Plukovník RNDr. Lubomír Hodan

Lubomír Hodan se narodil dne 2. července 1935 v Přerově. Vyučil se v Továrně obráběcích strojů v Olomouci, kde v roce 1954 rovněž maturoval na Vyšší průmyslové škole strojírenské.

V mládí se aktivně věnoval leteckému modelářství a bezmotorovému létání, což ho přivedlo ke studiu oboru meteorologie na Letecké fakultě Vojenské technické akademie v Brně. Studium ukončil v roce 1959 v hodnosti nadporučík s titulem promovaný fyzik.

Po absolvování školy nastoupil na funkci Náčelník laboratoře – Zástupce náčelníka technického oddělení Hlavního leteckého povětrnostního ústředí v Praze. Brzy po svém nástupu postupně vypracoval metodické pomůcky pro opravy, údržbu a provoz všech tehdy do praxe zaváděných meteorologických přístrojů a zařízení. Rovněž byl pověřen prováděním vojskových zkoušek prototypů mobilní radiosondážní stanice RS-58 a mobilní letecké povětrnostní stanice LPS-58. V období let 1963 až 1965 se v součinnosti s Leteckými opravnami v Trenčíně podílel na vývoji a výrobě jejich modernizovaných verzí RS-65 D a LPS-65. Zároveň se zabýval spoluprací se zástupci vojenské správy při přebírání a zavádění nové techniky do praxe, pro kterou zpracoval několik provozních předpisů povětrnostní služby, provozní dokumentaci a podílel se na zaškolování personálu.

Značnou pozornost rovněž věnoval technickému zabezpečení sítí meteorologických a aerologických stanic a kvalitě jejich měření a rovněž organizoval instalaci prvních automatických meteorologických stanic. Ve své době odborně přispěl k rozšiřování a uplatňování metod měření a pozorování počasí a rovněž se významně podílel na metrologickém zpřesňování metod měření atmosférického tlaku a zajištění správnosti měření větru.

V období let 1966 až 1970 se rovněž zabýval technickými otázkami v oblasti radiolokační a družicové meteorologie. V této problematice úzce a aktivně spolupracoval s oběma tehdejšími národními hydrometeorologickými ústavy.

Po srpnových událostech roku 1968 byl v rámci procesu tzv. „kádrové očisty ČSLA“ i přes výtečné vojensko-odborné hodnocení označen jako morálně politicky nevyhovující a na jaře roku 1970 propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání. Podobně jako několik jeho tehdy postižených kolegů byl v té době přijat k Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze a jako Samostatný referent řešil otázky státního výzkumného úkolu s názvem „Jednotný automatizovaný informační systém hydrometeorologické služby ČSSR“.

Později postupně vykonával funkce Vedoucí odboru technického a investičního rozvoje ČHMÚ a Vedoucí odboru přístrojové techniky ČHMÚ. Byl jmenován členem Pracovní skupiny pro unifikaci meteorologických přístrojů a metod pozorování působící při Konferenci ředitelů hydrometeorologických služeb socialistických zemí. Od roku 1982 byl členem Komise pro přístroje a metody pozorování Světové meteorologické organizace. Na Katedře meteorologie Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy rovněž dva roky externě přednášel problematiku meteorologických přístrojů a zařízení.

Po absolvování postgraduálního studia a složení rigorózních zkoušek mu byl v roce 1985 na této fakultě udělen titul Doktor přírodních věd – RNDr. Rovněž působil v hlavním výboru Československé meteorologické společnosti a redakční radě „Výkladového a terminologického meteorologického slovníku“.

V souvislosti se společenskými změnami v roce 1990 byl mimosoudně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovník. V říjnu roku 1990 byl reaktivován k výkonu činné vojenské služby a v té souvislosti byl ustanoven do funkce Náčelník technického oddělení – Zástupce náčelníka Povětrnostního ústředí, kde prokázal svoje vysoké odborné a organizační schopnosti v oblasti technického zabezpečení. V tomto období pokračoval v odborné činnosti, kterou vykonával celý svůj aktivní život a uplatňoval hluboké znalosti při prosazování nových technických prostředků v zájmu dosažení vyšší provozně-technické úrovně pracovišť vojenské hydrometeorologické služby. Do výslužby odešel v srpnu roku 1993.

Po mnoha peripetiích se v roce 1979 vrátil ke sportovnímu bezmotorovému létání, které aktivně provozoval především na letišti ve Zbraslavicích a počtem vzletů a odlétaných hodin patřil mezi významné veterány tohoto sportu.

RNDr. Lubomír Hodan od roku 1994 přednášel jako externí pedagog na Katedře měření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze předmět „Letecká meteorologie“ se zaměřením na meteorologické přístroje a technická zařízení.

Zemřel 1. prosince 2021 ve věku 86 let.