PLUKOVNÍK PROF. ING. DR. JOSEF VYKUTIL

Životopis
Josef Vykutil, se narodil 1. září 1912 v Olešné u Nového Města na Moravě.
Po maturitě na Státní reálce v Novém Městě na Moravě. Studoval v letech 1931 až 1934 zeměměřičství na tehdejší České vysoké škole technické v Brně.
V letech 1935–1937 absolvoval dvouletou základní vojenskou službu. V roce 1937 se jako, podporučík dělostřelectva, zúčastnil vyměřování dělostřeleckých pevných bodů organizované Vojenským zeměpisným ústavem (VZÚ).
Po ukončení vojenské základní služby požádal o přijetí do služby vojáka z povolání a dnem 1. října 1937 nastoupil v hodnosti podporučíka do VZÚ.
Po nástupu byl zařazen do Astronomicko-geodetického odboru.V posledních letech před druhou světovou válkou pracoval na zhušťování Jednotné trigonometrické sítě II. až V. řádu
Po okupaci českých zemí v březnu 1939 byl převeden do organizace Zeměpisného ústavu ministerstva vnitra a v r. 1942 do nově vytvořeného „Zeměměřičského úřadu Čechy a Morava“ (ZÚČM).
Během války prováděl triangulační, nivelační a astronomická měření i měření základny u Poděbrad. Do roku 1943 pracoval v triangulaci a na astronomických výpočtech . Koncem okupace se zapojil do prvního zkušebního měření statickým gravimetrem.
V roce 1945, jako geodet zhušťoval trigonometrickou síť. Začal učit v Geodetické škole vzniklé ve VZÚ. Učit začal vyrovnávací počet, postupně přebíral další předměty.
Doktorátu technických věd dosáhl v roce 1946.
V letech 1947 a 1948 byl pověřen spoluprací s Geofyzikálním ústavem při měření magnetického pole Země na území Čech a Moravy.
V roce 1949 byl jako náčelník fotogrammetrického oddělení vyslán na topografické polní práce Důvodem bylo doplnění jeho praktických odborných znalostí v souvislosti s jeho předurčením do vyšších funkcí.
Ze zkušenostmi v triangulaci, nivelaci, geodetické astronomii, gravimetrii a magnetismu, i v kartografii, kde navrhoval některé unikátní mapy, byl již v této době považován za předního odborníka .
Od roku 1950 byl náčelníkem Studijní a výzkumné skupiny.. Z titulu této funkce se stal tajemníkem odborné komise, která připravovala návrh na nový souřadnicový systém pro naši armádu.Komise pracovala pod patronací Národního komitétu geodetického a geofyzikálního.
Po reorganizaci služby na jaře 1951 působil v Praze v Popisném odboru, kde dokončoval rozdělané zprávy a studie. V tomto roce byl povýšen do hodnosti plukovníka.
1. října 1951 nastoupil na katedru geodézie a fotogrametrie Vojenské technické akademie v Brně, kde působil 22 roků. V roce 1953 byl jmenován profesorem pro obor nižší a vyšší geodézie.
Ve funkci náčelníka katedry působil v letech 1953 -1958. Vzhledem k tomu, že nebyl členem komunistické strany, byl z této funkce odvolán. Na katedře působil nadále jako profesor. V pedagogické a výzkumné práci dosáhl vynikajících výsledků a mezinárodního uznání. Nadále spolupracoval s ústavy Vojenské topografické služby. Poznatky praktických potřeb byly východiskem pro jeho činnost. Uznání a úspěchy jeho žáků považoval za nejobjektivnější kriterium vlastní práce.
Od roku 1973 byl profesorem na fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně.
Byl uznávanou autoritou v oboru se specializací na vyšší geodézii, autorem publikací a odborných prací. Aktivním členem odborných společností a předsedou komisí pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací.
Je autorem mnoha publikací a odborných prací.
Již od roku 1945 zastával funkci tajemníka Geodetické sekce Národní rady badatelské a později působil jako člen vědeckých rad v oboru geodézie prakticky na všech našich vysokých školách. Byl i členem vědeckých rad výzkumných ústavů, členem oborové rady pro rozvoj geodézie a kartografie a Národního komitétu geodetického a geofyzikálního při Československé akademii věd. Jako vysokoškolský profesor byl ustanoven předsedou dvou komisí pro obhajoby kandidátských disertací a členem čtyř takových komisí
Do důchodu odešel v roce 1988. Profesor Vykutil zemřel 24. ledna 2004 ve věku 91 let.
Publikace:
-14 monografií
-60 článků a publikací v domácích a zahraničních časopisech
-3 překlady kapitol z odborných knih
-řada recenzí knih a učebnic, drobné články a zprávy v odborných časopisech i v domácím tisku
(evidence nebyla vedena)