Zdeněk Fiala

Narodil se 17. května 1933 v Poličce, okres Svitavy, kde ukončil absolvováním měšťanské školy a jednoročního učebního kurzu v roce 1948 základní školu. Po přijímacích zkouškách nastoupil 1.září 1948 jako elév do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze (VZÚ).

Po zařazení do kartografického odboru, oddělení kresby terénu, souběžně s praktickým výcvikem absolvoval kartograficko-reprodukční kurs. Na podzim roku 1949 byl v důsledku redislokace části ústavu přemístěn do Banské Bystrice.

Po dovršení 17 let se v roce 1950 podrobil dobrovolnému odvodu, postupně absolvoval základní výcvik, poddůstojnickou školu v Jelšavě, a dále Školu důstojníků pěchoty v záloze v Košicích. Poté se jako ppor. zákl. služby vrátil zpět, tehdy již k 3. VZÚ Banská Bystrica, a dnem 5. října 1951 se jako ppor. zem. stal vojákem z povolání. Zároveň byl ustanoven kartografem III. třídy a aktivně se zapojil do tvorby Prozatímní mapy měřítka 1 : 50 000.

Záhy však byl převelen k 1. VZÚ Praha, s dočasným zařazením na GŠ, do kreslírny při operační správě, kde se připravovaly podklady pro cvičení. Tato činnost jej však neuspokojovala, a tak se přihlásil do Topografické školy při 2. VZÚ Dobruška, kam byl koncem roku 1951 převelen. Po jejím absolvování byl v roce 1952 zařazen k topografickému odboru. V letech 1953 až 1957 se již aktivně podílel, nejprve jako topograf III. třídy, v dalších letech jako topograf II. a I. třídy, na novém topografickém mapování v měřítku 1 : 25 000. Při použití všech tehdejších metod mapování včetně klasifikace leteckých snímků, zpracoval za toto období více než padesát mapových listů. V roce 1954 byl vyhodnocen jako nejlepší topograf.

V letech 1957 až 1962 absolvoval studium na Vojenské technické akademii v Brně, odbornost geodeticko-kartografickou. Po ukončení byl zařazen k nově vzniklému 5. geodetickému odřadu v Dobrušce, kde jako geodet zaměřoval orientační body na bodech státní trigonometrické sítě. Později plnil tzv. zvláštní úkoly, spojené s geodetickým zabezpečením nových zbraňových systémů.

Koncem roku 1963 byl převelen k VZÚ Praha na funkci náčelníka kartografického oddělení, krátce působil též v redakčním oddělení. V září roku 1965 byl přemístěn zpět k 5. geodetickému odřadu, s kterým přešel v roce 1966 z Dobrušky do Krnova s určením opět pro zvláštní úkoly.

Definitivně byl převelen k VZÚ Praha na podzim roku 1967. Zařazen byl k nově vzniklému odboru vyhodnocení válčišť na funkci náčelníka oddělení. V té době navrhl novou koncepci mapy průchodnosti v měřítku 1 : 200 000, kde údaje o průchodnosti byly získávány z vrstevnic, na základě výpočtu středních sklonů. Ověřovacími zkouškami s vojenskou pásovou a kolovou technikou v terénu ve VVP Hradiště, pak byly stanoveny tři stupně průchodnosti v závislosti na terénních a klimatických podmínkách.

Za normalizace, v roce 1972, mu bylo náčelníkem ústavu vyhlášeno rozhodnutí o propuštění z armády. I když bylo později zrušeno, z funkce náčelníka oddělení byl odvolán a přeřazen do redakčního oddělení na funkci redaktora. Do doby než byla tabulkově nově vytvořena funkce kontrolního orgánu mapové tvorby, byl též krátce souběžně pověřen jejím výkonem. V roce 1975 mu bylo uloženo zpracovat nový značkový klíč topografických map Topo-4-3, kde využil zkušenosti z topografických prací a stanovil pro mapy jednotlivých měřítek zásady pro výběr a zpracování prvků obsahu. V roce 1978 byl ustanoven do funkce náčelníka redakčního oddělení, ve které setrval až do propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání k 31. říjnu 1992.

Po přeložení do zálohy zůstal nadále činný jako občanský pracovník vojenské správy. Od 1. listopadu 1992 působil ve VZÚ jako vědecký a výzkumný pracovník v oddělení vědeckotechnického rozvoje, v období 1995 až 2003 pak v Analyticko-informačním středisku topografické služby, začleněném v roce 2000 do Hlavního úřadu vojenské geografie.

V souvislosti s rozdělením státu v roce 1993, se aktivně podílel na úpravě národních mapových produktů, a po vstupu do struktur NATO v roce 1999, na vývoji a tvorbě nových druhů map. Významný podíl měl rovněž na převedení mapového díla AČR na standardy NATO. S tím souvisí i zpracování návrhu značkového klíče Topo-4-4, ve spolupráci s VTOPÚ Dobruška. Kromě toho navrhoval a redakčně připravoval k některým významným výročím VZÚ mapové soubory starých a topografických map, nástěnné kalendáře, a dále panely zaměřené na vznik a činnost VZÚ. Zrušením VZÚ a HÚVG k 30.6. 2003 ukončil své nepřetržité 55leté působení u vojenské zeměpisné, topografické a geografické služby.

I poté až do roku 2010 dále spolupracoval na tvorbě mapových produktů různé tematiky s firmou Topograf, s.r.o., dále s Kartografickým nakladatelstvím GEODÉZIE ČS, a.s. Liberec a se společností VKU CZ, s.r.o. Praha, dceřinou společností VKÚ, a.s. Harmanec. Pro MO a GeoSl se ještě příležitostně podílel na redakční přípravě některých dárkových mapových produktů.

Kromě několika resortních ocenění obdržel za významný podíl na vývoji a tvorbě mapového díla AČR od NGŠ AČR v roce 2005 „Pamětní stříbrnou medaili“ a v roce 2008 „Medaili Přemysla Otakara II.“

Pplk. V. v. Ing. Zdeněk Fiala