František Pechala

František Pechala se narodil dne 26. ledna 1931 ve Vizovicích. Po skončení základní školní docházky se v roce 1947 vyučil kovodělníkem ve zlínské Základní odborné škole. Následující rok pracoval jako pomocný dělník při Městském národním výboru ve Zlíně a jako brigádník v zemědělství.

Od 1. října 1948 začal působit jako frekventant Letecké přípravné školy ve Šternberku a následně jako frekventant Pilotní školy v Prostějově, kterou ukončil dne 28. října 1950. Do funkce Pilot letounu Avia S-199 (československá verze letounu Messerschmitt Bf 109G) u Leteckého pluku 1 „Zvolenského“ v Praze-Kbelích byl rotný František Pechala ustanoven dne 1. listopadu 1950.

V létě roku 1951 absolvoval přeškolení na proudové letouny S-101 (tehdejší československé označení sovětských Jakovlev Jak-23). Při zřízení 11. leteckého stíhacího pluku – proudového dne 1. listopadu 1951 v Mladé, od 13. prosince potom 1951 trvale působícího v Žatci, byl podporučík František Pechala ustanoven do funkce Pilot letounu 1. roje 2. letky, letoun S-101, trupové číslo KR-17.

Přeškolení na proudovou techniku vyššího typu, letoun S-102 (tehdejší sovětský Mikojan Mig-15 vyráběný v československé licenci) absolvoval v létě roku 1952. V té souvislosti byl poručík František Pechala dne 12. listopadu 1952 krátce ustanoven do funkce pilot 1. roje 2. letky 15. leteckého stíhacího pluku – proudového v Žatci. Dne 13. prosince 1952 byl uvolněn z funkce a odeslán ke studiu Kurzu velitelů bojových letek při Vyšší škole důstojníků letectva v Hradci Králové. Po jeho ukončení působil od 4. září 1953 jako pilot III. třídy ve funkci Zástupce velitele 2. letky 7. leteckého stíhacího pluku – proudového v Mladé.

Na jaře roku 1954, vlivem technické závady letounu S-102, absolvoval nouzové přistání, které úspěšně provedl i přes doporučení řídícího létání opustit letoun katapultáží. Za tento čin byl František Pechala dne 28. května 1954 mimořádně povýšen do hodnosti nadporučík. Avšak z důvodu následných zdravotních problémů byl vyřazen z létajícího personálu na všech typech letounů. V souvislosti s leteckou nehodou byl několikrát vyšetřován orgány československé Vojenské kontrarozvědky a od 16. června 1954 byl evidován jako její spolupracovník v kategorii „Agent” pod krycím jménem „Kohout”.

Svoji novou životní etapu začal nadporučík František Pechala dne 5. září 1954, když v té době zahájil studium oboru meteorologie na Letecké fakultě Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého v Brně, které zakončil s výtečným prospěchem dne 30. září 1959. Od doby ukončení studií až do 31. srpna 1961 působil kapitán František Pechala, promovaný fyzik u Oddělení letového zabezpečení Odboru leteckého výcviku Leteckého učiliště v Košicích, kde zastával systemizované místo Náčelník letecké povětrnostní služby – Starší učitel povětrnostní přípravy.

Dne 1. září 1961 byl ustanoven do funkce Náčelník oddělení povětrnostní služby Velitelství 7. armády PVOS v Praze-Smíchově a zároveň tak začal vykonávat funkci Náčelník povětrnostní služby 7. armády PVOS. Od 1. září roku 1962 potom tuto funkci major František Pechala vykonával v rámci Oddělení speciálního zabezpečení Velitelství 7. armády PVOS.

V letech 1965 až 1968 absolvoval v rámci postgraduálního studia vědeckou přípravu při Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy, kde dne 12. července 1966 v rámci oponentního řízení obhájil vědeckou práci s názvem „Alternace tlakových polí jako důsledek samovolné kompenzace nerovnovážných stavů v atmosféře“. V té souvislosti v říjnu roku 1966 požádal MNO o přiznání titulu Inženýr – Ing., který mu byl dne 29. října téhož roku přiznán.

