Generálmajor Ing. Ladislav Kebísek

Narodil se 23. dubna 1928 v Horním Srní v malebném prostředí Vlárského průsmyku. Pochází ze šesti dětí. Jeho otec původem lesnický dělník, na začátku 1. světové války, byl těžce zraněn, přišel o pravou ruku a jako vojenský invalida provozoval od r. 1914 hostinec.

Po skončení měšťanské školy v r. 1943 začal studovat v Martine reálku a po válce přešel na gymnázium v Trenčíně, kde v r. 1947 maturoval. Po maturitě se stal vojenským akademikem - frekventantem dělostřeleckého směru Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Po jejím absolvování, jako poručík, se stal v r. 1949 1. důstojníkem a zakrátko velitelem baterie samostatného protitankového oddílu v Týně nad Vltavou. Kromě toho zastával funkci technicko-výstrojního.náčelníka útvaru. V září 1950 byl vyslán do půlročního kurzu chemických náčelníků v Olomouci a v únoru 1951, po jeho ukončení, byl přeložen k dělostřeleckému pluku do Chomutova na funkci chemického náčelníka. Zakrátko po absolvování aplikačního dělostřeleckého kurzu, byl v červenci 1951 ustanoven náčelníkem dělostřeleckého oddílu. Při této funkci se setkával s geodetickým měřením a výpočty pro stanovení přesných prvků střelby a není náhodou, že podal žádost o studium geodezie a kartografie na Vojenskou inženýrskou akademii v Praze. Tato však bylo v r. 1951 zrušena a žadatelé byli převedeni na nově zřízenou VTA Brno. Zde jako kapitán v r. 1956 ukončil studia geodetického oboru státní zkouškou, promoval a získal titul inženýr.

Po studiu nastoupil do Vojenského topografického ústavu v Dobrušce, kde působil jako geodet, později náčelník hraničního geodetického oddělení pro údržbu, delimitaci a demarkaci státní hranice, při zhušťování geodetických bodů a při rekognoskaci a revizi trigonometrické sítě. V roce 1960 byl přemístěn k topografickému oddělení Generálního štábu, kde zastával funkci staršího důstojníka pro geodetické a topografické zabezpečení.

V roce1962 byl pověřen výstavbou nově zřizovaného útvaru topografické služby – 5. geodetického odřadu v posádce Dobruška a ustanoven jeho velitelem. V období let 1963-1964 absolvoval zahraniční postgraduální studium v oboru geodetické astronomie, geofyziky a operačního umění.

S odřadem prožil složité období jeho výstavby, specifické odborné přípravy nastupujících důstojníků převážně po ukončení škol, včetně výcviku důstojníků od zrušených dělostřeleckých útvarů. Náročné bylo dvoje stěhování odřadu do posádky Krnov a Opava. I za uvedených obtížných podmínek odřad pod jeho řízením úspěšně plnil odborné úkoly geodetické, při obnově map i přímé geodetické zabezpečení technických prostředků armády.

V lednu 1969 byl ustanoven zástupcem náčelníka topografického oddělení GŠ, a v roce 1978 náčelníkem topografického oddělení – náčelníkem topografické služby Československé armády. V uvedených funkcích cílevědomě usiloval o modernizaci výzbroje polních útvarů služby,o vývoj a zavedení mobilních pracovišť, o zavedení a osvojení nové dálkoměrné a gyroskopické techniky, o zdokonalování polního výcviku. Prosazoval kvalitu a modernizaci výuky základního a postgraduálního studia geodezie a kartografie na Vojenské akademii a zabezpečoval katedře geodezie a kartografie nejmodernější techniku a material.

Pod jeho vedením byly úspěšně řešeny tak náročné úkoly, jakými bylo zpřesnění a mezinárodní vyrovnání základních geodetických sítí, osvojení a aktivní působení v oboru družicové geodézie, teoretický výzkum a provozní zavedení prostředků výpočetní techniky a pasivní počítačové grafiky pro automatizaci tvorby především speciálních map, budování základů pohotové a globální geografické informatiky, uplatnění a využívání prostředků výpočetní a automatizační techniky v dalších oborech a agendách topografické služby. Svojí autoritou značně přispěl ke zvýšení prestiže topografické služby, v armádě i civilním sektoru.

Oceněním jeho úspěšné práce ve funkci náčelníka topografické služby bylo v roce 1987 jmenování do hodnosti generálmajora.

Byl členem vědecké rady ministra národní obrany a koordinační rady českého a slovenského úřadu geodézie a kartografie, členem mezirezortní rady pro využívání dálkového průzkumu Země, členem komise základního výzkumu ČSAV pro obory geodézie, geofyziky, geologie a astronomie, předsedou nebo členem státní zkušební komise na VA Brno a na stavební fakultě ČVUT Praha a členem dalších státních i nevládních orgánů . Působil ve vládních delegacích pro delimitaci a úpravu státní hranice. Zastupoval Československou armada, byl delegátem mezinárodních konferencí geodetických služeb a porad náčelníků vojenských topografických služeb armád tehdejšího sovětského bloku.

Jeho působení v čele služby bylo oceněno udělením řady státních, rezortních a zahraničních vyznamenání.

Dnem 30. 4. 1990 odešel do zálohy. I poté po dobu několika let pracoval ve výzkumu a v železniční geodezii.

Mezi příslušníky služby byl znám a oblíben jako náročný, ale uvážlivý náčelník, který vždy usiloval o získání co nejširších a objektivních informací, než přistoupil k řešení někdy i velmi složitých problémů a personálních opatření.

Byl aktivním členem Sdružení přátel Vojenské zeměpisné služby od jeho založení.

Ladislav Kebísek byl členem Klubu generálů České republiky.

Zemřel neočekávaně 7.ledna 2020 ve věku nedožitých 92 let.