Otokar KRÁSNÝ

Narodil se 16. dubna 1929 v Domažlicích. Po maturitě, kterou absolvoval v roce 1948 na reálném gymnáziu v Mladé Boleslavi, se přihlásil do Vojenské akademie v Hranicích, obor protiletadlového dělostřelectva. Zde byl při vyřazení dne 1. 7. 1950 povýšen do první důstojnické hodnosti a nastoupil službu u protiletadlového dělostřeleckého oddílu. V roce 1951 nastoupil studium na Vojenské technické akademii (VTA) v Brně obor geodetický a kartografický, studium ukončil v roce 1956 státní zkouškou, promoval a získal titul zeměměřického inženýra. Ještě v rámci studia se oženil s manželkou Hanou a v roce 1952 se jim narodil první syn Otakar.

Po skončení studia na VTA nastoupil ke VTOPÚ Dobruška na funkci geodeta II. třídy 2. měřického oddělení Geodetického oboru (GO), od 16. 9. 1957 zastával funkci geodeta I. třídy zástupce náčelníka oddělení a od 28. 8. 1961, již v hodnosti kapitána, funkci náčelníka geodetického oddělení GO. V období od 29. 8. 1962 do 31. 10. 1964 byl přemístěn k nově vytvořenému VÚ 6270 Dobruška, kde zastával funkci náčelníka oddělení geodetických podkladů a výpočtů. Při výkonu všech geodetických funkcí byl uznávaným geodetem. Zejména plnil úkoly při rekognoskaci, revizi a údržbě bodů trigonometrické sítě a při měření lícovacích bodů pro stereofotogrammetrické mapování. Při praktickém měření volil optimální metody měření a pracovní postupy a dosahoval vysokou produktivitu a přesnost vykonávaných prací.

Dnem 1. 11. 1964 se vrací zpět do VTOPÚ na funkci náčelníka oddělení strojně početní stanice ARITMA, kterou zastával do srpna 1967. Dále zastával funkce náčelníka provozu samočinných počítačů (září 1967 – březen 1970), náčelníka oddělení analýzy a projekce (duben 1970 – duben 1971), staršího důstojníka analytika oddělení analýzy a projekce (květen 1971 – srpen 1978) a ZN provozu analýzy a projektování Výpočetního střediska projektování a ITZ (září 1978 – prosinec 1986), kterou zastával až do svého propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání dne 31. 12. 1986. Jeho odborný záběr byl široký. Měl, ve své době vzácné, pochopení a cit pro význam automatizace a výpočetní techniky v oblasti topograficko-geodetického zabezpečení. Tyto vlastnosti plně uplatňoval v praxi na všech úrovních služebního zařazení. Podílel se na přípravě a zavádění technologií geodetických výpočtů na reléový samočinný počítač Zuse Z–11 (ve VTOPÚ druhý v armádě), na novou děrnoštítkovou techniku (první alfanumerická stanice Aritma v armádě), i později na samočinný počítač 2. generace Minsk 22M. Vedle oblasti vědeckotechnických výpočtů se jako vedoucí pracoviště věnoval i hromadnému zpracování dat zejména v procesech zásobování armády mapami (Strojně početní evidence map) a v procesech plánování a řízení výroby, evidence a spotřeby pracovního času. Pod jeho vedením dokázalo oddělení analýzy a programování plně zabezpečit vývoj, zavedení a provoz nových technologií v nově zřízeném Výpočetním středisku již od roku 1968.

Ing. Otokar Krásný byl všestranně aktivní, sportovně založený. Ve svém volném čase se věnoval závodnímu i rekreačnímu sportu, zejména volejbalu a lyžování. Jeho koníčkem byla hra na kytaru, miloval trampské a kantry písničky, které si s rodinou hrávaly. Měl výrazné organizační schopnosti a pro svoje plány dovedl získat řadu spolupracovníků a kamarádů. Pod jeho vedením bylo v roce 1965 postaveno na Mírové ulici volejbalové hřiště, v roce 1969 bylo sportoviště rozšířeno o druhé volejbalové hřiště, kde se pravidelně hrály volejbalové zápasy, turnaje a pořádaly se zde i sportovní dny náčelníka VTOPÚ. V zimním období zde bylo pro místní obyvatele zřízeno osvětlené kluziště s nízkými mantinely. Hřiště zde stojí dodnes, ale jejich využití již není tak intenzivní.

Byl zakládajícím členem Veřejné lyžařské školy (VLŠ) v Dobrušce. Zhruba 10 let před založením VLŠ, v roce 1961, začala jezdit skupina příznivců lyžování, především zaměstnanců VTOPÚ a jejich rodinných příslušníků o nedělích v zimě na Orlické hory. Vyjíždělo se z objektu VTOPÚ na vozidlech PV3S, kde seděl jako velitel vozidla Ing. Otokar Krásný. S přibývajícími zájemci vznikla skupina organizátorů, začaly se objednávat autobusy a v zimě 1971 až 1972 se jel 1. ročník VLŠ a Ing. Krásný se stal jejím prvním vedoucím. Funkci vedoucího VLŠ zastával až do roku 1978.

V letech 1972 až 1982 si splnil svůj chlapský sen a podle vlastního návrhu si s manželkou Hanou a dětmi postavili na Novém Hrádku rodinný dům, kam se v roce 1982 rodina přestěhovala. Zde po roce 1989 pomohl obnovit činnost místního Sokola. Aktivně v Sokolu pracoval a spolu s manželkou cvičili na obnoveném sokolském sletu v Praze v roce 1990. V průběhu „Sametové revoluce“ byl zakládajícím členem Občanského fóra v Náchodě. Potom, když zjistil co je politika, kritizoval poměry, až v roce 1992 se od politiky distancoval a dále se věnoval pouze sportu a rodině.

Spolupracovníci a kolegové znali Ing. Krásného jako člověka vysoce kvalifikovaného a náročného, který svoji odbornost teoreticky a prakticky ovládal. Měl vynikající znalosti z oboru matematiky a uvědomoval si budoucnost výpočetní techniky v procesu řízení procesu topograficko-geodetického zabezpečení a svojí činností a tomuto významně přispěl. Byl férovým a nezapomenutelným kamarádem.

Pplk. Ing. Otokar KRÁSNÝ