Gen. Bohumír Kobliha

Životopis
Narodil se 26.října 1902 v Přerově, Po absolvování gymnázia studoval na střední hospodářské škole a po dobrovolném odvodu k čs. armádě působil jako poddůstojník u různých útvarů. Absolvoval nově zřízenou Vojenskou akademii v Hranicích (1920), pěchotní školu v Milovicích (1923) a topografickou školu při Vojenském zeměpisném ústavu (VZÚ) v Praze (1927). Následně jako topograf byl zapojen do vojenského mapování.
Roku 1934 vystudoval Vysokou válečnou školu v Praze a stal se důstojníkem. Působil u útvarů v Hranicích a ve funkci přednosty operačního oddělení štábu armádního sboru v Košicích.
Pokus o přechod hranic koncem roku 1939 byl neúspěšný, zdařil se až přes Bělehrad roku 1940, kdy se stal příslušníkem čs. zahraniční armády. Působil jako velitel roty a pak i praporu v československé jednotce na Středním východě, v Sýrii a u Tobruku v Libyi. Účastnil se všech afrických válečných tažení a jako topograf poskytoval mimořádné služby. V roce 1943 byl přidělen do mise pro Balkán a Střední východ. Po jejím ukončení a obeplutí Jižní Afriky byl zapojen do práce štábu čs. armády v Londýně jako důstojník pro vybudování čs. branné moci.
1. června 1945 byl po návratu do osvobozené vlasti jmenován – již v hodnosti plukovníka generálního štábu - velitelem VZÚ v Praze. V rámci začínajících politických procesů po únoru 1948 byl dán na dovolenou a po krátkém zaměstnání v Archeologickém ústavu byl zatčen. V roce 1949 byl degradován a uvězněn tři roky v pracovních táborech několika uranových dolů. Po roce 1954 byl pomocným dělníkem, později přešel do administrativy Pozemních staveb Přerov.
Byl činný v tehdejším Svazu protifašistických bojovníků, podílel se na zpracování různých studií o životním prostředí. Penzionován byl roku 1965 a zemřel 20. března 1981.
Plně občansky a vojensky byl rehabilitován roku 1995 a in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.