i Albánii
Podílel na vydávání "Alpského věstníku". Také spolupracoval na průvodcích "Slovinské Alpy" a "Moře Adriatické" .
Po návratu do Čech se stal asistentem v geologickém ústavu pražské univerzity a připravoval se k habilitaci. V letech 1912 – 1913 působil u českého geologa a paleontologa profesora Filipa Počty.
Názorově se hlásil k dílu amerického geografa, geologa, geomorfologa a meteorologa Williama Morrise Davise ale navázal též na topograficko - orografické dílo českého geologa a pedagoga Jana Krejčího. Jiří Čermák též blízce spolupracoval se svým přítelem a vrstevníkem českým geologem, pedagogem a báňským odborníkem profesorem PhDr. Radimem Kettnerem.
Po vypuknutí první světové války byl v létě roku 1914 povolán (jako záložní poručík rakousko-uherské armády) na srbskou frontu. Po zranění, které zde utrpěl, byl převelen na ruskou frontu. Tady v Haliči u Tarnopole v roce 1915 byl zajat. Po vstupu do československých legií s nimi absolvoval bojové nasazení v Dobrudži, důstojnické školení v Bělgorodu a v hodnosti důstojníka 7. (Tatranského) pluku pak s československými legiemi prošel celou sibiřskou anabázi. Do Československa se Jiří Čermák vrátil přes Kanadu v červenci roku 1920 a stal se vojákem z povolání a nastoupil službu ve Vojenském zeměpisném ústavu v Praze. V roce 1923 dosáhl hodnosti plukovníka.
V roce 1926 byl PhDr. Jiří Čermák zvolen za předsedu Vojenského ústavu vědeckého.[8][2] Různé funkce také vykonával v Československé společnosti zeměpisné, Masarykově akademii práce a v Československé národní radě badatelské. Byl rovněž členem Československého národního komitétu geografického
Od roku 1920 byl zařazen jako důstojník a později přednosta popisného odboru VZÚ. V následujících letech (1925 – 1934) byl přednostou odboru pro popis a statistiku válečných jevišť (později - po roce 1933 - to byl tzv. popisný odbor) Od roku 1932 vykonával funkci zástupce náčelníka VZÚ. Dne 24. března 1937 byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu. Od 30. listopadu 1938 byl jeho zástupcem jmenován plukovník generálního štábu Josef Churavý.
Maximálního "výkonu" dosahoval VZÚ v roce 1937, ale v roce 1938 - po mnichovském diktátu - se musel VZÚ zaměřit na úkoly mobilizačního charakteru.
Pod řízením velitele ústavu byly provedeny opatření:
Ustanovení Velitelství válečného vyměřování,
- vytvoření polních i teritoriálních jednotek a dalších orgánů zeměpisné služby
- aktivovány sklady map
- stav VZÚ byl doplněn na válečné počty.
Aktuální vojensko-politická situace roku 1938 si vyžádala i vyhotovení bezpečnostních kopií a vybudování bezpečnostního archivu jakož i preventivní skartaci vybraných písemností.
Za utajování podkladů a materiálu byl 6. února 1940 zatčen gestapem, uvězněn a postaven před německý vojenský válečný soud v Praze. S  dalšími 8 příslušníky VZÚ byl obžalován za napomáhání a odsouzen k šesti měsíců věznění.
Velení VZÚ se opět ujal, ve svých 61 letech, těsně před koncem druhé světové války 6. května 1945 a do 31. května 1945 stál u "startu poválečné obnovy" VZÚ, kdy pozici prvního poválečného velitele VZÚ opustil ze zdravotních důvodů. V roce 1946 odešel do výslužby.
Poté ještě pracoval v Kabinetu historické geografie ČSAV a po roce 1952 byl PhDr. Jiří Čermák zvolen předsedou zeměpisné komise Československé akademie věd. Až do smrti v roce 1955 vedl redakční radu Sborníku Československé společnosti zeměpisné
Řády a vyznamenání-
Byl nositelem řady domácích (např. Československý válečný kříž) i zahraničních (např. Řád svatého Sávy) vyznamenání.
Zemřel v Praze 25. června 1955

Dílo.
PhDr. Jiří Čermák byl autorem mnoha prací z různých oborů zeměpisu. Soustřeďoval se zejména na geomorfologii rozsáhlého pohoří Alp a Balkánského poloostrova. Po první světové válce zpracoval pro potřeby nového Československa Průměrné nadmořské výšky soudních okresů v Čechách (z roku 1921) a pro účely vojenské pak Rozdělení tvarů terénu (z roku 1926).
Vojenskému zeměpisu věnoval mnoho prací drobnějšího rozsahu. Totéž možno uvést i o jeho přínosu ke glaciologii. V menší míře se věnoval i studiu krasů.
Pro Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa: Rukověť zeměpisu všeobecného a zvláštního (oblastního), (který poprvé vyšel v roce 1911 a opakovaně vydáván i v letech 1923 – 1925,dále v letech 1935 - 1938 a opětně vyšel i po druhé světové válce v roce 1949) zpracoval PhDr. Jiří Čermák některé kapitoly, mimo jiné o východní Evropě, Asii, Austrálii a Oceánii.
Svým dílem tak Jiří Čermák přispěl nejen do dějin geografie, ale i do vojenské historie.
Zde je nutno jmenovat především jeho dvě díla týkající se historie první světové války: Věrnost za věrnost. Obsahující vzpomínky z účasti Čechů v bojích srbské divise v Dobrudži roku 1916 (vydané celkem třikrát a to po první světové válce v letech 1920, 1921 a 1922) a Boje pod Bachmačem a ústup z Ukrajiny r. 1918: Podle hlášení, uložených v archivu legií (z roku 1923).

Dílo (jen výběr, chronologicky):
Hory.
Illustrovaný zeměpis všech dílů světa:
Věrnost za věrnost:
Boje pod Bachmačem a ústup z Ukrajiny r. 1918:
Člověk a hory.
Naši v srbské armádě.
Desáté výročí bojů v Dobrudži.

Zdroj informací:
Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_%C4%8Cerm%C3%A1k)
Se  souhlasem autora, Ing. Mojmíra Churavého, pro webové stránky Sdružení přátel vojenské zeměpisné a povětrnostní služby, z.s. (www.vojzesl.cz) zpracoval Bohuslav Haltmar.