Podplukovník JOSEF ZÍTEK

Podplukovník Josef Zítek se narodil dne 10. června 1916 v Kovářově u Milevska. Studium na státním reálném gymnáziu v Praze ukončil v roce 1936.

V období od 8. června 1936 až 30. června 1937 absolvoval při Vojenské akademii v Hranicích presenční vojenskou službu jako frekventant Školy důstojníků jezdectva v záloze a potom krátce působil v hodnosti desátník jako Zástupce velitele čety 1. eskadrony Dragounského pluku II v Mostě. Dne 1. října 1937 zahájil studium Vojenské akademie v Hranicích, které ukončil dne 14. srpna 1938 a v hodnosti poručík letectva byl jako Pilot – Nižší důstojník letky přidělen k Náhradní letce Leteckého pluku 1 v Hradci Králové.

V době německé okupace pracoval jako úředník u protektorátního Ministerstva dopravy a od 24. března 1943 do 13. února 1945 byl totálně nasazen v hnědouhelném dole v Modlanech u Ústí nad Labem. Po návratu však do původního zaměstnání nenastoupil a skrýval se. Ve dnech 5. až 9. května se aktivně zúčastnil bojů pražského povstání.

Koncem května roku 1945 opětovně vstoupil do armády, kdy v hodnosti nadporučík vykonával funkci Velitel letištní perutě v Klecanech a později Velitel 12. Výcvikové letky Leteckého náhradního pluku 1 v Praze-Kbelích. Od 5. listopadu 1945 až do 15. března 1947 působil v Leteckém učilišti v Prostějově, kde vykonával funkci Velitel navigační letky a zároveň působil jako Učitel letecké meteorologie.

V době od 15. března do 14. července 1947 absolvoval „Kurz velitelů a správců vojenských leteckých a dělostřeleckých povětrnostních stanic“ a po jeho ukončení byl převelen ke Škole povětrnostní služby v Praze-Kbelích, kde krátce vykonával funkci Velitel čety – povětrnostní ústředna.

V letech 1947 až 1949 externě studoval obor meteorologie při Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze, studia však pro nedostatek času ukončil. Dnem 1. října 1947 byl jmenován velitelem nově vytvořené Povětrnostní ústředny I v Praze- Kbelích a zároveň v letech 1947 až 1950 vykonával funkci Zástupce MNO při Státním meteorologickém ústavu v Praze. Koncem roku 1949 byl ustanoven velitelem Předpovědního oddělení Hlavní povětrnostní ústředny odloučeně dislokovaného na letišti v Praze-Ruzyni. Dne 31. července 1950 začal zároveň vykonávat funkci Náměstek ředitele státního meteorologického ústavu – Zástupce vojenské správy, která byla v souladu s Vládním nařízením 125/1950 ze dne 11. července 1950 nově vytvořena v rámci tehdy probíhající reorganizace Státního meteorologického ústavu. Dne 1. ledna 1952 byl major Josef Zítek ustanoven do funkce Ředitel státního meteorologického ústavu, který byl podle Vládního nařízení 113/1951 ze dne 27. listopadu 1951 převeden do podřízenosti Velitelství letectva MNO.

Ke dni 1. ledna 1954 byl v rámci realizace Vládního nařízení 96/1953 ze dne 27. listopadu 1953 dosavadní Státní meteorologický ústav MNO, převeden pod novým názvem Státní hydrometeorologický ústav do podřízenosti Ústřední správy vodního hospodářství v působnosti Ministerstva lesů a dřevařského průmyslu. Na základě příslušné meziministerské dohody byl ředitelem tohoto ústavu jmenován major Josef Zítek, který ve služebním poměru vojáka z povolání v hodnosti podplukovník tuto funkci vykonával až do 30. dubna 1957, kdy vojenská zpráva přestala uplatňovat svůj vliv na řízení ústavu a v té souvislosti Josef Zítek odešel do zálohy a stal se kmenovým zaměstnancem Státního hydrometeorologického ústavu a zároveň zůstal i nadále až do roku 1973 jeho ředitelem. V té době, v rámci procesu politické konsolidace poměrů u Českého hydrometeorologického ústavu, byl donucen tuto funkci opustit a odešel vykonávat funkci Náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.

Josef Zítek stál v letech 1947 až 1953 u zrodu většiny rozhodujících součástí nejvyšších provozních složek vojenské povětrnostní služby. Po převedení Státního meteorologického ústavu MNO do působnosti Ministerstva lesů a dřevařského průmyslu se podílel na vytvoření efektivního systému dlouhodobé spolupráce mezi vojenskou a civilní povětrnostní službou postavenou na základě příslušných meziministerských dohod, který prakticky nezměněn přetrvává až do současné doby.

Sílu své osobnosti a charakterové vlastnosti prokázal v době kádrové očisty Československé lidové armády po roce 1968, kdy se zasloužil o zaměstnání většiny tehdy propuštěných příslušníků Hlavního povětrnostního ústředí u tehdejšího Českého hydrometeorologického ústavu.

Podplukovník Josef Zítek, neúnavný podporovatel odborného, technického a organizačního rozvoje poválečné vojenské a později i civilní povětrnostní služby zemřel náhle v Praze dne 23. února 1989.