František NAGY

František Nagy se narodil 17. září 1941 v Bratislavě. Základní školu navštěvoval v letech 1947 až 1955 v Šamoríně s vyučovacím jazykem slovenským a maďarským a dále v letech 1955 až 1958 absolvoval Jedenáctiletou střední školu v Šamoríně. Potom v letech 1958 až 1960 absolvoval dvě třídy nadstavbového studia na Průmyslové škole stavební a zeměměřické v Košicích, kterou ukončil maturitou.

V roce 1960 nastoupil jako žák do školy pro přípravu důstojníků v záloze směr železniční u Železničního učiliště ve Valašském Meziříčí. V letech 1961 až 1963 absolvoval Ženijně technické učiliště – topografický směr v Bratislavě, kde byl 1. 8. 1963 vyřazen v hodnosti technika poručíka z povolání a jmenován topografem III. třídy topografického oddělení, topografického odboru ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce. Později, v rámci tehdejšího Topograficko-geodetického odboru (TGO) ústavu, vykonával postupně odborné funkce náčelníka topografické skupiny – topograf (1963 – 1966), náčelníka geodetické skupiny – geodet (1966 – 1971) a starší geodet (1971 – 1974).

Po půlročním topografickém mapování v měřítku 1:10 000 bylo hlavním těžištěm jeho odborné činnosti měření vlícovacích bodů a vyměřovací a vyznačovací práce na Československo-maďarských státních hranicích. Kromě toho plnil mimořádné úkoly v oblasti velkoměřítkového mapování 1 : 500, 1 : 1 000 a 1 : 2 000 na vojenských letištích a v objektech, kde se plánovala další výstavba.

Významnými kapitolami jeho odborné praxe byly měření vlícovacích bodů na Chrámu sv. Víta a Bazilice sv. Jiří v Praze, měření vlícovacích bodů ve Vysokých Tatrách (Od Roháčů po Belanské Tatry), měření bodového podkladu v prostoru vodního díla na Dunaji Gabčíkovo – Nagymaros. Velice rozsáhlou měřickou činnost prováděl při regulaci hraničních vodních toků Ipel, Slaná, Rožňava a Tisa, V roce 1968 byl výkonným geodetem na regulovaných úsecích hraničních toků Moravy a Dyje.

V roce 1978 absolvoval tři ročníky dálkového studia maďarského jazyka na Jazykové škole v Praze s jazykovou zkouškou všeobecnou a o rok později, v roce 1979, vykonal státní jazykovou zkoušku tlumočnickou. Následně byl vládou ČSSR jmenován stálým členem, technickým expertem a tlumočníkem Stálé Československo-maďarské hraniční komise pro vytyčování a vyměřování státních hranic. Působil pro oddělení zahraničních styků MO v Praze, kde jazykově zajišťoval pobyty a doprovody maďarských armádních činitelů, tlumočil též na jednáních pro potřeby Ministerstva obrany a Generálního štábu.

V období od 1. 5. 1974 do 7. 7. 1980 vykonával funkci důstojníka pro organizační a mobilizační věci VTOPÚ. Dnem 8. 7. 1980 byl ustanoven do funkce náčelníka měřické skupiny-staršího topografa TGO, kterou zastává do 31. 10. 1983. V období od 1. 11. 1983 do 31. 3. 1990 zastával funkci staršího důstojníka pro provoz provozu samočinného počítače VpS SAPO.

Od 1. 4. 1990 byl náčelníkem měřické skupiny geodetického oddělení TGO. K 1. 11. 1992 byl ustanoven do funkce starší důstojník-inženýr provozu redakce, kterou zastával až do svého odchodu do důchodu dne 28. 2. 1995. Do hodnosti podplukovníka byl povýšen dnem 1. 5. 1981.

Podplukovník v. v. František Nagy, je nositelem několika resortních vyznamenání, ke kterým patří medaile „Za službu vlasti“, udělena v roce 1974, medaile „Za zásluhy o obranu vlasti“, udělena v roce 1980 a bronzového, stříbrného a zlatého stupně. Je nositelem medailí "Za službu vlasti Maďarské lidové armády" bronzového, stříbrného a zlatého stupně, které mu byly uděleny v letech 1978 až 1981.

I po odchodu z armády zůstal aktivně činným. Od roku 1995 do roku 2004 vykonával funkci tajemníka Městského úřadu v Dobrušce, téhož roku se stal voleným zastupitelem města a v práci pro město se angažoval až do roku 2011. Je zakladatelem mezinárodního partnerství mezi městy Dobruška a maďarským Abrahámhegy, které funguje od roku 1985. Pracoval v činnosti soudního tlumočníka a je galéristou výstavní síně v Lapidáriu Městského úřadu v Dobrušce K jeho zálibám patří zahrádkaření, numizmatika a filateristika.

Podplukovník v. v. František NAGY