Plukovník RNDr. František Ondrůj

Plukovník RNDr. František Ondrůj se narodil 14. prosince 1897 v Průhonicích u Prahy jako syn Františka a Aloisie Ondrůjových. Školní docházku zahájil v moravském Bzenci a potom pokračoval v Kyjově, kde jeho otec působil od roku 1907 jako ředitel Zemské zimní hospodářské školy. Po maturitě na osmiletém gymnáziu ve Strážnici zahájil v roce 1916 první ročník studia medicíny na brněnské universitě.

Jako domobranec se statutem jednoročního dobrovolníka absolvoval v období od října 1915 do října 1916 základní telegrafický výcvik u Pěšího pluku 3 v Kroměříži. Následně byl až do července 1917 přidělen jako chemický laborant do lékárny brněnské záložní vojenské nemocnice. Druhý ročník studia zahájil na podzim roku 1917 ve Vídni, kde sloužil u strážní setniny a později jako administrativní síla na 12. oddělení ministerstva války. Třetí ročník začal v Praze, kam byl po řádném odvodu v září 1918 přeložen do Školy důstojníků zásobovací služby v záloze. Zde jej také v hodnosti svobodník zastihl 28. říjen 1918 a vojenská přísaha věrnosti nově vzniklé Československé republice na Staroměstském náměstí. V roce 1919 zahájil v Praze studium čtvrtého ročníku medicíny, které avšak po absolvování osmého semestru ukončil. Místo toho v období od 1. ledna do 31. července 1920 úspěšně absolvoval 1. Československou školu pro důstojníky v záloze a k 1. srpnu 1920 byl povýšen do hodnosti podporučík hospodářské služby v záloze.

Na podzim téhož roku zahájil studia meteorologie a klimatologie na Universitě Karlově v Praze, která dokončil v roce 1926 a po úspěšných rigorózních zkouškách získal titul doktor přírodních věd - RNDr. V té době začal působit jako Koncipista a od roku 1931 jako Komisař Státního meteorologického ústavu. Zároveň se aktivně věnoval bezmotorovému létání a stal se držitelem pilotního průkazu. Na podzim roku 1936 byl zvolen předsedou Branné sekce meteorologické V. odboru pro brannou geografii Vojenského ústavu vědeckého, kde se až do roku 1939 společně s dalšími řádnými a korespondenčními členy sekce zabýval otázkami meteorologických výzkumů ve prospěch obrany státu.

V roce 1938 mu byla, vzhledem k jeho dosavadní civilní profesi, změněna jeho vojenská odbornost na důstojníka leteckého zbrojnictva v záloze, když tehdy do této kategorie rovněž spadal personál vojenské povětrnostní služby. O jeho případném působení v rámci Československé armády v době všeobecné mobilizace v září roku 1938 nejsou v současné době známy žádné bližší podrobnosti.

Dne 22. srpna 1939 odešel z okupované vlasti do Francie. Zde byl dne 28. srpna presentován ve Výcvikovém táboře československých vojsk v Agde, dne 21. listopadu byl v Marseille odveden do československé zahraniční armády jako nadporučík v záloze a od 23. ledna 1940 zařazen do Letecké skupiny Týlové náhradní roty. Od 14. června byl přeřazen k Doplňovacímu středisku československého letectva na letišti Bordeaux-Mérignac. Po vyhlášení francouzsko-německého příměří dne 17. června, společně s dalšími důstojníky pod velením štábního kapitána Ferdinanda Seckého, letecky evakuoval do Velké Británie, kde byl dne 17. července 1940 presentován u Cz. Depot (Československého výcvikového a náhradního leteckého tělesa) v Gosfordu.

V hodnosti Pilot Officer (pozn.: P/O. - čs. ekvivalent poručík) byl RNDr. František Ondrůj dne 2. srpna převeden k RAF, kde byl ustanoven na funkci Meteorologický důstojník. Po základním zaškolení a seznámení se s anglickým jazykem, když do té doby ovládal „pouze“ němčinu a francouzštinu, nastoupil dne 27 prosince 1940 k RAF Meteorological Station v Honingtonu, kde byla v té době rovněž dislokována československá 311. bombardovací peruť RAF. Jejím kmenovým příslušníkem se stal dne 25. května 1941 a začal působit jako její Hlavní meteorolog a rovněž jako Palubní navigátor a Radista. Zde postupně získal vojenskou hodnost Flight Lieutenant (pozn.: F/Lt. - čs. ekvivalent kapitán).

František Ondrůj byl s největší pravděpodobností jediným československým meteorologem, který se v době 2. světové války aktivně podílel na sestřelení německého bojového letounu. Dne 10. září 1942 posádka bombardovacího letounu Welington Mk.IC, číslo letounu DV 883 od 1429 COTF (Cz. Operation Training Flight - Čs. letka operačního výcviku) sestřelila ve 22:55 hod v prostoru přibližně 8 km západně od Düsseldorfu německý těžký noční přepadový stíhací letoun Messerschmitt Bf-110. Členem letové osádky československého bombardéru pod velením Warrant Officera Rudolfa Nedomy (pozn.: W/O. - čs. ekvivalent štábní praporčík) byl v té době i P/O František Ondrůj, který zde byl zařazen jako palubní navigátor.

Od února roku 1943 až do 24. května 1945 František Ondrůj vykonával funkci Hlavní meteorologický důstojník u několika meteorologických stanic RAF. Společně s československou 311. bombardovací perutí RAF prošel letecké základny v Talbeny, Beaulieu, Predanmack a Tain, kde působil jako vedoucí meteorolog pro všechny letecké jednotky tam dislokované. Dne 21. srpna 1944 byl přidělen na výpomoc k  londýnskému Air Ministry Unit for temporally duty with D.M.O. (jednotce hlavního velitelství letectva jako občasně zastupující meteorologický důstojník).

Dne 28. října 1944 byl exilovým ministerstvem národní obrany, u příležitosti vzniku Československé republiky, povýšen do hodnosti štábní kapitán leteckého zbrojnictva v záloze. Od 24. května 1945 působil v rámci Československého výcvikového a náhradního leteckého tělesa - Cz. Depot v Gosfordu, kde se připravoval na návrat do osvobozené vlasti. Avšak již dne 10. června byl přidělen k Air Ministry Unit for duty with S.M.O. (Jednotce hlavního velitelství letectva jako štábní meteorologický důstojník), kde byl demobilizován dne 18. prosince 1945. Počátkem roku 1946 se vrátil do Československa, dne 15. května byl ministerstvem národní obrany propuštěn do zálohy a do poválečné činnosti obnovené československé vojenské, nebo civilní povětrnostní služby se již nijak nezapojil.

O dalších životních osudech a pracovním působení RNDr. Františka Ondrůje nejsou v současné době k dispozici prakticky žádné relevantní informace. Za svoji odbojovou činnost byl vyznamenán Československou vojenskou medailí za zásluhy I. stupně, Československou medailí za chrabrost před nepřítelem, Československou pamětní medailí se štítkem V. B., britskou pamětní medailí Star 1939 - 1945 a dalšími pamětními vojenskými medailemi. Podle nepotvrzených informací byl údajně po roce 1948 nezákonně perzekuován a v 50. letech rovněž vězněn. Zemřel v Praze dne 1. ledna 1963 jako svobodný a bezdětný v naprostém zapomnění.

Dne 13. září 1991 byl rozhodnutím Centrální rehabilitační komise federálního ministerstva obrany, společně s dalšími příslušníky československých leteckých jednotek ve Velké Británii, morálně rehabilitován a povýšen do vojenské hodnosti plukovník ve výslužbě, in memoriam.