plk. v. v. Ing. RUDOLF FILIP
Životopis
Rudolf Filip se narodil v roce 1943 v Horních Heřmanicích v Čechách. Od roku 1949 postupně navštěvoval základní školu v Horních Heřmanicích, osmiletou střední školu ve Výprachticích a jedenáctiletou střední školu v Lanškrouně, kterou ukončil v roce 1960 maturitní zkouškou.
V letech 1960 až 1963 absolvoval Ženijní technické učiliště-topografický směr v Bratislavě (ŽTU). V rámci studia vykonal základní vojenskou službu. Dne 31. 7. 1963 byl z ŽTU vyřazen a povýšen do hodnosti poručíka. Po skončení ŽTU nastoupil 1. 8. 1963 do VTOPÚ. Následně byl přemístěn k 5.geodetickému odřadu, kde až do července 1966 zastával funkci náčelníka měřické skupiny. Plnil geodetické úkoly ve státní trigonometrické síti, zejména prováděl stabilizaci a měření orientačních bodů, určoval souřadnice a orientační směry pro zbraňové systémy raketového vojska a dělostřelectva. Podílel se i na tvorbě topografické mapy 1 : 10 000. V období od 11. 7. 1966 do 22. 7. 1970 absolvoval studium oboru geodézie a kartografie na Vojenské akademii v Brně (VA), kde obhájil diplomovou práci a získal titul zeměměřického inženýra. V roce 1976 absolvoval tříměsíční kurz automatizace velení při VA.
Po absolvování akademie nastoupil dne 23. 7. 1970 do VTOPÚ na funkci náčelníka měřické skupiny-staršího geodeta. Později zastával funkci zástupce náčelníka geodetického oddělení a od října 1971 náčelníka geodetického oddělení. Prováděl měřické práce při tvorbě základního plánu letiště Hradec Králové, podílel se na vybudování geodetického bodu s parametry bodu astronomicko-geodetické sítě (AGS) v objektu VTOPÚ a na tvorbě předpisů topografické služby.
Koncem roku 1972 byl kpt. Filip ustanoven do funkce náčelníka oddělení utajení geodetických a snímkových podkladů, kde v návaznosti na vládní usnesení „O používání souřadnicových systémů a geodetických a kartografických materiálů na území ČSSR“ řešil i problematiku odděleného používání geodetických a mapových podkladů ve vojenském a civilním souřadnicovém systému.
V září 1975 nastoupil do funkce náčelníka výpočetního střediska VTOPÚ, kde řešil zejména organizační a technická opatření k ukončení provozu sálového počítače MINSK 22 a jeho nahrazení novým počítačem EC 1033. Byl také členem pracovní skupiny pro řešení automatizovaného kartografického systému AKS DIGIKART.
V období od září 1979 do září 1984 vykonával funkci zástupce náčelníka VTOPÚ, kde kromě jiného odpovídal za výcvik vojáků základní služby i záloh, připravu podkladů a řízení operačně-taktických cvičení topograficko-geodetického odřadu a VTOPÚ.
V září 1984 nastoupil do funkce zástupce náčelníka-hlavního inženýra VTOPÚ. V této funkci se kromě plánování a řízení vojensko-odborné činnosti ústavu podílel na vývoji a využívání digitálních forem vojenskogeografických informací. Vedle databází digitálních modelů reliéfu (DMR 1 a DMR 2) byl pod jeho vedením zahájen vývoj a výstavba digitálního modelu území rozlišovací úrovně mapy 1 : 200 000 – DMÚ 200. Vyvrcholením pak bylo provozní zavedení automatizované technologie tvorby Katalogů geodetických bodů s využitím počítače EC 1033, kdy byly připravovány podklady pro polygrafické zpracování katalogů ve Vojenském zeměpisném ústavu.
Od března 1990 do května 2000 byl náčelníkem VTOPÚ. Do této pozice nastoupil v období nových vojenskopolitických podmínek spojených se změnami po listopadu 1989.V období soustavných reorganizací a stálého snižování počtů dovedl se svými nejbližšími spolupracovníky ústav k nebývalému rozvoji. Podílel se na cílevědomé a promyšlené inovační politice, kdy se podařilo získat nejmodernější programové a technické prostředky nejen pro kartografickou tvorbu, ale i digitální fotogrammetrické přístroje, moderní geodetickou techniku a geodetické a mapovací přijímače GPS. Měl rozhodující podíl na tom, že se digitalizace a prvotní zpracování dat byla ve VTOPÚ prováděna systémem ARC/INFO firmy ESRI, který byl primárně určen pro sběr a zpracování digitálních topografických dat.zasloužil se o to, že ve VTOPÚ byl systém dále rozvinut a prakticky využit pro vytvoření komplexní linky pro automatizovanou tvorbu topografických map.
Plukovník. Filip měl osobní podíl na rozvoji mezinárodní spolupráce. Po rozdělení Československa udržoval nadstandardní vztahy s Topografickou službou Armády Slovenské republiky, což se projevilo i v bezproblémovém rozdělení techniky, geografických podkladů a archivních fondů mezi nově vzniklé služby v roce 1993. Podílel se také na navázání rozsáhlé a intenzivní spolupráce s partnerskými službami armád států bývalé Varšavské smlouvy, NATO a dalších zemí, účastnících se v programu "Partnerství pro mír".
Ve spolupráce s Městským úřadem Dobrušky vytvořil velmi dobré vztahy a zahájil tradici přijímání vzácných návštěv představiteli města v obřadní síni historické radnice.
Plk. Filip ve všech zastávaných funkcích jednal vždy uvážlivě s citlivým přístupem k lidem. Byl uznáván svým smyslem pro pořádek, poctivost, pečlivost, odpovědnost za vykonanou práci a přiměřená náročnost k sobě i podřízeným. Za svá rozhodnutí vždy nesl osobní odpovědnost.
Plk. Ing. Rudolf Filip byl dnem 30. května 2000 propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání a odešel do důchodu.