plk. v.z. Ing. Karel Raděj, CSc.

Vojenskou kariéru zahájil ve svých patnácti letech vstupem na Vojenskou školu Jana Žižky v Bratislavě. Po ní nastoupil v roce 1969 ke studiu na katedře geodézie a kartografie na Vojenské akademie v Brně, kterou ukončil 1974 s vyznamenáním. Jeho prvním určením byl Vojenský topografický ústav v Dobrušce. Tam prošel řadou funkcí počínaje požadovanou geodetickou praxí na polních měřeních, až po náčelníka odboru Geodetických podkladů (Střediska geodetických základů). Byl účastníkem řešení výzkumných programů mimořádného významu a zastupoval TS AČR v mezinárodním týmu specialistů geodetických služeb států střední a východní Evropy řešících společný program „Jednotná astronomicko-geodetická síť – JAGS“.

Odborné oblasti vyšší geodézie a geofyziky se věnoval i v rámci své vědecké přípravy na VA Brno, kde v roce 1983 obhájil svou kandidátskou disertační práci na téma „Převod souřadnic geodetických bodů do nového souřadnicového systému S-42/83“ a získal titul kandidáta technických věd. V témž roce nastoupil k Výzkumnému středisku topografické služby 090, kde řešil široké spektrum výzkumných úkolů, zejména z oblastí vyšší geodézie a geofyziky, digitálních technologií, aplikací geoprostorových dat, standardizace v geodézii a kartografii a další. Úspěšně řídil řadu vědeckých týmů, včetně mezinárodních a společných řešitelských kolektivů složených ze zástupců vojenské topografické služby i civilního resortu geodezie a kartografie.

V květnu 1990 byl jmenován náčelníkem Topografické služby Čs. armády a následně Geografické služby AČR. Tuto funkci zastával do roku 2003. Během této doby řídil celý proces transformace topografické služby armády a přechod z koalice armád států Varšavské smlouvy na geografickou službu koalice NATO. Svou promyšlenou koncepcí, pracovním úsilím a v neposlední řadě i svým osobním charismatem v rozhodující míře přispěl k dnešnímu významnému místu Geografické služby AČR ve struktuře geografických orgánů NATO. Pod jeho vedením služba získala dosáhla vysokou technologickou úroveň, kvalitu moderních produktů a služeb podle standardů NATO, vysokou erudici a pracovní nasazení pracovníků při zapojení do mezinárodních výzkumných, vývojových a kooperačních výrobních programů i při poskytování geografické podpory vojenských misí v zahraničí.

Ve své funkci plk. Raděj velmi intenzivně rozvíjel co nejširší mezinárodní výměnu informací a zkušeností, kooperace a spolupráci včetně výměnných studijních pobytů, odborných kurzů a stáží, jak v rámci programu PfP tak také v rámci členství ČR v NATO. O tomto úsilí svědčí i značný počet mezinárodních dvoustranných smluv uzavřených mezi Geografickou službou AČR a topografickými a geografickými službami spřátelených armád. Zvláštní pozornost a osobní úsilí věnoval po rozpadu ČSFR v roce 1993 rozdělení podkladů, techniky a zásob a zejména všestranné pomoci svým bývalým kolegům při vytváření nové Topografické služby Armády Slovenské republiky.

Počáteční období v jeho vrcholové funkci bylo charakterizované mimo jiné rozpadem federace, profesionalizací armády, její permanentní transformací a souvisejícími reorganizacemi a redislokacemi, provázené výrazným snižováním počtů, přípravou ke vstupu do NATO, plněním cílů interoperability a následným plným převodem produkce do geografických standardů NATO, zaváděním nových standardizačních operačních postupů do AČR i GeoSl AČR. Dále vývojem a zaváděním progresivních digitálních technologií a jejich uplatňováním v nových rozsáhlých a mimořádně závažných úkolech jakými bylo zavedení souřadnicového systému WGS 84, vytvoření nového vojenského mapového díla a standardních digitálních produktů AČR. Soustavně se zapojoval do práce řady odborných a poradních orgánů v oborech geodézie a geografie. Patřil k nejaktivnějším členům nejvyššího kolektivního rozhodovacího orgánu NATO pro otázky vojenské geografie NATO „Geographic Conference“. Po několik let byl předsedou „Speciální skupiny pro definici globálního výškového systému“ působící v rámci skupiny pro geodézii a geofyziku Geografického výboru NATO.

Nejen z titulu své funkce náčelníka služby, ale i pro své rozsáhlé odborné vědomosti a znalosti současných a perspektivních potřeb AČR a služby byl dlouhodobým předsedou státních zkušebních komisí na Vojenské akademii v Brně i na ČVÚT Praha.

Je autorem dlouhé řady výzkumných zpráv, odborných článků a pojednání publikovaných zejména v rezortních časopisech a na četných mezinárodních konferencích a symposiích.

V závěru svého působení v Geografické službě AČR absolvoval dlouhodobý kurs mezinárodní politiky na Univerzitě obrany v Brně a intenzivní jazykovou přípravu, což vytvořilo základ pro jeho uplatnění ve vojenské diplomacii. V letech 2003 až 2008 byl přidělencem obrany při velvyslanectvích ČR v Rumunsku a Moldávii. I z této pozice usiloval a napomáhal dalšímu rozvoji spolupráce vojenských topografických i civilních geodetických služeb těchto států. Svoji diplomatickou misi ukončil k 1. únoru 2008 a odešel z aktivní vojenské služby do zálohy. Téhož roku nastoupil do Výzkumného ústavu geodetického, topografického, v.v.i. ve Zdibech, kde od 1. listopadu 2009 do 31. října 2019 zastával funkci ředitele ústavu. Po uplynutí zákonem stanovené maximální dvě funkční období v pozici ředitele zůstal nadále pracovat v ústavu.

Ve funkci ředitele věnoval své odborné znalosti, bohaté praktické a manažerské zkušenosti základnímu výzkumu. zejména v oblastech matematické a fyzikální geodézie, geodetické astronomie, družicové geodézie, gravimetrie, geodynamice a aplikovanému výzkumu v oblastech inženýrské geodézie, geodetických referenčních systémů, tvorby a vedení informačních systémů zeměměřictví a katastru nemovitostí a geografických informačních systémů, navigačních technologií a aplikací geoprostorových informací.

Ing. Raděj, CSc. je nositelem řady českých a zahraničních vojenských vyznamenání a ocenění.

V roce 2008 odešel z vojenské aktivní služby do zálohy a nastoupil do Výzkumného ústavu geodetického, kartografického a topografického ve Zdibech,

Od 1. 11. 2009 do 31.10. 2019 zastával pozici jeho ředitele. Poté v ústavu zůstal nadále pracovat jako výzkumný pracovník na částečný pracovní úvazek.