Generálmajor doc. Dr. Ing. Jan Klíma

Jan Klíma se narodil 19. července 1907 v Růžově u Českých Budějovic jako jedno ze čtyř dětí v rolnické rodině. Po absolvování budějovické reálky odešel v r. 1926 na pražské České vysoké učení technické (ČVUT), kde r. 1931 ukončil studium stavební fakulty s doplňkovým studiem geodézie. Po absolvování Školy důstojníků v záloze dělostřelectva byl do r. 1933 topografickým důstojníkem 11. dělostřeleckého pluku v Košicích, poté rok bez zaměstnání.

V roce 1934 byl na vlastní žádost přijat, jako podporučík, do Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) a zařazen do geodetického kurzu, který absolvoval v r. 1935.Současně byl povýšen do hodnosti poručíka a přijat za důstojníka z povolání.

V ústavu pracoval jako geodet až do jeho zrušení v r. 1939.

V době protektorátu pracoval do r. 1943 jako geodet Zeměměřického úřadu Čechy a Morava, kam byla většina bývalých příslušníků VZÚ převedena. Po ročním totálním nasazení pracoval až do listopadu 1945, do svého návratu do VZÚ, v projekční kanceláři Československých státních drah.

Začátkem roku 1946 předložil a v květnu obhájil na ČVUT doktorskou práci z oboru geodézie.Podle tehdejší legislativy získal titul Dr. Ing.

V r. 1949 byl již jako podplukovník ustanoven náčelníkem studijního a výzkumného odboru VZÚ.Příslušníky odboru byli mimo něho pplk. Dr. mg. Josef Vykulil, pplk. Dr. Mg. Bedřich Polák, kpt. RNDr. Karel Čermín a mjr. RNDr. Ing. Bohuslav Šimák

V únoru 1950 byl pplk. Dr. Ing. Klíma ustanoven topografickým referentem na operačním odděleni Hlavního Štábu MNO.

Zasloužil se o to, že v srpnu 1950 došlo k vytvoření Vojenské topografické služby a jejích orgánů na slupni GŠ, svazů, svazků a učitelů topografické přípravy na vojenských Školách. V rámci operační správy GS bylo vytvářeno samostatné topografické oddělení a pplk. Klíma ustanoven jeho náčelníkem.

Dr. Ing. Klíma byl odborné angažován i mimo armádu. Od r. 1951 byl členem kartografické komise ministerstva školství, členem vládní komise pro organizaci prací v čs. geodézii a kartografii (výsledkem bylo mimo jiné zřízení Ústřední správy geodézie a kartografie - USGK), členem geodetického komitétu při Československé akademii véd (ČSAV), Členem předsednictva vědeckotechnické společnosti - sekce geodetické a členem kolegia předsedy ÚSGK. Byl předsedou státní zkušební komise na Vojenské akademii (VA) a ČVUT. Od r. 1959 přednášel na VA, kde byl v r. 1964 jmenován docentem.

Jako představitel vojenské geodézie a kartografie byl účastníkem mezinárodních porad geodetických služeb tehdejšího sovětského bloku, stejně jako porad náčelníků topografických služeb armád států Varšavské smlouvy.

Během svého působení v řídicí funkci nezapomínal na vědeckou a publikační činnost. Svědčí o tom řada článků, uveřejněných zejména ve sborníku služby. Inicioval zpracování a vydání původního československého kartografického díla Československého vojenského atlasu, jehož byl hlavním redaktorem a předsedou redakční rady.

Pod vedením generálmajora doc. Dr. Ing. Jana Klímy prošla topografická služba všestranným vědeckotechnickým rozvojem. Zasloužil se o to, že pro potřeby obrany, státní správy, ekonomiky a mezinárodní spolupráce byl zaveden mezinárodní souřadnicový systém, stejné jako mezinárodní kartografické zobrazení. Že v geodézii byly postupné zaváděny radiové a světelné dálkoměry, gyroteodolity a pro výpočty byl použit v Československu snad prvý samočinný počítač (ZUSE Z-II).

V mapování převládlo využívání leteckých snímků a fotogrammetrických metod, včetně provozního využití metody analytické aerotriangulace vypracované ve VA.

V kartografii se vedle klasické kresby prosadilo postupné rytí, vylepování opakujících se prvků, práce na rozměrově stálých fóliích, prvé pokusy o automatizaci stereotypních prací. V kartografické reprodukci byly vyřazeny zdraví škodlivé postupy, zavedeno používání rozměrově stálých filmů, standardních barev pro člyřbarvový ofsetový tisk map. V řídicích a zásobovacích činnostech se uplatnila výpočetní, zpočátku děrnoštítková technika. Vznikly prvé práce zabývající se digitálním zpracováním informací o území. Službě náleželo přední místo v uplatňování a využívání vědeckotechnického rozvoje a technologických inovací.

Je třeba ocenit odvahu a prozíravost gen. Klímy, když i přes tlak tehdejšího spojeneckého velení zachoval působnost a činnost topografické služby ve vojenské geografii, vývoji a v systematické tvorbě speciálních map, tvorbu reliéfních map a dosažení celoarmádní působnosti v informačních technologiích, jakými byla reprografie a mikrografie

Generálmajor doc. Dr. Ing. Jan Klíma odešel do důchodu dnem 31. ledna 1969. I poté dal k dispozici své znalosti a schopnosti a již jako důchodce pracoval v jednom z poradních týmů MNO. Od r. 1971 se jako vědecký pracovník Výzkumného střediska 090 významně podílel na rozpracování a stanovení postupu uplatnění automatizace v kartografii a geografii.

Skonal náhle v listopadu 1974 ve věku 67 let.Svým bohatým, průkopnickým, odborným, organizátorským a řídicím působením, jako zakladatel a vedoucí osobnost vojenské topografické služby zanechal podnětný odkaz a má neopomenutelné místo v téměř stoleté historii Vojenské zeměpisné služby AČR.