Plk. Ing. Kamil Klečka

Narodil se 14. července 1927 v Hranicích na Moravě jako druhorozený syn Eduardu a Růženě Klečkovým. Otec byl důstojníkem Československé armády a v té době učil na Vojenské akademii (VA) v Hranicích. Matka byla v domácnosti. Otec jako voják z povolání měnil často svoje působiště, a proto navštěvoval obecnou školu v Brně, Ružomberoku a Trenčíně, gymnázium pak v Trenčíně, Hranicích a v Praze.

V březnu 1939, po vzniku Slovenského štátu, se rodina přestěhovala z Trenčína do Hranic a později do Prahy.

V období leden – květen 1945 byl totálně nasazen u Technische Nothilfe v Humpolci a Havlíčkově Brodě. Maturoval v roce 1946 v Praze.

Po maturitě byl přijat na VA v Hranicích, kterou ukončil v roce 1948 a byl přidělen do Ružomberka jako velitel RTZ (rota těžkých zbraní) u 17. samostatného samopalného praporu, patřícího pod velení tankové brigády v Martině. V roce 1949 byl přeložen do Nitry k 7. pěšímu pluku - Tatranskému. Ještě v tomtéž roce absolvoval kurz velitelů ženijních čet s výtečným prospěchem a 1.9.1949 do 30.8.1950 byl velitelem roty výcvikového praporu SNB v Kremnici, kde frekventanti praporu byli připravováni na převzetí obrany státních hranic po finanční stráži. V září 1950 se vrátil do Nitry. V témže roce se pěší pluk 7. Tatranský, přestěhoval do Senice. Kde byl ustanoven do funkce velitele baterie a velitele poddůstojnické školy DPÚ (dělostřelectva pěšího útvaru). V roce 1951 se jako zástupce velitele přehlídkového praporu účastnil první vojenské přehlídky na Letenské pláni v Praze.

Reorganizací armády byl v roce 1951 7. pěší pluk - Tatranský přetvořen na 7. mechanizovaný pluk s dislokací v Hodoníně, kde zastával funkci náčelníka tělesné přípravy pluku .

V roce 1952, po zamítnutí přihlášky na Vojenskou inženýrskou akademii se přihlásil na roční studium do vojenské Topografické školy v Dobrušce. Ukončil ji s výtečným prospěchem a byl zařazen jako topograf 3. Třídy do 4.topografického oddělení, topografického odboru Vojenského topografického ústavu (VTOPÚ) v Dobrušce. V roce 1954 zahájil studium na Vojenské technické akademii v Brně, katedře geodézie a kartografie.

Jeho služební zařazení bylo stále negativně ovlivňováno tím, že nebyl členem Komunistické strany a že jeho otec, který zastával vysokou funkci v intendanční službě, byl jako bývalý příslušník Vládního vojska a po odmítnutí vstoupit do Komunistické strany nežádoucí. V rámci čistek v padesátých letech byl neoprávněně obviněn a odsouzen k nepodmíněnému odnětí svobody.

Po ukončení studií na Vojenské akademii s vyznamenáním se vrátil do VTOPÚ a byl přidělen na fotogrammetrický odbor.

V roce 1962 byl převelen k nově utvořenému 5. geodetickému odřadu, jako náčelník prvního geodetického oddělení.

V roce 1966 byl vyzván k účasti v konkurzu o přijetí na katedru geodézie a kartografie VA AZ v Brně. Na jeho základě byl vybrán a ustanoven učitelem na této katedře.

V roce 1974 na základě opatření v rámci konsolidace nemohl jako nestraník na VA AZ přednášet a byl z armády propuštěn.

Po propuštění nastoupil jako geodet v podniku Geofyzika Brno, kde pracoval od roku 1974 až do odchodu do starobního důchodu v roce 1989.

Za odpovědnou práci byl oceněn titulem Vzorný pracovník a Zasloužilý pracovník podniku.

Plk. Ing. Klečka byl od svého mládí aktivním sportovcem a sportovním funkcionářem.

Již v průběhu studia na gymnáziu v Praze se aktivně věnoval nejdříve lehké atletice a jako dorostenec košíkové. Na VA v Hranicích trénoval lehkou atletiku s Emilem Zátopkem a Jiřím Poděbradem. V roce 1947, jako člen družstva košíkové, získal titul armádního mistra republiky. V roce 1948 se zúčastnil, jako cvičenec, armádního vystoupení na posledním Všesokolském sletu v Praze. V roce 1955 byl ustanoven vedoucím skupiny dvou set cvičenců na bradlech a zúčastnil se s nimi na první Spartakiádě v Praze. Od roku 1966 pracoval v dobrovolných funkcích Českého volejbalového svazu jako člen Sportovně technické komise a Komise rozhodčích krajského volejbalového svazu i jako aktivní rozhodčí volejbalu.

Zemřel 28. prosince 2021.