Plk. doc. Ing. Dalibor Vondra, CSc.

Dne 16. dubna 1936 se v Praze narodil význam­ný vědecko-pedagogický pracovník v oboru vojenské geografie doc. Ing. Dalibor Vondra, CSc., plk. v. v.

V r. 1951 nastoupil jako patnáctiletý do Vojenského zeměpisného ústa­vu v Praze , kde se v průběhu tří let vyučil knihtiskařem. Poté pokračoval studiem Ženijně technického učiliště v Li­toměřicích z kterého byl vyřazen v roce 1957 v hodnosti poručíka topografické služby Československé armády. Poté v říjnu 1957 nastoupil do Vojenského topografického ústavu v Dobrušce na geodetický odbor. Jeho hlavní služební čin­ností byly zejména geodetické práce v terénu.

V letech 1960–1965 absolvoval zeměměřické studium na tehdejší Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) v Br­ně. Po absolutoriu působil dva roky na topografickém oddělení GŠ v Praze. Jeho profesní zájem však stále více směřoval do oblas­ti rozvoje vědy a techniky. Svoji vědeckou kariéru zahájil v roce 1967, kdy začal pracovat ve Výzkumném středisku 032 v Praze, které bylo zaměřeno na problematiku letec­tva a PVO. Na tomto pracovišti navrhl a realizoval první digitální model reliéfu (DMR 1) a jeho uplatnění pro některé aplikace v armádě. Problematiku digitálních mo­delů reliéfu a jejich použití ve vojenství dále propracoval v rámci kandidátské disertační práce, v níž navrhl přes­nější model reliéfu (ideové řešení DMR 2) s využitím to­pografických map. Disertační práci obhájil v roce 1976. V roce 1977 v souvislosti s reorganizací výzkumné základny armády přešel do výzkumného střediska topo­grafické služby (VS 090) v Praze jako zástupce náčelníka střediska. V roce 1980 nastoupil do funkce zástupce náčelníka katedry geodézie a kartografie na VAAZ Brno. V r. 1982 byl jmenován docentem pro obor kartografie. V r. 1986 po odchodu prof. Erharta Srnky do výslužby byl ustanoven náčelní­kem katedry a v této funkci působil do konce roku 1993. Ani při svém působení na katedře se nepřestal věnovat vědě. Zejména v první polovině 80. let vedl tým spolu­pracovníků, který rozpracovával principy výstavby a po­užití digitálních modelů terénu (DMT) pro systémy vele­ní a řízení. Pod jeho vedením vznikly ideové a prováděcí projekty řešící problematiku porostů a zástavby, které měly být nadstavbou DMR 2 zavedeného již v operačním nasazení. Bylo jen shodou nepříznivých okolností, že ty­to projekty nebyly dokončeny v realizační fázi. Nicméně jejich ideového řešení bylo částečně na počátku 90. let použito při řešení projektu digitálního modelu území 200 (DMÚ 200).

Docent Vondra byl činný i v jiných akademických funkcích. V letech 1990–1991 byl akademickou obcí celé školy zvolen historicky prvním předsedou akademického senátu Vojenské akademie v Brně. V těchto letech byl celý systém vojenského školství zpochybňován a byly vyvíjeny tlaky na jeho destrukci. Jako tehdejší předse­da akademického senátu má spolu s tehdejším velením školy nezpochybnitelnou zásluhu na tom, že Vojenská akademie toto období překonala a že zůstala významnou součástí jak Ministerstva obrany, tak celého systému vy­sokoškolského výzkumu. V době působení ve vědecko-výzkumné oblasti a v pedagogických funkcích řešil kromě již zmíněného digitálního modelu terénu několik desítek vědecko-výzkumných úkolů, podílel se na tvorbě učebních textů a pomůcek (například skriptum Základy geografie a astronomie. Část 1. Brno : Vojenská akademie 1989. 178 s.), na publikační činnosti a na zdokonalování úrovně vysokoškolského studia v oboru geodézie a kartografie. Po roce 1993 působil jako civilní učitel – docent – až do roku 2001.

Na pana docenta vzpomínáme vždy rádi. Ať už jako na pedagoga, nebo jako na našeho nadřízeného. Příkladná je pro nás jeho osobní odpovědnost, spravedlnost a pochopení pro podřízené. Doc. Vondra se dříve aktivně věnoval sportu – hrál závodně rugby a v době působení v Dobrušce i ochotnickému divadlu. Dnes se věnuje zejména chalupaření a dalším aktivitám, které k tomuto zájmu patří.

Zemřel 2. března 2017.