Pplk. v. v. Ing. Jan VAVERKA

Jan Vaverka se narodil 27. ledna 1940 v Olomouci, kde prožil i své mládí. V letech 1946 až 1954 navštěvoval 5 tříd základní školy na Novém Světě a 3 třídy střední školy v Holici u Olomouce.

V roce 1954 nastoupil jako žák Školy důstojnického dorostu - letectva v Kremnici, studium ukončil v roce 1957 maturitní zkouškou. V listopadu 1957 nastoupil studium na Leteckém učilišti – štábní směr v Prostějově a v listopadu 1959 byl v Hradci Králové slavnostně vyřazen jako poručík. Dne 15. listopadu 1959 nastoupil do první funkce – pomocníka náčelníka štábu 6. stíhacího pluku Hajníky na letišti „Tri Duby“.

Od 20. 7. 1965 po reorganizaci letectva zastával funkci „pomocník pro průzkum“ u 6. stíhacího bombardovacího pluku na Sliači. V roce 1965 byl povolán k řádnému studiu na Vojenské akademii (VA) Brno, směr inženýrský, studijní obor „vojenské počítače“. Po úspěšném ukončení nastoupil v červenci 1970 k Vojenskému topografickému ústavu (VTOPÚ) na funkci „důstojník inženýr elektronik technické údržby samočinných počítačů výpočetního střediska Při výkonu této funkce se podílel na technické péči o přídavná zařízení počítače MINSK 22 a strojů pro přípravu dat. Do roku 1980 byl pověřen nad rámec svých odborných funkcí náčelníka tělesné přípravy. Od roku 1980 zastával funkci náčelníka oddělení inženýrsko - technického zabezpečení (ITZ) výpočetní a ostatní techniky a od září 1980 zastával funkci náčelníka provozu inženýrsko technického zabezpečení speciální technikou, Střediska programování a ITZ (SPITZ). V této době se výrazně angažoval při vývoji, instalaci a provozním inženýrsko technickém zabezpečení automatického kartografického systému "AKS DIGIKART“ a speciální techniky VTOPÚ. Byl členem komise pro zlepšovatelství a zavádění nové techniky ve VTOPÚ.

Dnem 13. 3. 1990 byl ustanoven do funkce“Zástupce náčelníka (ZN) VTOPÚ pro technické věci a od listopadu 1992 ustanoven na funkci Náčelník logistiky( NL) – ZN VTOPÚ. Měl na starosti veškeré logistické zabezpečení včetně zavádění nové výkonné techniky.

Jako člen celoarmádní komise se podílel na výběrovém řízení nákupu nové výpočetní techniky, která postupně nahradila AKS DIGIKART.

Ve spolupráci se ZN pro vědu a vývoj se podílel na obměně staré a nevýkonné techniky na fotogrammetrii, výpočetním středisku, fotolaboratoři, seismice, topografickém a geodetickém oddělení.

Podplukovník v. v. Ing. Jan Vaverka je nositelem medaile „Za službu vlasti“, která mu byla udělena až v roce 1988.

Vojenské povinnosti plnil vždy odpovědně a s odbornou erudicí, i když měl nemalé problémy ve své vojenské kariéře a osobním životě v důsledku vyškrtnutí z řad členů KSČ v roce 1970 ve VA. Tato skutečnost se táhla jako černá niť po celou dobu působení ve VTOPÚ až do roku 1986.

Dnem 31. ledna 1997 odešel do starobního důchodu. Dále jako občanský pracovník zastupoval NL – ZN VTOPÚ až do obsazení funkce vojákem z povolání a následně byl vědeckým pracovníkem Střediska vědy a rozvoje. Zodpovídal za vybudování prostorů pro obě tiskařská pracoviště, instalaci a uvedení do provozu tiskařských strojů (RAPIDA 105, 74 KARAT) a centrálního skladu map a vybavením prostor potřebným provozním materiálem, a zahájení distribuce výrobků pro spojencké armády i složky integrovaného záchranného systému.

Pracovní poměr ukončil v listopadu 2006.

V Dobrušce se aktivně zapojil do sportovního života mládeže. Do roku 1985 byl cvičitelem mladších a starších žáků základního rozvoje tělesné přípravy (ZRTV) při Tělovýchovné jednotě Dobruška.

Od roku 1973 byl cvičitelem lyžování Veřejné lyžařské školy (VLŠ). Je Čestným členem Skiklubu Dobruška.

V roce 1999 byl zakládajícím předsedou Klubu vojenských důchodců (KVD) při VTOPÚ a od roku 2003 do dnešního dne členem výboru.

S manželkou vychovali dceru a syna a společně se těší z pěti vnoučat.