Plukovník v. v. Ing. Jan Kotva

Narodil se 16. května 1934 v Moravské Třebové v rodině důstojníka ČSLA. V roce 1949 nastoupil jako učeň do Vojenského výcvikového střediska Vojenského zeměpisného ústavu v Praze.

Po vyučení byl vyslán do školy důstojníků v záloze v Rokytnici v Orlických horách. Poté v roce 1953 nastoupil přímo do druhého ročníku topografického směru tříletého Ženijně technického učiliště v Litoměřicích, které absolvoval s výtečným prospěchem v roce 1955. K jeho výrazným rysům patřila snaha o co nejlepší výsledky ve studiu i v praxi. V Litoměřicích se oženil a zůstal v učilišti, jako velitel topografické školní čety. Po roce byl převelen do Dobrušky k Vojenskému topografickému ústavu (VTOPÚ). Jako geodet třetí třídy zaměřoval vlícovací body pro topografické mapováni v měřítku 1 : 10 000. Již jako geodet druhé třídy plnil náročné odborné úkoly při demarkaci statni hranice s Maďarskem na řece Iplu. Po roce 1960, již jako geodet první třídy, se podílel na vyměřováni státní hranice s SRN a NDR. Do roku 1963 prováděl měřické práce při budování orientačních bodů v síti trigonometrických bodů a na východním Slovensku doplňoval podzemní stabilizaci trigonometrických bodů.

V roce 1963 byl převelen k armádnímu geodetickému odřadu, kde vykonával funkci náčelníka geodetické skupiny. Po krátké době se vrátil zpět k VTOPÚ jako náčelník geodetické skupiny topograficko-geodetického odřadu.

Studium na Vojenské akademii zahájil externě v roce 1962. V roce 1965 přešel do 3. semestru interního studia. Absolvoval v roce 1969 s červeným diplomem a byl promován zeměměřickým inženýrem. Poté byl ustanoven náčelníkem geodetického odděleni topo - geodetického odřadu (TGO) v Dobrušce. V roce 1971 se stal velitelem tohoto odřadu.

V roce 1976 byl ustanoven do funkce zástupce náčelníka ústavu-hlavního inženýra. Tuto funkci vykonával osm let.

Po roce 1984 byl přemístěn k Výzkumnému středisku 090 na funkci náčelníka odděleni geodezie, geofyziky a mapováni.Tuto funkci zastával až do roku 1990, kdy po dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu odešel do výslužby.

Jako odborník se i během svých náčelnických funkci podílel na měřeni gyroteodolitem v uranových dolech a při výstavbě metra. Dále pak prováděl geodetická měřeni při instalaci pasivních radiolokátorů (Ramona, Tamara) v SSSR, a později v Rusku, v KLDR a v Sýrii.

I v důchodu se zabýval zeměměřickou činnosti. Jako osoba samostatně výdělečně činná prováděl vytyčováni hranic pozemků, zaměřování staveb, zhotovováni geometrických plánů apod.

Se svoji manželkou Marií, která rovněž pracovala ve VTOPÚ, se věnují své rodině a zahrádce.