Po úspěšném rigorosním řízení na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy mu byl dne 7. listopadu 1968 udělen titul Doktor přírodních věd – RNDr. Disertační práci na Katedře meteorologie Matematicko-fyzikální fakukty University Karlovy obhájil dne 27. června 1969 a získal vědeckou hodnost Kandidát věd – CSc.

Na základě úspěšně absolvovaného konkurzního řízení nastoupil dne 1. dubna 1967 k Výzkumnému ústavu 401 v podřízenosti Operační správy Generálního štábu ČSLA, kde vykonával funkci Starší důstojník matematik – Vědecký pracovník Skupiny informací o podmínkách bojové činnosti Oddělení modelování vševojskového boje a podmínek bojové činnosti.

Od 1. listopadu 1969 působil podplukovník Ing. RNDr. František Pechala, CSc., jako Vedoucí starší důstojník – Vědecký pracovník skupiny modelování přírodních podmínek Oddělení matematického modelování. Po dobu svého působení v rámci Výzkumného ústavu 401 se významným způsobem věnoval řešení otázek systémů automatizovaného zpracování meteorologických dat, jejich zobrazování a dalším dílčím vědeckým a výzkumným úkolům. Dne 19. června 1972 si podal žádost o uvolnění ze služebního poměru vojáka z povolání a dne 31. října 1972 byl propuštěn do zálohy.

Od 1. listopadu 1973 až do roku 1976 vykonával funkci Ředitel českého hydrometeorologického ústavu. Po Josefu Zítkovi se tak stal jeho druhým ředitelem s aktivní minulostí v řadách vojenské povětrnostní služby.

V následujícím období od roku 1977 začal Ing. RNDr. František Pechala, CSc. působit ve funkci Zástupce ředitele Ústavu fyziky atmosféry Československé akademie věd, kterou zastával až do svého odchodu do starobního důchodu v roce 1990.

Již v době studií se začal zabývat problematikou teoreticky značně náročné, ale uživateli velmi žádané dlouhodobé předpovědi počasí. Po unikátní metodě „Alternace tlakových polí jako důsledek samovolné kompenzace nerovnovážných stavů v atmosféře“ postupně zformuloval matematický aparát metody, kterou nazval „Kompenzace nerovnovážných stavů v atmosféře Země“.

Principy této metody, která se v pozdějším období stala základem jeho vědecké disertační práce, publikoval Ing. RNDr. František Pechala, DrSc. v roce 1984 pod názvem „Linear theory of compensation of nonequilibrum states in the Earth´s atmosphere (Lineární teorie kompenzace nerovnovážných stavů zemské atmosféry)“ (Rozpravy ČSAV, roč. 94, sešit 7, Academia).

František Pechala rovněž přispěl i k rozvoji dynamické meteorologie, když publikoval řadu odborných prací na téma výpočtů divergence, geostrofické a ageostrofické vorticity, analýz přirozených časových řad a další.

Zcela zásadní byl jeho příspěvek do fondu literatury učebnicového charakteru, když společně s profesorem RNDr. Janem Bednářem, CSc., vydal publikaci s názvem „Příručka dynamické meteorologie“ (Academia, Praha 1991). Rovněž publikoval Studii o splaveninách se zřetelem na ovlivnění vodních nádrží (Sborník prací Českého hydrometeorologického ústavu, sv. 25, 1979).

Podplukovník Ing. RNDr. František Pechala, DrSc., vynikající československý odborník v oboru fyziky atmosféry, autor původní metody dlouhodobé předpovědi počasí, který zastával významné řídící a vědecko-výzkumné funkce ve vojenské i civilní povětrnostní službě, zemřel v ústraní v Praze na sklonku roku 2006.