Plukovník v. v. Jiří Huk

Jiří Huk se narodil dne 26. června 1927 v Turnově. Po dokončení základní školní docházky se stal studentem zdejšího Reálného gymnázia, které zakončil maturitní zkouškou v roce 1946. Na podzim roku 1946 zahájil studium oboru meteorologie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze.

V únoru roku 1949 vysokoškolské studium přerušil a po krátkém pracovním zařazení dne 1. října 1949 nastoupil k výkonu vojenské základní služby u Náhradního leteckého pluku 1 ve Vysokém Mýtě a později absolvoval Poddůstojnickou školu v Praze-Kbelích. Po jejím ukončení začal působit v rámci Předpovědního oddělení Hlavní povětrnostní ústředny jako kreslič povětrnostních map. Následně se stal Velitelem družstva V. výcvikového oddílu Hlavní povětrnostní ústředny a v kurzech poddůstojnické školy vyučoval předmět Všeobecná meteorologie. V období let 1950 a 1951 absolvoval Školu záložních důstojníků povětrnostní služby v Prostějově a rozhodl se pro další službu vojáka z povolání.

Od 1. září 1951 do 31. srpna 1953 vykonával funkci Velitel 1. výcvikové roty Školy povětrnostní služby v Prostějově, v srpnu roku 1952 nejprve přemístěné do Klášterce nad Orlicí – Zbudova a v září 1953 potom do Žamberka. Zde v té době začal působit jako učitel, když vyučoval předmět Letecká taktika a rovněž Válečné dějiny.

Dne 30. září 1954 byla původní Škola povětrnostní služby jako samostatný útvar zrušena a společně s tehdy rovněž zrušenou „Vojenskou školou letectva pro ženy“ byla v té době v Žamberku vytvořena Škola pozemních specialistů letectva. V té době začal nadporučík Jiří Huk vykonávat funkci Velitel 2. školního oddílu, ve které setrval do konce srpna 1957, kdy byl tento oddíl zrušen. V době svého působení ve funkci velitele školního oddílu rovněž externě absolvoval Zdokonalovací školu důstojníků pěchoty v Bruntále.

Od září roku 1957 až do konce července roku 1962 vykonával kapitán Jiří Huk funkci Náčelník všeobecné učební skupiny, která byla v roce 1958 reorganizována na Učební skupinu leteckého provozu. Ve školním roce 1961/1962 zároveň zastupoval ve funkci Náčelník školního oddělení Školy pozemních specialistů letectva. V té době rovněž absolvoval interní kurz v oboru Pedagogika a psychologie při Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně.

Dne 15. května 1963 byl v rámci Školy pozemních specialistů letectva ukončen výcvik a v té souvislosti byla s předstihem dne 1. srpna 1962 v rámci Spojovacího učiliště v Novém Městě nad Váhem vytvořena nová Učební skupina meteorologie, která začala působit pod vedením majora Jiřího Huka.

Ve školním roce 1965/1966 studoval ve Vojenském zdokonalovacím kurzu pro důstojníky vojenské povětrnostní služby při Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a studium ukončil s výborným prospěchem. V době svého studijního pobytu vypracoval ve spolupráci s plukovníkem Václavem Čejkou, promovaným fyzikem příslušné učební plány a programy pro připravovanou Vojenskou střední odbornou školu – obor letecká meteorologie. V roce 1968 absolvoval v rámci Výzkumného ústavu 401 v Praze tříměsíční interní kurz Matematická statistika se závěrečným výtečným hodnocením.

Při svém působení ve funkci Náčelník učební skupiny meteorologie vyučoval předměty Všeobecná meteorologie, Fyzika atmosféry a rovněž Matematická a statistická průprava meteorologa. Zároveň se soustavně odborně vzdělával, sledoval odbornou literaturu, neúnavně a úspěšně budoval učebně výcvikovou základnu, odbornou knihovnu, sbírku učebních textů apod.

Pod jeho vedením se odborná úroveň Učební skupiny meteorologie dostala na velmi vysokou úroveň. Na podzim roku 1972 se podplukovník Jiří Huk zúčastnil krátkodobé stáže v Leteckém technickém učilišti ve Voroněži v SSSR a po svém návratu velmi intenzivně pracoval na českých překladech získané odborné literatury. V roce 1973 byla jeho práce vydána v rámci MNO jako odborný předpis vojenské povětrnostní služby Let 10-4 s názvem „Předpovídání povětrnostních prvků nebezpečných pro letectvo“ a v roce 1974 jako další odborný předpis Let 10-5 „Předpověď základních povětrnostních prvků a jevů“.

Dne 31. srpna 1973 byla do té doby samostatná Učební skupina meteorologie zrušena a transformována do rámce Učební skupiny elektro-speciálních zařízení. Podplukovník Jiří Huk, kterému v té době nebylo v rámci vojenské povětrnostní služby nabídnuto žádné odpovídající služební místo, byl ustanoven do funkce Velitel školního praporu. V té době se rovněž intenzivně věnoval studiu problematiky psychologie osobnosti posluchače školy. V roce 1980 byl povýšen do hodnosti plukovník a ve své době patřil k nejlepším velitelům školních jednotek v rámci celého vojenského školství. Ve funkci Velitel školního praporu úspěšně působil až do svého odchodu do výslužby na konci roku 1984.

Plukovník Jiří Huk, po celou dobu své aktivní služební činnosti sportovec a především voják tělem i duší, kterých byl v celé historii vojenské povětrnostní služby vždy nedostatek, patřil k neúnavným organizátorům systému odborné přípravy základního a středoškolského personálu vojenské povětrnostní služby. Byl znám vysokou náročností k sobě i podřízeným, kterou však vždy prosazoval na principu spravedlivosti a pozorného vztahu a úcty ke svému okolí.