Jozef Karniš

Jozef Karniš se narodil 19. března 1936 na Slovensku v obci Ražňany, okres Prešov. Základní lidovou školu a měšťanskou školu navštěvoval v letech 1942 až 1951 v Sabinově. V letech 1951 až 1953 studoval na Zemědělské technické škole v Sabinově a potom pokračoval na Ekonomické škole v Košicích. Studium ukončil maturitní zkouškou v roce 1955.

Dne 24. října 1955 nastoupil základní vojenskou službu u 253. protiletadlového dělostřeleckého pluku v Novém Městě nad Metují. Zastával funkci radisty a později obsluhy děla. Dne 1. února 1957 byl přijat za poddůstojníka z povolání a zařazen na funkci velitele hospodářského družstva.

Dnem 1. září 1958 byl přemístěn k Vojenskému topografickému úřadu v Dobrušce (VTOPÚ) s určením do funkce starší měřič a od 1. října 1958 do funkce radiový mechanik. Absolvoval kvalifikační kurz praporčíků a od 1. října 1960 byl přijat do sboru praporčíků VTOPÚ a určen do funkce starší radiový mechanik. Dále zastával funkce pomocník velitele spojovací čety-starší radiový mechanik (1963 až 1967) a pomocník pro spojení VTOPÚ (1967 až 1971). Od 1. listopadu 1971 byl ustanoven do funkce spojovacího náčelníka VTOPÚ. V roce 1973 vykonal důstojnické zkoušky a dnem 1. května 1973 byl jmenován do hodnosti podporučíka. Funkci spojovacího náčelníka VTOPÚ vykonával až do 30. června 1994 kdy dosáhl věkové hranice pro odchod do důchodu a byl propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání. Dále pracoval ještě osm roků u Technických služeb v Dobrušce.

V průběhu vojenské služby Jozef Karniš významně přispíval k zavádění výpočetní techniky ve VTOPÚ. Již v roce 1960 byl pořízen do VTOPÚ první počítač AZ 12 a praporčík Karniš se podílel na jeho zavádění. V letech 1962 až 1968 vystudoval při zaměstnání Střední průmyslovou školu strojnickou v Novém Městě nad Metují obor přístrojová automatizační technika, kde již po druhé maturoval. Získané znalosti z oboru výpočetní a automatizační techniky využíval ve své další činnosti, zejména ve funkci spojovacího náčelníka VTOPÚ, kdy jako materiální hospodář řídil technické zabezpečení samočinných počítačů MINSK 22, EC 1033, SM 5212, které byly v ústavu postupně instalovány a využívány. Měl významný podíl na zasíťování ústavu, vybudování zařízení pro svolání osob v ulici Mírová a zúčastnil se řady odborných taktických cvičení.

Kapitánu Josefu Karnišovi byly uděleny medaile „Za službu vlasti“ v roce 1964, a medaile „Za zásluhy o obranu vlasti“ v roce 1979. Do hodnosti majora byl povýšen dne 1. května 1985.

Jako mladý provozoval zápas řecko-římský, v roce 1954 získal 3. místo na celostátním přeboru. V roce 1965 se významně zapojil do stavby volejbalového hřiště v Mírové ulici. Sám aktivně hrával volejbal a vedl volejbalový oddíl Dukla Dobruška.

Nezištně dlouhodobě pracoval pro pionýrskou organizaci v Dobrušce. Stal se ikonou dětského tábora v Suchém Dole. Podařilo se mu zajistit finanční prostředky na odkoupení pozemků, na kterých byl a je tábor provozován a následně vybudovat nové ubytovací objekty, kuchyni a přípojku vody a elektřiny. V průběhu desítek let se podílel na výchově dobrušských dětí a byl mezi nimi velmi oblíben. Důkazem toho bylo i to, že vedoucí a instruktoři tábora zasadili v těsné blízkosti tábora Jozefu Karnišovi u příležitosti jeho 70. narozenin pamětní strom s pamětní deskou, která bude dlouhodobě připomínat otce tábora a kamaráda několika generací dobrušských dětí. Byl i dlouholetým aktivním členem ve Veřejné lyžařské škole v Dobrušce, významně se podílel zejména na technickém zabezpečení školy.

Mjr. Jozef Karniš