Plukovník RNDr. Vilibald Kakos

Plukovník RNDr. Vilibald Kakos se narodil 27. prosince 1935 v Praze - Holešovicích. Po maturitě na libeňském gymnáziu vstoupil v roce 1954 do Československé lidové armády a absolvoval studijní obor vojenská povětrnostní služba při Vojenské technické akademii v Brně, kde získal v roce 1959 titul promovaný fyzik. Po roční vojenské praxi u 2. stíhacího leteckého pluku na letišti Bratislava - Ivánka nastoupil jako meteorolog do synoptického oddělení Hlavního leteckého povětrnostního ústředí v Praze - Karlíně. Zde pracoval ve funkcích aerolog nebo synoptik, kdy jeho hlavní pracovní náplň představovaly analýzy synoptických map a vydávání krátkodobých předpovědí počasí. Když v říjnu 1967 vzniklo oddělení dlouhodobé předpovědi počasí, stal se Vilibald Kakos jeho prvním náčelníkem.

Po okupaci Československa v srpnu 1968 došlo v armádě k rozsáhlým politickým čistkám a rovněž major Vilibald Kakos byl v roce 1970 z důvodu své politické nespolehlivosti propuštěn ze služebního poměru. Jako součást tehdejšího procesu „kádrové očisty“ ČSLA byl, podle pokynů tajného rozkazu Ministra vnitra ČSSR č. 44/1970 a na základě rozhodnutí Kolegia ministra národní obrany č.j. 061120/10a z roku 1971, vypracován seznam příslušníků ČSLA, kteří se v období let 1968 a 1969 dopustili zvláště závažných politických chyb. Seznam osob byl v rámci Federálního ministerstva vnitra (FMV) použit jako podklad pro naplánování a v případě potřeby k provedení operačně-bezpečnostního opatření nazvaného „Akce Norbert“. V rámci tohoto úkolu mělo FMV v době branné pohotovosti státu izolovat osoby potenciálně ohrožující vnitřní pořádek a bezpečnost státu. Představitelé a  nositelé pravicového oportunismu a organizátoři protistátních, protistranických a protisovětských akcí měli být zatčeni a umístěni v předem vybudovaných internačních táborech. Na tento seznam osob byl rovněž zařazen major Vilibald Kakos (registrační číslo 38).

Díky vstřícnosti tehdejšího vedení Českého hydrometeorologického ústavu mohl naštěstí pokračovat v odborné práci v oboru hydrologie, kde působil v rámci tehdejší Ústřední předpovědní vodohos­podářské informační služby a tak zahájil svou dlouholetou kariéru hydrometeorologa. Nucený odchod z armády tak pro něj znamenal i vynucené mezioborové rozkročení. Z politických důvodů se nemohl ucházet o vědeckou kandidaturu ani pedagogicky působit. V 80. letech přesto přednášel problematiku hydrometeorologie na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického, avšak pod cizím jménem. V té době se rovněž zapojil do práce redakční rady meteorologického slovníku výkladového a terminologického.

V roce 1985 mu byl po složení rigorózních zkoušek na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze udělen titul RNDr.

Po politických změnách byl Vilibald Kakos v roce 1990 společensky rehabilitován, jmenován do vojenské hodnosti plukovník a vrátil se zpět k hydrometeorologické službě AČR, kde se kromě jiného podílel na tvorbě střednědobých předpovědí počasí. Po jeho odchodu z činné služby ke dni 30. června 1997 postihly Českou republiku ničivé povodně, které předznamenaly jeho další odborné působení. Následujícího roku nastoupil již jako důchodce do pracovního poměru k Oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde působil až do roku 2012. Zde se zapojil do řešení celé řady výzkumných projektů, mj. vyhodnocení povodní v letech 1997, 2002 a 2006, přičemž zároveň předával své bohaté zkušenosti mladším spolupracovníkům.

Během více než padesáti let působil RNDr. Vilibald Kakos především v operativní meteorologické nebo hydrologické službě. Přesto publikoval nebo se autorsky podílel na více než sto odborných článcích. Vycházely především v Meteorologických zprávách nebo různých vodohospodářských časopisech, mnohé jsou však roztroušeny i v různých konferenčních sbornících. Jsou věnovány převážně meteorologickým příčinám povodní na českých tocích, analýze sucha a využití meteorologie v hydrologické předpovědní službě. Mnohé práce mají formu případových studií aktuálních nebo historických silných srážek a povodní, epizod sucha nebo hodnocení zimních období. Kromě článků se autorsky podílel i na několika monografiích.

RNDr. Kakos se ve svých studiích i při řešení výzkum­ných úkolů zabýval příčinami vzniku povodní, sucha a ledo­vých jevů na labské vodní cestě, dlouhodobým kolísáním čet­nosti povodní zejména ve vztahu k pražským klementinským pozorováním, analýzou průtrží mračen a krupobití a dále vyu­žíváním údajů z meteorologických radiolokátorů v předpovědní výstražné hydrometeorologické službě. Čet­nými novinovými články a přednáškami pro Pražskou infor­mační službu přispíval k popularizaci meteorologie a hydro­logie. Jako člen redakční rady se podílel na přípravě a vydání Meteorologického slovníku výkladového a terminologického.

Neomezil se však jen na odborné publikace, nýbrž napsal také přes dvě desítky popularizačních článků, z nichž vyniká především řada pravidelných souhrnů počasí v jednotlivých letech, uveřejňovaných v období 1976 až 2000 převážně v Hospodářských novinách. Nelze opominout ani pečlivé a mnohdy značně kritické recenze publikací s hydrometeorologickou tématikou uváděné v odborném časopisu Meteorologické zprávy.

Neméně záslužná byla i jeho pedagogická činnost. V letech 1990 až 2008 působil jako externí pedagog na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho přednášky na téma „Vybrané kapitoly z hydrometeorologie“ patřily k oblíbeným předmětům studentů fyzické geografie, kteří oceňovali šíři praxí prověřených znalostí přednášejícího i jeho komentáře k aktuálním hydrometeorologickým událostem. Více než stovka studentů tak měla možnost nahlédnout do tajů hydrometeorologie, jíž Vilibald Kakos zasvětil celý svůj profesní život. Je jen příznačné, že svou bohatou publikační činnost završil v roce 2008 obsáhlým článkem v Meteorologických zprávách o meteorologovi, klimatologovi, geografovi a astronomovi prof. PhDr. Františku Augustinovi, zakladateli české hydrometeorologie (dostupný  zde).

Vilibaldovi Kakosovi nechyběl ani smysl pro humor, nadhled a přátelské vztahy, pamětníci zároveň velmi rádi vzpomínají na jeho veselé písničky, které doprovázel skvělým hraním na knoflíkovou tahací harmoniku - heligonku.

V celé své odborné kariéře i osobním životě byl plukovník RNDr. Vilibald Kakos vždy příkladem své osobní integrity, úcty k hodnotám, vysokého pracovního nasazení, solidnosti, preciznosti a upřímného přátelství. Zemřel po delší nemoci dne 8. ledna 2022.