Dne 30. března 2026 se dožil 94 let bývalý dlouholetý příslušník Vojenského topografického ústavu v Dobrušce podplukovník Jaroslav Popelář.
Jaroslav POPELÁŘ se narodil 30. března 1932 v Pěnčíně okr. Litovel. Po přijímacích zkouškách nastoupil v roce 1947 do Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) Praha jako elév, kde se vyučil mědirytině a reprodukci. Základní vojenskou službu vykonal v letech 1949 až 1951, přitom absolvoval ŠDZ pěchotní v Košicích, kterou ukončil v roce 1951 v hodnosti podporučíka. V roce 1952 byl převelen do Vojenského topografického ústavu (VTOPÚ) Dobruška kde absolvoval Topografickou školu VTOPÚ a byl přeškolen na topografickou profesi. Postupně od roku 1953 prošel všemi základními topografickými funkcemi a v roce 1963 byl ustanoven do funkce náčelníka 2. topografického oddělení Topograficko-geodetického odřadu (TGO) VTOPÚ. V rámci svého působení na topografických pracovištích se podílel zejména na tvorbě topografických map 1 : 10 000 a 1 : 25 000, plánech měst 1 : 10 000 a později plnil úkoly při 1. a 2. obnově topografických map 1 : 25 000. Plných dvacet roků jezdil na polní práce po celém území tehdejší Československé republiky. V letech 1975 až 1980 vykonával funkci náčelníka štábu TGO. Ze zdravotních důvodů byl v roce 1980 přemístěn na seizmickou stanici Polom, kde působil až do roku 1987.
Dnem 30. června 1987 byl po splnění podmínek nároku na starobní důchod propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání. Nadále se zajímá o dění ve Vojenské geografické službě a VGHMÚř v Dobrušce. Od roku 2009 je platným členem Společnosti přátel Vojenské zeměpisné služby, regionální pobočky v Dobrušce.
Jaroslav Popelář je v současné době umístěn v domě s pečovatelskou službou ve Vamberku. Přesto, že je Jaroslav Popelář již jenom sedící pacient, zajímá se o dění ve společnosti, ve Sdružení i v Dobrušce.
Pana Jaroslava Popeláře navštívili předseda Sdružení přátel Vojenské zeměpisné a povětrnostní služby plk. v. v. Ing. Karel Vítek a bývalá příslušnice VGHMÚř a sousedka Jana Lažová. Panu Popelářovi jsme přinesli na přilepšenou ke stravě ovoce, kávu a sladkosti. S panem Popelářem jsme potom zůstali v družném rozhovoru asi půl druhé hodiny. Jaroslav Popelář nám poděkoval za návštěvu, řekl, že to je významné zpestření v jinak nudném pobytu v zařízení.
Na závěr připojuji naše společné foto.
Zaznamenal plk. v. v. Ing. Karel Vítek

